Šakalík

Hodnocení prvních dvou dílů: Čekal jsem víc. William Shatner umí, ale je na všechno sám. Zbytek je takový nevýrazný, nemastný, neslaný. Zatím průměrný americký sitcom, který si umím představit odpoledne na Nově, na který se třeba podíváte, když zrovna nemáte co dělat, ale že byste nedočkavě vyhlíželi další díl, to asi ne. Dám tomu ještě dva, tři díly, ale pak asi tento seriál přenechám jiným.

Po technické stránce překvapivě zdařilé, z hlediska scénáře prvotřídní brak – tento film přešlapuje mezi dvěma protipóly a záleží jen na divákovi, která strana mince má pro něj větší váhu. Osobně nechápu, proč se zrovna osoba šestnáctého amerického prezidenta musí opakovaně zneužívat pro fantaskní řádění rozličných filmových štábů (letos už Lincoln válčil se zombíkama), nicméně bereme-li to jako čistě oddechovou zábavu, nemusí to být vysloveně na škodu. Z mého pohledu však zdařilé triky nesmyjí pachuť hloupoučkého scénáře prohnilého do morku kosti, kterému není nic svaté a vrhá na obecenstvo jedno lejno za druhým. Takže asi takhle – tenhle film ze všeho nejvíc připomíná krásnou blondýnu – pokud v ní zrovna nehledáte intelektuálního guru, můžete s ní strávit docela příjemný čas. ;-)

Tak opravdu, tohle je bez debat nejhorší western, který jsem kdy viděl. Scénář je infantilně jednoduchý, dialogy úsměvně strojené, ovšem nejhorší je samotná režie, která místy neví, kde jí hlava stojí, a tak hází po divákovi jednu zbytečnou a nesmyslnou scénu za druhou. Kapitolou samou o sobě jsou pak famózní přestřelky, který zvedají ze židle. Ale to ne proto, že by byly tak vymakané, ale proto že jsou neskutečně laciné – ostatně slovo „laciné“ myslím perfektně charakterizuje celý film. Jsem přesvědčen, že i ten největší břídil z FAMU by někde na Valašsku natočil za pár korun daleko sofistikovanější dílo. Kdepák, A Cold Day in Hell je ukázkový odpad, jehož sledování je zbytečné plýtvání elektřinou.

Do téhle šílenosti jsem šel vyloženě jen ze zvědavosti, pač tyhle filmy nejsou zrovna můj šálek kávy. Ve výsledku ale musím říct, že k mému vlastnímu úžasu jsem se celých osmdesát minut dobře bavil. Ale co si budeme nalhávat. Tenhle film nemá děj – což ale vlastně není vůbec na škodu. Jeho síla spočívá ve fantaskní atmosféře, přičemž jako kulisy slouží roztodivné lidské trosky, mutanti a všudepřítomný odér hnilobného rozkladu. Surreální zobrazení násilí, kterému se nekladou opravdu žádné meze, pak do tohoto prostředí tak nějak utěšeně zapadá. Výborná je vizuální stránka filmu, stejně jako výstižný, i když úsporný, hudební doprovod. O vizáži hlavních protagonistů netřeba dlouze hovořit – je skvělá. Celkově se tedy jedná o velmi originální, do morku kosti zvrácený horor, který určitě stojí za to vidět.

Tak něco to do sebe má, ale bylo by to výrazně lepší, kdyby kameraman méně experimentoval a více točil. Místo toho střídá rozmazané a ostré obrazy, sem tam čumí úplně do nikam a děj mu tak protéká mezi prsty. Tahle forma sice dává snímku artový nádech, což asi náročnější divák ocení, jenže ti ostatní budou jen rozpačitě krčit rameny. Samotný příběh není zase tak zlý, i když v globálu se tam vlastně nic nestane a taktéž zvolený způsob vyprávění složený z prolínajících se flashbacků a současnosti je dosti podivný, nehledě na to, že se to strašně táhne. Zahrané to je solidně, konec mě docela překvapil, ale přesto si nemohu zbavit dojmu, že to šlo prostě natočit lépe. Je to solidní průměr, ale nic víc.

Hodnocení po čtyřech sériích: Absolutně nerozumím tomu neustálému dohadování, co je lepší, jestli IT Crowd nebo Big Bang Theory, protože oba seriály jsou úplně jiné (a oba výborné). IT Crowd je přece jen méně „masový“, protože ten britský humor asi není úplně pro každého stravitelný a taky předpokládá, že diváci jsou více „geek“, protože vtipné nárážky předpokládají alespoň elementární znalost z oblasti IT a sci-fi (Big Bang byl v tomto směru nucen pod vlivem obrovského úspěchu od třetí série polevit a nyní mnohé věci explicitně divákovi vysvětluje, což z počátku nedělal). Absolutním vrcholem britského skvostu jménem The IT Crowd je čtvrtý díl třetí série s názvem „THE SPEECH“ (Proslov), ve kterém Roy s Mossem ukážou Jen, co to je internet. :-) Osobně tento díl POVAŽUJU ZA NEJLEPŠÍCH TŘIADVACET MINUT V HISTORII SITCOMU.

To jsem si zase jednou dal... Tady v komentářích to už několikrát zaznělo – tohle je audiovizuální fetiš, který bystří smysly každým záběrem, jenomže jako celovečerní film je to masochismus. Snímku se nedá upřít nesporná umělecká hodnota, která před očima přímo kvete, ale čeho je moc, toho je příliš. Film je tvořen ze tři části, přičemž každá nahlíží do jiné fáze ženského života a existuje asi tak tisíc způsobů, jak si celé dílo vyložit. Nicméně ta nejpalčivější otázka zřejmě zůstane nezodpovězena – o čem to proboha vlastně je? Jenomže to není podstatné, protože v tomto filmu vítězí forma nad obsahem... a posléze i nad divákem.

Čekal jsem víc. Tyhle horory z osmdesátých let o vyšinutých důchodcích patřily vždycky k osvědčené klasice tohoto žánru (vzpomeňme třeba na Babiččin dům). Tenhle film má zpočátku taky zaděláno na perfektní atmosferický vyvražďovák – opuštěný ostrov, ze kterého není úniku, všude kolem lesy a jedno malé staveníčko, ve kterém žije dědek s babkou. No prostředí jak stvořené na trochu toho křiku, chytání se do pastí, děsivých nálezů ve sklepě a barvení oděvů krví. Jenomže tady se do toho přimotá ještě trojice „dětí“, které sice svým rodičům dělají čest, ale divákovi kazí film. Mně tam ty děti ve zralém věku teda dost výrazně lezly na nervy. Nehledě na to, že o jedné postavě z řad potencionálních obětí by člověk zapochyboval, na kterou stranu vlastně patří (pozor SPOILER – a jak se nakonec ukáže, pochyboval správně). To nejlepší však teprve přijde. Když už se zdá, že se rodinka spokojeně vrátí ke každodenní rutině, propukne závěrečná veselice přesně podle přísloví „kdo s čím zachází, tím také schází“, která to celé vkusně zakončí. Jenže to tenhle film z průměru nevytrhne.

První série: Tohle je tak podivný seriál, že jsme celou první sérii nevěřícně kroutil hlavou. Filmaři mají očividně spadeno na náročnějšího diváka, který by jim ohraný motiv strašidelného domu prostě nežral, a tak zvolili velmi originální koncept příběhu a stylu vyprávění. Místy jsem měl dokonce pocit, že televize omylem pustila do vysílání pracovní verzi, protože některé scény jsou podivně sestřihané a sled událostí je tu a tam velmi uspěchaný, což divákův zmatečný pocit ještě umocňuje. Přesto se dá tenhle seriál považovat za dar z nebes, protože něco takového jsme prostě ještě neviděli (a asi jen tak znovu neuvidíme). Jeho hlavní devízou je mimořádně zdařilý casting, kdy všechny role padnou hercům jako ulité a jsou taktéž výborně zahrané, takže ve výsledku je seriál prudce sledovatelný, a to i přesto, že není tak úplně jasné, o čem že to vlastně je. :-) Druhá série: Jestliže se první řada dala považovat pouze za "divnou", ta druhá je čistá HOROROVÁ EXTÁZE. S hodnocením jdu bez jakýchkoli pochybností do plných, protože dle mého názoru druhá série AHS je vůbec nejlepší hororový počin roku 2012.

Vcelku povedená duchařina, ve které jsem se ale místy docela ztrácel. Zpočátku to vypadalo na jednoduchou linku s nakrknutou čarodějnicí, ale postupně děj nějak houstl a mlžil se, aby divák posléze nevěděl, kde mu hlava stojí. To, co se jevilo jako skutečnost, byl sen a naopak. Samotné finále bylo ale uspokojivě překvapující, i když ten prostřih do naší doby na začátku a na konci filmu tam byl možná trošku zbytečný. Jinak ty duchařské scény se mi líbily, ale mohlo jich být víc a popravdě ani trocha té krve by nebyla na škodu. Ale celkově je to poctivě udělaná záležitost.