Recenze (220)
Gambit (2012)
Ne, že by byl film tak dobrý, ale Alan Rickman s Colinem Firthem se postarali o to, že jsem se fakt dobře bavila.
Bjarnfreðarson (2009)
Navazuje na úspěšné televizní seriály Næturvaktin, Dagvaktin a Fangavaktin.
Hon (2012)
Spoiler: Přidávám se k ostatním a pěju na tento film chválu. Pár věcí mě ale zarazilo. Např. ta, jak Lucas se na konci filmu zase dokázal se všemi bavit, a dokázal jim tedy nejspíš odpustit. Vy byste to po tomle dokázali? Po takovémhle masakru? Další věc, která mě zaujala, byla, jak tady všichni mluví o Klárce. Mě tedy ani nevytáčela ta malá holčička, která prostě něco plácla, jako ta děsná ředitelka, která nejenže hned učinila závěry, přibarvila si to, a rozjela celý hon, a to bez důkazů a před policejním vyšetřováním. Nějaká presumpce neviny, to jí bylo asi cizí. Z té mi bylo opravdu špatně. A pak i z dalších dospělých, kteří i přesto, že jim to pomatené dítě řekne, že si to vymyslelo, chtějí věřit tomu obvinění. Hon začal.
Bachyně prasete bradavičnatého (2009) (seriál)
Výborný dokumentární film, který je udělaný jako napínavý příběh jedné bachyně prasete savanového. (Dnes už se rozlišuje prase bradavičnaté, a prase savanové, tak proto ten rozdíl v názvech). Bachyně přišla v minulosti o svá selata a v dokumentu je vylíčena její snaha odchovat je konečně všechna. Postupně jsou představeni 3 nepřátelé: gepard, lev a lehvart, každý má jiné metody lovu a bachyně je musí umět rozeznat, aby jim dokázala čelit a ochránit selátka. Dost mě zaujalao, jak třeba malé sele dokáže kličkovat a vyčerpat dospělou lvici.
Kalaharské ocásky (2008) (TV film)
Vyžrané veverky zahánějící jedovaté hady, to mě zaujalo asi tak nejvíc. Jinak to zas taková sláva nebyla.
Klaun (2010)
Klovn se sice v celovečerním filmu drží svého extrémního humoru, ale oproti seriálu je to takové utahané. Jsem zvyklá, že padá jedna pecka za druhou, jak jsou nahuštěné do kratší stopáže. Ale bavila jsem se i tak.
Útes (2009) (seriál)
Čtyřdílný televizní seriál. Na ČT to asi bylo ve zkrácené formě, když to uvedli jako film. Hodnotím čtyři díly po cca 54 minutách, které jsem dala za jeden večer, jak to bylo napínavé. Bylo to docela zajímavě zamotané a trocha toho tajemna prostě k Islandu patří, stejně tak jako zamotané osobní vztahy včetně rodinných tragédií.
Island, rok nula (2012)
Působivý dokument o islandském finančním perpetuum mobile, podle mě i docela pravdivý.
Srdce srdci (2010)
psycho arty film. Nic pro mě.
Hotel Země (2009)
Tenhle film mě fakt pobavil. :-) Hřbitovní humor? Proč ne. Hlæjandi skal ég deyja. (Se smíchem budu umírat).