kingik

(Ú)spěšně mumifikovaný Tom Cruise se pouští do křížku se zlobivou egyptskou princeznou Ahmanet, dělí je od sebe značný věkový rozdíl, takže milenecký vztah z toho nekouká, ovšem to je to poslední, čím by se film mohl zabývat. Na programu dne je prokletí hlavního hrdiny, seznamka s dr. Jekyllem a záchrana světa. Humor je na nule, schází nadhled, film se bere smrtelně vážně. Cruise v roli nezáří, v pozici vojáka, z kterého se postupně stává dobrodruh, působí jako zjevení, které má zákaz přiblížit se k herecké škole. Jeho herecký výkon je katastrofální. Když budu chtít vidět akční film, nebude od věci angažovat šikovného Alexe Kurtzmana, který proslul jako scenárista komerčně laděných snímků, nicméně svým akčním pojetím film spasil. Film od začátku chytne tempo a v něm setrvá. Od akce si divák odpočine až v doupěti dr. Jekylla, kterého ztvárnila druhá hvězdná akvizice filmu, a sice masitý Russell Crowe. A můžete hádat, zda tato proslulé jméno dostojí své pověsti a projeví se coby rozdvojená osobnost. Finále není dostatečně velkolepé, mumií je pomálu, osud hlavního hrdiny je neukončený, jenže další díl není na obzoru. A smůlu má film i v tom, že to nejlepší z něj ukazují trailery. Film poměrně ignoruje či popírá existenci trilogie s Brendanem Fraserem, méně hvězdnějším, ovšem lépe hrajícím představitelem hlavní role, alespoň já jsem žádný extra odkaz na tuto sérii nezpozoroval. Odkazy na klasická díla jsou znát, jenže kdo je zná, že. Zasazení děje do současnosti se ukázalo jako dobrý tah, chválím i sličnost Annabelle Wallis, pofidérní archeoložky, s níž hlavní hrdina spojí své síly, trikových scén je velké množství a nevypadají špatně. Akorát scénář neměl ujasněno, jaký žánr bude dominovat. Nekompaktní a chaotické střídání hned několika žánrových odnoží, horor, dobrodružství, fantasy, comics i halucinogenní stavy Nicka Mortona, postupně vedly k tomu, že film ztratil na síle. Reboot zdaleka nedosáhl takových kvalit, jakých mohl dosáhnout. Děj je jednoduchý a až příliš prosycený banalitou. S takovou se vám na to náročný Cruise akorát tak příště vyprdne. 6/10

Izraelská klisna s vysokým chcaním, která pobláznila údy v Holýmúdu, pobývá na ostrově Lesbo(ob)s, aby v okamžení přehodnotila svůj celibát a vrhla se do víru velkoměsta. Vybavena latexovým korzetem, štítem, elektrickým lasem a radami od Heidi Klum, jak si za každého počasí udržet krásný účes, vyráží vstříc německému válečnému nepříteli, aby jej pokořila, a v příštích letech nedoporučovala poševní pesar Arés, vyráběný v Řecku. A nyní následuje instruktáž, jak tento film úspěšně přežít: 1/ Pánové, nemasturbujte a nemilujte se týden, abyste měli ve varlatech GALon sperma. 2/ Cokoliv vám bude v kinosále zespodu tlačit na prostatu, nezkoumejte to, užívejte si to. 3/ Přesvědčte vaši partnerku, aby si do kina na sebe vzala stejný kostým jako má hlavní představitelka, vyrobený podle rad Ládi Hrušky z PET lahve, starých konzerv a motouzu. 4/ Dámy prominou, film to úplně není pro ně, ledaže by se nechaly inspirovat módními a vlasovými trendy. 5/ Je to celkově blbina, nemá smysl jí přehnaně vytýkat její nevkus. Pokud si vezmete alespoň jednu z rad k péru, film se vám bude líbit. Patty Jenkins je zdatná vypravěčka, žádná akční expertka, vkusně bojuje s nevkusem, co už vzešel ze samotné předlohy Williama Moultona Marstona, který by se, dle mého názoru, nemusel v peci obracet. Sice nejméně hodinu trvá, než se Gal Gadot nasouká do svého pověstného kostýmu a ukáže své superschopnosti, ovšem s tím přijde i akce, na kterou je první hodina skoupá. Pokud přežijete úvod na ostrově, oscilující mezi soft pornem a italskou fantasy, už to může být jenom lepší. Druhá půlka první hodiny se nese v lehce komediální tónině. Druhá hodina dvouhodinového filmu skýtá akční nálož, nejde o nic zběsilého, ale v podstatě normálně zvládnuté rozpohybování děje, který má tři, nepříliš na mozkovnu složitá dějství. Tahounkou filmu je lepá Gadotice, která nemá ve filmu stejně charismatické protivníky, ačkoli jsou hnedle tři, všichni zůstali za svým očekáváním. Výrazné podpory se jí dostalo jen od Chrise Pine, který ale nebyl v příliš oslnivé vizuální formě. Jedná se o velmi svěže zrežírovaný příspěvek universa DC, který mé oblíbené Debilní Comics povyšuje na úchvatnou Double Coninu. V podstatě jde o rychle ubíhající Wandr (comicsovými) dějinami s rajcovní Woman. 8/10

Film o dvou povahově rozdílných bratrech, kteří drží pospolitost, i když jim hoří trenky, film o bankovních loupežích v pouštních zapadákovech, film o jednom zarputilém šerifovi, který jde po horké i vychladlé stopě, v neposlední řadě film o tom, jak přelstít policejní orgány. Předpoklad, že už jste nějaký takový film podobného ražení už někdy viděli, je celkem vysoký. A režisér David McKenzie nedělá příliš mnoho pro to, aby se film nějak zásadně lišil od desítek tuctových "pouštních" kriminálek, vhodných jako potrava pro (placené) tv stanice, (naše) kina by na ně nenalákala ani myši, které by se mnohem raději chtěly prokousat k něčemu originálnějšímu a méně scenáristicky i režijně provařenému. Ano, je potřeba zmínit unikátní hereckou trojici, která má party přesně rozdělené. Jeff Bridges je v roli texaského šerifa tím typem, kterého byste po bankovní loupeži v zádech mít nechtěli. Neústupný, metodický, chladný a nemilosrdný. Když mu odpravíte navíc parťáka, je dost pravděpodobné, že vás nenechá být ani když už bude v důchodu, a vy si za poctivě uloupené peníze budete užívat bezstarostný život plný děvek, chlastu a konzolových her. Chris Pine jen zabezpečil svoji ex manželku a "klacka", jinak moc náročný nebyl. Jestli bude nadále tak nenáročný ve výběru rolí, které mu nepřinesou vůbec nic, byla by škoda jej vidět ve filmech, v nichž bude jen ozdobou a lákadlem v titulcích. I Ben Foster, z celé dvojice ten kriminálem protřelejší, také určitě nijak touhle rolí svůj herecký rejstřík neobohatí. V celém filmu je akce sotva na dvacet minut. Plkání, nezáživných i málo uvěřitelných i pravděpodobných scén a situací je ve filmu přehršel. Hudba občas dávala najevo, že nás čeká temný, krví nasáklý příběh, ale nic z toho. Existenciální drama v old schoolovém balení sice diváka do pekla vyloženého nepodarku nepřivede, nicméně kdyby mě film včas upozornil, že hodlá semlít vše už někde jinde viděné, tak bych si jej hned tak nepustil. 4/10

Amber Heard dostala tvář zloducha Salazara, vyplula na digitální moře, blažíc po Poseidonově Trojzubci, který by chtěla vrazit do Deppových varlat. Piráti z Karibiku se po filmových vlnách plaví od roku 2003, jednalo se relativně o vyrovnanou dobrodružnou sérii, kam se ale tentokrát v pátém pokračování podělo ono dobrodružství, cit pro gradaci scén a (nápaditou) akčnost, ví jen Pizdney. Zůstala jen snůška scén, které se předhánějí ve své absurdnosti a nezáživnosti. Opravdu jsem v celém dvouhodinovém filmu nenašel jedinou scénu, která by mě patřičně strhla a zanechala nějaký, byť jen nepatrně rezonující pocit. Většina filmu je vrcholně trapná. A přitom první půlhodina nevypadá nejhůř. Jack se v podroušeném stavu (a s lahví rumu) probouzí v obřím trezoru, následně se potýká s různými lapáliemi, až ho to přivede na popraviště. Scéna s gilotinou je poslední moment filmu, který mě zabavil. A to bylo přede mnou ještě zhruba 90 minut filmu, které kdybych prospal, vůbec o nic bych nepřišel. Moře ovládají nemrtví. Jack Sparrow se musí spojit s omladinou, sličná astronomka Carina (Kaya Scodelario), obviněná z čarodějnictví, ještě vyvolá jazykolíz Lassie, hošík Henry Turner (Brenton Thwaites), potomek Willa Turnera a Elizabeth Swann, obvinění z velezrady, u dívčího publika vyvolá dychtivé reakce po společném selfpíčku, jinak je to hošan k hovnu. A hlavní záporák Salazar, až na teploušsky vlající kštici, nenabídl vůbec nic. Ke všemu Javiera Bardema nemusím. Pak je zde ještě nadpočetně účinkující kapitán Barbossa (Geoffrey Rush), kterého nakonec překvapivě bude pojit otcovský cit k jedné z nových postav. Po půlhodině ovšem skončila veškerá zábavnost i dobrodružnost filmu, vlastně na tu dobrodružnost už ani v podstatě nedošlo. A celé tohle dlouho očekávané pokračování šlo prudce ke dnu. Plky, akční scéna, záchrana (nějaké) postavy na poslední chvíli, plky, akční scéna...spánek diváka. To je celý sled. Když se v jedné scéně Sparrowova loď Perla zvětšila z láhve ( přibližně od mléka) na koráb schopný plavby, samou trapností jsem jen z posledních sil vyloudil cosi jako pobavený škleb. A finále bylo tak odfláknuté, že jsem odmítal uvěřit, že už naskočily závěrečné titulky. Jednalo se absolutně o nejhorší finále v popcornových dějinách za poslední pětiletku. Ne, fakt, tenhle díl je nejhorší, zlatý Verbinski a spol. Akční scény sice jsou nejvýraznějším pozitivem filmu, ale že by se s nimi roztrhl akční pytel, to až tak ne. Hodně zamrzí nevyužitý potenciál, třeba scéna s nemrtvými žraloky mohla mít rozhodně větší náboj. Prostě režijní duo z Norska si má režírovat ve své domovině ty svoje malé projekty a velkofilmy přenechat někomu zdatnějšímu. A co samotný Jack Sparrow? Už se sice hodně ve své kreaci opakuje, ovšem vtipy i ksichty pořád předvádí kvalitní. Kdo má sérii rád, nyní už je to pentalogie, tak jí zřejmě leccos odpustí, já už v ní ale vidím značnou únavu materiálu podpořenou chřadnoucí režií. Za mě naprosto strašné. 4/10

Kůzlátka, otevřete svoje vrátka, to jsem já, váš Karlíček Mansonovic, ovšem jen v zastoupení čtyř fanatických zabijáků. Rekonstrukce událostí z léta 69, při nichž zemřela rukou sekty vedené Charlesem Mansonem těhotná modelka a herečka Sharon Tate a její přátelé, kteří přišli strávit poklidný srpnový večer do rezidence Cielo Drive, ukázala temnou stránku kalifornského snu. Předesílám ale, že sled událostí, jak je tento film líčí, se v mnohém liší, ačkoliv základní slupka tragédie je zachována. A je působívá. Filmu určitě nešlo o detailní převedení tehdejší tragédie, ostatně vynikající kameraman John R.Leonetti není natolik zdatným režisérem, aby se pouštěl do nějakých milníků, i tak se tentokrát vzepjal k enormnímu režijnímu výkonu, až film můžu směle označit za jeho nejzdařilejší počin. Plusem je určitě obsazení, Katie Cassidy jako Sharon Tate byla ideální volba, pojí je i určitá vnějšková podoba, zbytek jejich přátel moc hrát nemusel, neb byl vbrzku zlikvidován. Zvláštní kapitolou je čtyřčlenná sekta, která se mezi sebou nebavila, zkrátka nikdo z nich nevydal ani hlásku, působila vskutku šíleně, pomohlo i to, že kamera jen minimálně zabírala jejich obličeje, zvláštností je, že v závěrečných titulcích jejich role uvedené nejsou. A nyní se dostávám k slabině filmu. Každý zřejmě očekával, že pořádná "domovní invaze" se nemůže obejít bez potoků krve. Tak v tomto případě tady zurčí až bublá jen mírný potůček. Mordy, lišící se v mnohém od toho, jak tehdy proběhly, měly svůj potenciál. Parta zabijáků vyrazila s noži i palicemi, jenže veškeré vražedné běsnění probíhá mimo záběr, takže si divák musí gore domyslet. Spíše režisér vsadil na postupně houstnoucí atmosféru strachu, uvěřitelné reálie konce šedesátých let, včetně hitů té doby, které hrají v domě souseda Williama a výrazně krátkou stopáž (cca 70 minut). V závěru dokonce nechybí autentické záběry fanatických zabijáků i fota jejich obětí. Od tvůrců poměrně odvážný počin pustit se do takto citlivé tragédie. 8/10

Krvelačné vesmírné monstrum, vzpírající se času, věku, módním vlnám i různým režijním stylům, si dává třetího spicha se svým fotříkem Ridleym Scottem. Jejich schůzka až tolik nepřekvapí, nezpůsobí scifi revoluci, je obohacena o nadbytečnou filosofickou nástavbu, nicméně technické zpracování, množství zajímavých scén a rating R divácký zájem udrží na vysoké úrovni. Původní plán mise spočívající v založení kolonie donutí posádku lodi Covenant k husté improvizaci. Ta po havárii nouzově přistává na neznámé planetě vykazující známky vegetace. Planetu má pod palcem android David, který jako jediný přežil havárii lodi Prometheus, k níž došlo před deseti lety. A existenční mise kdesi ve vzdálené budoucnosti se rázem mění v boj o přežití. Posádka čítá 15 členů, nouze o úmrtí rozhodně nebude. James Franco, který je jejím nejslavnějším členem, zařve hned v úvodu, jeho přítomnost si užijeme už jen na pár mžiků z tabletu. Hlavní hereckou hvězdou, bohužel, není Vetřelec, nýbrž Michael Fassbender, kterého si užijeme ve dvojroli hodného/zlého androida. Nic proti jeho hereckému výkonu nemám, nicméně pískání na píšťalku či citace slavných uměleckých děl bych ponechal do jiného filmu, zde to působilo nepatřičně, otravně a rušivě. Film to zbržďovalo, těmito vsuvkami děj ztrácel na síle a vypadával nemile z tempa. Do 45. minuty filmu chybí highlight. Ten se dostaví po uplynutí tohoto časového úseku. A hádejte kdo se objeví: a) Miloš Zeman, b) Bohuš Matuš, c) Pepa Melen, d) vetřelčí mládě. V podstatě všechny čtyři možnosti jsou správně, nicméně uzříme jen to pískle, tedy možnost d. A pak až do konce jednotliví členové posádky přicházejí o svoje vnitřní orgány, David kuje pikle, Katherine Waterston, zastávající hlavní ženskou roli, úspěšně raší mezi nohama pyj, pak se půl hodiny před koncem zjeví Vetřelec, jak jej známe. Následuje povinná naháněčka, pointa související s Fassbenderovou dvojrolí a je konec. Celé to trvá dvě hodiny, úmrtí jsou brutálnějšího rázu, trochu bych ubral na tmě. Ale i ta hrála svůj prim, nebylo vždy jasné odkud se přiřítí nějaký ten vesmírný neřád. Možná není úplně od věci vidět související počin Prometheus, jehož je tenhle film pokračovatelem. Nedivte se pak, když se budete ztrácet v detailech, jako třeba kdo byla doktorka Shaw. Je obdivuhodné, že značka Vetřelec i se čtyřmi křížky na krku stále funguje a těší se diváckému zájmu. Je to dost ojedinělý jev. Škoda, že to samé se nedá prohlásit o tomhle filmu. Není tak jedinečný a působivý, prostě mu něco extra chybí. Ve srovnání s rutinní obšlehlou srákorou Life, pocházející z téhož roku, je tohle ovšem hotová scifi symfonie. 7/10

Musil jsem chytit Musiliózu. Musilióza = prudká alergická reakce na všechny pořady, ve kterých se objeví oslizlý podvýživený padesátiletý plešatec s homo orientací jménem Jan Musil. Sta(de)bilně uvádí vlastně jen dva, ale i to stačí, aby se ze sangvinika stal cholerik. Tento jakýsi "sequel" k pořadu Nebezpečné stahy řeší vážně i nevážně, nejčastěji ovšem gej konejšivou formou, zinscenované post-trable špatně hrajících herců z rozbořených oblastních divadel, kde repliky nahazují myši, šváby, blechy a jiná přítulná zvířátka. Zabitý čas v třičtvrtěhodinovém tlachání na MoriBarrandovusu, tedy na televizní stanici, na které se ještě neobjevil normální pořad pro normální diváky. Jak to dopadlo je nasnadě. Všichni duchapřítomně posprejovali moderátorovi obličej a byl klid. Tedy jen do doby, až se vyhubená Musilióza zase vyskytne někdy někde znovu. Tehdy boj začne nanovo. Záhadou jen zůstává, jaká sorta diváků se Honzy Musila ptá, jak jednotlivé příběhy Nebezpečných stahů dopadly. Nechce se věřit, že může být někdo tak zatraceně naivní, že nerozpozná divadelní představení podřadné kategorie. To bude tou neléčenou Musiliózou. Tohle si nezaslouží jediné procento, jediný bod. 0/10

Až vás nehezký, otylý soudce odsoudí k desítce nepodmíněně za "elpako", jehož rozsudek budete argumentovat tím, že jste si chtěli jen vylepšit svoji finanční situaci a udělat si hezké Vánoce s rodinou, a v žádném případě jste té hezké slečně na benzínce, před jejímž obličejem jste divoce mávali a gestikulovali "načerno" pořízenou pistolí, nechtěli ublížit, jen jste trénovali roli padoucha do připravované televizní krimi, koment, který jste předtím čirou náhodou napsali zde k tomuto dokumentu, bude mít rázem vskutku časosběrnou kvalitu. Vrátíte se o deset let starší, po uvítání s rodinou, z níž dobrá polovina se mezitím usou(lo)žila k smrti, se hned vrhnete k noťasu, který za tu dekádu nabral poněkud futuristický design, nicméně CSFD stále bude existovat a spolu s ní i váš profil. Lačně se vrhnete k tomu přístroji a v okamžení projedete tehdejší komenty, jejichž kvalita za tu dobu měla sestupnou tendenci. Váš koment, tehdy připomínající nejlepší Čapkova díla, je rázem nynější kvalitou u dítěte předškolního věku. Tehdy byla jiná doba, vězení jste znali jen z nováckého dokumentu, který kdyby nebyl tolik plačtivý, respektive netlačil tolik na emoce, byl by v podstatě tím lepším, co Nova vysílala. Nejednou sice budete mít pocit, že trestankyně měly zřejmě prostor i čas naučit se určité zdvořilostní fráze, které se na kameru vždycky hodí, ovšem už budete vědět, v jakých místech mluví za sebe a v jakých místech podle nadiktovaného scénáře. Hlava vás z toho Třeštíková nebude. 6/10

Pro dříve narozené nočníky jsou bakalářské příběhy jistě oázou v záplavě odpoledních kriminálek, ovšem tohle byla opravdu "bota". Scénář byl natolik vystavěn banálně, až vznikl jakýsi blíže neidentifikovatelný blivajz, který neměl žádný příběh a pointu. A s takovými herci, především Pešek byl standardně kvalitní, náhle udělal z Havelky kvalitního sekundanta, se mohlo zapracovat na kvalitě. Dohromady jsem nepochytil, co bylo na tomto příběhu natolik pozoruhodné, že se musel realizovat. Trestuhodně nevyužitá paní Štěpničková. Miroslav Sobota, zkušený režisér, vzdáleně stylem připomínající pana Dudka, by jistě něco byl schopen vykřesat, jenže z exkrementu bič neupleteš. Jak to bylo blbě napsané, tak se i těch dvacet minut značně vleklo. Najednou konec, výměna bot, co tlačí, je u konce. Ano, z celých dvaceti minut jen asi dvě minuty byly o něčem. Bakalářské příběhy semlely kdeco, nevznikly snad jen povídky "Lejno" a "Sopel". Po tomhle veledíle mě ale sžírá obava, že dané povídky vznikly, jenže zřejmě se staly kořistí nedobytných trezorů pro nejhorší umělecké počiny. Bod je za herecké obsazení. 1/10

Příběh Saxany z Walesu. Zaklepeš dvakrát na vrátka a už jde po tobě Saxana, Baba Jaga, Harry Potter i Katee Sackhoff. Posledně jmenovaná by byla žhavou adeptkou na čarodějnici, nicméně dostala roli matky, která šíleně chce urovnat pošramocený vztah se svojí odcizenou dcerou z "děcáku", která přivolala démona. Film je v podstatě nemile rozbředlý, řeší se vztah matky s dcerou, film tedy obsahuje i psychologické prvky. To je sice hezké, koho to ale v hororu zajímá. Určitě si svojí nucenou psychologickou linkou film zase až tolik neublížil. Film ztroskotal na slabém režijním provedení. Britský režisér Caradog W. James toho mnoho nenatočil. A to, co doposud natočil, nijak diváka nepřivede do stavu extáze. Nejásám nadšením z globálního výsledku, nicméně slušná řádka scén byla poměrně pěkně provedená, povětšinou se ale jednalo o scény "béčkového" ražení. Herecké výkony hereček v hlavních rolích, Katee Sackhoff a Lucy Boynton, s tím nechtěly až tak korespondovat, občas se tedy jevily, že jejich herecké výkony převyšují. Z filmu se na mě nepřenesl žádný strach, napětí dost polevovalo vlivem nekompaktní režie. Posléze se mně vybavily i jiné spřízněné snímky, třeba Zhasni a zemřeš a Kruh, které film v několika scénách zřetelně kopíroval. Natáčelo se ve Walesu, takže žádné atraktivní lokace nečekat. Zvukový efekt, který doprovázel zjevení démona, byl směšný. A když už se zdálo, že přijde double finále, režisér to uťal. Asi došly finance, film vyhlížel už beztak levně. Tak nám režisér alespoň dopřál zajímavý zvrat v závěru, poměrně dopředu neodhadnutelný. Nepovedlo se přijít s něčím, co by divákům narušilo spánek na týdny dopředu. Kdo moc hororů neviděl, může tenhle počin vzít zavděk. Kdo hororům holduje, nebude nijak překvapen. 6/10