kingik

Galaktická marmeláda značky Marvel nabobtnala a rozprskla se po celém širém vesmíru. Je možné, že se to podepíše na její chuti, ta je nyní Absurdní. Peter Quill vede svoji pětičlennou partu, která je od minule soudržná. Něco by s ní ale nebylo tak úplně v pořádku, kdyby se mezi sebou nešpičkovala a její jednotliví členové si jeden druhého neustále nedobírali. Na dvě hodiny je to trochu přes rampu, ale co, je zde tolik pro oko atraktivních věcí, že to diváka nehodí do vesmírné díry. Tedy relativně nehodí. Větší prostor dostane Kurt Russell, nalezený to Peterův "mimozemský" otec jménem Ego, Sylvester Stallone se stavil jen na pokec, jinak absolutně nechápu, na co zde ve dvou scénách účinkoval. A na mžik se dostaví i David Hasselhoff. Čekají nás nové konfrontace, nové konflikty i nové postavy. Z dříve záporných postav jsou spojenci. Hlavní slabinou se ukázal scénář, který po stránce příběhové nenaservíroval nic úžasného, převratného a zapamatovatelného. Vyřítí se tolik postav, až se jejich motivace pro pomstu, válčení i souložení stanou nepřehlednými. A po nějaké době se přestane i hláškovat, objeví se i náznaky trapného filosofování. U některých scén, primárně určených dětem předškolního věku, mě polévala hanba, těch vyzrálejších scén byl nedostatek. Když něco bouchlo, prásklo a akčně se rozjelo, mělo to spád, zakecal-li se film, dost se to rázem vleklo. Akční složka vyhovující, ne úplně strhující, ovšem celkově ok, dialogy nepřijatelné bláboly, které měly mnohdy dokonce tendenci brát se smrtelně vážně. Nemá cenu představovat nijak blíže partu kolem Petera Quilla. Kdo viděl jedničku, umí si o ní udělat dostatečný obrázek. Je zde sexy Gamora, Drix, mluvící mýval a nově malý mini Groot. A pak ještě množství staronových i úplně nových postav. Nebýt jedničky, zůstal by Chris Pratt pravděpodobně dál jen "sádelnatým" hercem, známým jen z vedlejších rolí. Tentokrát dostal méně prostoru než by zasluhoval, tudíž tak nějak nevynikal. Dnes je z něj hvězdný herec, který na svoje charisma i herectví umí utáhnout i sebeblbější film. A nebýt Strážců Galaxie, svět by se nedozvěděl ani o Jamesi Gunnovi, který byl ještě před pár lety zatracován za svůj počin "Mládeži nepřístupno", mnohými považovaný za nejhorší film všech dob s áčkovým hereckým obsazením. Ať vám tedy pokračování Strážců galaxie přijde k duhu, já na něm vidím scenáristické neduhy i určitou nepropracovanost, celé to devalvuje obří infantilnost, nicméně se nijak zásadně neodklonilo od svého předchůdce, jen je ještě bizarnější. A oceňuji, že byl Quillův walkman zničen, já bych ho rozšlapal už v jedničce, abych už nemusel poslouchat ty nemožně nevkusné odrhovačky z minulého století. A uvidí se, zda se Quill a jeho company vrátí do třetice. Já už bych jim vystavil stopku. 4/10

V tomhle domě straší mrtvý pes, mrtvý kostelník se odstěhoval do Humpolce. Koupě venkovských panství s sebou nese určitá rizika. Nachází-li se v takovém stavení speciální místnost zvaná "pokoj zklamání", je o důvod víc být znepokojen. Tříčlenná rodinka Barrowových právě jeden takový dům zakoupila v rámci nového životního začátku. Svá rizika nese i obsazení hvězdné Kate Beckinsale. Divák se zavře do pokoje zklamání, neboť deepthroat neproběhl. Její blonďatá hříva a vzhled pornohvězdy, co se dala po ukončení aktivní kariéry na hraní, sváděl k namáčknutí její hlavy do klína, nicméně ráz vyprávění byl poněkud jiný. Poměrně to všechno tvůrcům rychle vystydlo, není se co divit, většinu filmu strašení probíhá formou halucinací. Než došlo na finále, došel divák k tomu, že se to nijak zásadně nezvedne. A tak to zase ne. Rafinovaný útok psa, dobrá práce hlavní hrdinky s kladivem a vysvětlení, jak manželé přišli o svoji dcerku. Pokoj zklamání je vlastně místnost, do které se zavřel potomek, za jehož znetvořený vzhled se jeho rodiče styděli. Šlo o dítě narozené s nějakou vývojovou vadou. A právě původní majitelé panství jedno takové dítko měli. Nápad celkem neotřelý, to je fuk, stejně se každý heterák bude chtít otírat jen o Kate, které to i bez latexu mimořádně sluší. Film pro mě rozhodně není zklamáním. Po slabých hodnoceních jsem čekal něco úděsného. Wentworth Miller, herec ze seriálu Prison Break, dodal celkem obstojný scénář, hudba Briana Tylera byla adekvátně zlověstná, zkušený D.J.Caruso režíroval standardně dobře, vizuál v pohodě. A Kate Beckinsale dodala rtíky, které si žádají Private Room. 6/10

Hop a je tu Hopkins. A do nehostinných podmínek přibral i zdatné herecké kolegy Julii Stiles a Alexandra Ludwiga. A všichni se vydávají po stopách místního násilníka, Yettiho a Keyser Sozeho v jedné osobě, jimž tvář propůjčil Ray Liotta. Putování je to nudné a nevzrušivé, není divu, zastávky v knajpách, bistrech, na pile i lesích osídlených dřevorubci, opravdu velký adrenalinový zážitek neskýtají. Dýchne z toho severský vítr a mráz, režírovaný Danielem Alfredsonem, nejedná se o bývalou hokejovou star NHL, která by se z nudy dala na režírování, nicméně film ani tak neobsahuje nic zajímavého. Putujeme rozvláčně až do úmoru, což vrcholí finálním střetem v lese. A ani to finále za moc nestojí. Anthony Hopkinsovi na stole přistál scénář, u něhož zavětřil "skandinávskou" kvalitu, i neváhal jej zaštítit vlastní produkcí. Ray Liotta je vskutku démonický surovec, jenže ve filmu ho je za celou dobu málo, jeho špinavou práci poznáme většinou jen z flashbacků, kterými je film protkán. Hopkins je důstojný i noblesní i v divokých podmínkách, Alexander Ludwig si zakoktal a Julia Stiles zůstala Julií Stiles. S takovým solidním obsazením by jeden čekal něco napínavého i zajímavého. Film se ale ničím nevytáhne, stran režie i příběhu je to téměř televizní podívaná. Scenáristické duo Jacobs/Gangemi nemá na svém kontě nic úžasného. Jejich snímky E.A.Poe: Podivný Experiment i Bez kalhot XXL byly dělané jen na jistotu, bez větší invence. To samé se dá prohlásit i o tomhle filmu. Příběh z drsného zapadákova je absolutně nevýrazný, má příšerně nelogický scénář, jehož vlivem se i postavy chovají hloupě. Režisér, který nemá úplně nezajímavou filmografii, z něj nevytřískal vůbec nic extrovního. 4/10

Protřelí kriminálníci Troy (Nicolas Cage), Diesel (Christopher Matthew Cook) a magor přezdívaný Mad Dog (Willem Dafoe) tvoří partičku, která si v lochu odseděla tolik, že by to pomalu vydalo na trojciferné číslo. Jejich životní styl jsou drogy, alkohol, děvky a kšefty s podsvětím. Jeden takový právě uzavřeli. A jisté mají jen to, že každý kriminálník přijde do pekla. A tak jak se ze sraček snaží vyhrabat hrdina Troy, hrabe se z filmových splašek i Nikča Cage. Za tímto účelem se po letech spojil s démonickým Willemem Dafoem, se kterým na začátku devadesátých let slavil kvalitativní úspěch se Zběsilostí v srdci. A aby se parta netrhala, přibrali k sobě režiséra a scenáristu Paula Schradera, pod jehož kontroverzními písmeny se před lety Dafoe nechal ukřižovat v Posledním pokušení Krista a Cage počítal mrtvé v Počítání mrtvých. Jejich soudobý počin už nijak nekoresponduje s jejich předchozími díly, které nesrovnatelným způsobem čeřily vody kritiky. Jde hlavně o to, v jakých blbostech Cage poslední dobou účinkoval, takže už bylo načase vylepšit si herecký rejstřík. Nejlépe něčím R-kovým, nasáklým zpropadenými charaktery a brakovým masem. Na inkriminovaný kšeft, půjde o únos "mafiánského" batolete kvůli výkupnému, dojde někdy až v zhruba v polovině filmu, jedná se jen o jakousi doplňkovou záležitost, kterou lze vnímat téměř za podzápletku, která je odsunuta v rámci vyprávění na okraj. Skutečnou zápletku bychom ve filmu totiž hledali jen marně. Týpci prostě jen horentně fetují, utrácejí za děvky a až jim dojdou prachy, vrhnou se na kšeft, i když jim je proti srsti. V podstatě se vážně i nevážně snaží o neúspěšnou resocializaci. A tím se právě tenhle film stává zajímavým. Následně si na potíže zadělají úplně jinak, než že by se jim jejich kšeft nějak zásadně podělal. Ale to víte, že se i u něj leccos podělá, jenže tohle film nijak neřeší. Ale to nijak nehraje prim. A samozřejmě tím nejzásadnějším, aby to celé bavilo, je herecké obsazení, z něhož exceluje neskutečný Willem Dafoe. Ten si z filmu udělal vlastní one-man představení, s ním film i začíná, "epický" konec už patří ale Cageovi, který předvedl za hodně dlouhou dobu to nejlepší ze svého hereckého (o)sudu. K mému hodnocení určitě přispělo i to, že je to celé natočené v sympatické nadsázce. A tak můžu tenhle film s klidem označit za to nejlepší, nejpodivnější, nejvtipnější i nejtemnější, co se za poslední dobu ve značně pochroumané filmografii pana Cage objevilo. Lepší už to nebude, s tím nepočítejte. Ale kluk je z nejhoršího venku, alespoň pro tentokrát. 10/10

Student práv Harper (Tye Sheridan) si vědomě zkomplikoval život. Dost možná, že v budoucnu bude před soudem obhajovat takové týpky, jakým je Johnny Ray (Emory Cohen), sociopat, kterého před nedávnem střetl v baru, a s nímž si dohodl nájemnou vraždu svého otčíma, zodpovědného za kóma jeho matky, do kterého upadla po autonehodě. Nyní bude mít sám na krku vraždu, pokud včas nepřechytračí zabijáka, se kterým se spolu s jeho zjizvenou přítelkyní (Bel Powley) vydal za intrikujícím otčímem do Las Vegas. Film ve své podstatě nedokáže nabídnout čistokrevný thriller, rád by jej povýšil na něco víc, přítomnost psychologických prvků i nechronologického stylu vyprávění, v jehož důsledku se vracíme ve vyprávění o několik hodin zpět, abychom pak plynule navázali na přítomný děj, je v podstatě to jediné, co tenhle film odlišuje od desítky jemu podobných, řekněme rovnou tuctových, míjejících kinodistribuci. Rating R je zde úplně k ničemu, je zcela nevyužitý, drastické i sexuální scény si daly pohov, případně jsou až moc mírně pojaté, pár spoře oděných barových tanečnic se nedá označit za explicitní erotiku. Zkušený britský režisér Christopher Smith, pro kterého je cesta do režisérské elity i po tomto filmu nadále uzavřena, si ve svém scénáři nevyjasnil, jak chce mít svůj film pojatý. Střídaní různých žánrových prvků i odchylek filmu ne úplně prospělo. Začátek navnadí, prostředek je pouštní road movie, dojezd filmu v psychologickém duchu, doplněném o zpomalené záběry, je úplně o ničem. Ke vší škodě se do filmu nepodařilo aplikovat žádné napětí, byť jen zlomek. Nezapomnělo se ani na filmové znalce, v jedné scéně se Harper dívá na film Detour/Objížďka z roku 1945, na nějž režisér odkazuje, když se hlavní hrdina dostane na scestí. Divák může být spokojený s technickou stránkou filmu, kdy vizuál a řada scén jsou pěkné pro oko. Netvrdím, že ve filmu není žádná působivá scéna, jenže když film neústí do kvalitního, zajímavého zakončení, a skončí v mexických sračkách, je výsledný zážitek z filmu v zapomenutelných vodách. Hereckou omladinu si režisér do filmu vybral zdatnou, jen jim ještě příště přihrát i zdatně scenáristicky vypilovaný film. Ne něco, co nasadí tempo, a postupně začne dějově i logicky upadat. 5/10

Tahle komedie, která vychází ze skutečných událostí, které byly ve značném poměru jistojistě změněny, diváka zaskočí. V podstatě existují jen dva způsoby, jak ji spolehlivě ustát - buď ji po pár minutách vypnete, zapomenete na to, že existuje něco s názvem Zilionáři, nebo se naladíte na její šílenou komediální až splachovací vlnu. A vyřítí se na vás Zach Galifianakis v démonicky šílené vlasové kreaci, Owen Wilson coby výstavní podrazák, Kristen Wiig netradičně na blonďato a Jason Sudeikis jako libový nájemný zabiják. A je zaděláno na legrační hlášky a přehršel přepálených scén, které způsobí, že se jim zasmějete, i když máte blbou náladu. A to se nabízelo, že film o jedné z největších loupeží v amerických dějinách bude pojat jako typický heist movie, biografický thriller nebo akční napínák. I když má od každého trochu, je nutno jej brát jako crejzy komedošku, za kterou je zodpovědný režisér komediálních kousků Jared Hess. Jeho dosavadní režijní počiny se z velké části spoléhaly na herecké obsazení. A právě zde je to nejmarkantnější. A rozhodně z tohoto hlediska je to pozoruhodné dílo. Výhodou je, že divák hravě určí, co si tvůrci přimysleli, ti jej ostatně nijak nepřesvědčují o tom, že mnohé fiktivní scény vydávají za skutečnost. A jsem tomu rád, že se film netlačil mezi seriozní elitu. Určitě se nejedná o jediné dílo svého druhu, které bylo z reálného základu přetaveno do odvázané zábavy, nicméně si nevybavím hned tak žádné, které by jej trumflo v ležérní komediálnosti, která postupem času přidává na šílených obrátkách. Jedná se o jeden z nejbláznivějších filmů Jareda Hesse. Měl kliku, že do svého filmu nacpal skvělé herecké obsazení. Pokud tedy chcete vidět lupiče, jak si z "lupičských" filmů dělají bezbřehou prču s odmocninou na druhou, je tohle jasná volba. 9/10

Ať vás při sledování tohoto bestiálně bezuzdného "špindír offu" provází síla. Budete ji opravdu potřebovat. Jste-li po dvanáctihodinové šichtě, máte-li v útrobách alkoholový tah nočním městem, musíte-li hlídat děti, které vás při sledování z vedlejší místnosti otravují bujarými výkřiky při hraní, neboť partnerka odešla na gynekologii a vrátí se až za soumraku po prstokladu s primářem, jste-li pouliční prostitut na plný úvazek, který si anál léčí hned příští kalné ráno heřmánkovým vývarem, film odložte na jindy. Únavový syndrom i jiné faktory zapříčiní, že 90% procent děje nepochopíte a nepochytíte. Snad za to můžou strýčkové Lucas a Disney, kteří zcela vypočítavě rozšířili své Impérium o tuhle zbytečnost, která se přiživuje jako táhnoucí se hlen na výdělečném universu značky Star Wars, jenže nijak zásadně jej neobohacuje, jen větří závratné tržby. Na skladě byl jen velmi laciný a necharismatický cast. Vydržte ale přes dvě hodiny s herecky nesympatickým kakabusem Felicity Jones, Diego Luna slaví milník, za sto let, co hraje a nikoho nezajímá, dostal až nyní první a zároveň poslední roli v blockbusteru. A nijak žhavé kousky nepředstavuje ani zbytek hereckého ansámblu, který snad byl sesbírán z hereckého smetiště. Jistě se chystáte tetelit nad trikovou složkou filmu. Kroťte vášně, na galaktické souboje si musíte nejméně hodinu počkat, než na ně dojde řada. Kvalitou nijak nepřevyšují ty ze sedmdesátých let, tedy ty z prvopočátků série. Budiž k dobru filmu, že je to jeden z mála atributů, které zabaví a určitým způsobem redukují celkovou stupidnost a prázdnotu scénáře. Další nepřehlédnutelnou součástí série je její hudební doprovod. John Williams je zde zastupován jakýmsi Michaelem Giacchinem, plagiátorem, kterému snad Williams z dobrého rozmaru věnoval svoji nikde nepoužitou hudbu, takže to občas vypadá, že na vás jukne Indiana Jones, dinosauři z Jurského parku a proletí kolem i Superman. Pořádný hudební motiv ale zcela absentuje. Osud některých postav je na konci zpečetěn, je mně to ale úplně u paty, neboť mně jejich konání absolutně nezajímalo, nevyvstal tedy jediný důvod je litovat. Poté, co režisér Gareth Edwards necitlivě odrovnal Godzillu, dal si opáčko, do rukou se mu dostal kalibr Star Wars, který dojebal dokonale nezáživným, předlouhým, infantilním a stupidním podojením. Žádné pozitivní dojmy z filmu nemám. Darth Vader je ve filmu jen na zlomek času, který si zřejmě užil, nicméně já to přetrpěl. Nikdy víc! 1/10

Opičí láska k (zlo)duchovi v (pří)jemně mrazivém balení. Dětské psycholožce Mary Portman leze samota a nedostatek penisů na vaginu, tudíž jí šplouchá (na maják), až už vidí "pékádéčka" i v dětských omalovánkách. Je to empatická a vzorná doktorka i macecha, která se už půl roku stará o handicapovaného nevlastního syna, ke všemu se k ní oklikou vrátil jeden její malý pacient, který se hned, co se u ní ohřál, zaběhl v zasněženém okolí jejího domu. První polovinu filmu sledujeme Naomi Watts, jak propadá přízrakům, hysterii a následkům klimakteria, druhou polovinu je už vyklidněná, sice si svůj penis bude muset udatně vybojovat, nicméně už ví, že až (zlo)duchovi vyčiní, čeká ji přinejmenším kvalitní anál líza po jejím nočním, velmi napínavém dobrodružství. Budete-li patřit k těm šťastným divákům, kterým nikdo neproflákne před zhlédnutím VELKOU POINTU, k níž dojde přibližně uprostřed filmu, tak budete ryze šokováni. Ani před ní a ani po ní už vás nečeká nic, co by se jí vyrovnalo. Ovšem pozor! Stačí-li vám vydatné lekání, mrazení v zádech i genitáliích, žena v úzkých uprostřed zasněžené krajiny, pak jste nepochybně na dobré cestě si tenhle thriller náramně užít. Já jsem si nepustil trailer, nic jsem od filmu nečekal, ten měl ostatně mizernou propagaci, bohužel pointu zde některé komenty vyzrazují, ale i tak pohodička. Naomi Watts už má téměř pět křížků na krku, vypadá ale podstatně mladší. Byl jsem vděčný za její křivky, vyšpulený nahý zadek u toaletní mísy, co taky víc chtít s přístupným ratingem, že. A hraje bezvadně. Než Jacoba Tremblayho v budoucnu postihne syndrom všech dětských hvězd, bude stále obsazován do rolí chlapečků, kteří mají nějakým způsobem pohnutý osud. A třetí z trojice je zcela neznámý Charlie Heaton coby po nehodě ochrnutý mladík. Dalších herců už ani nebylo třeba, i když ve filmu účinkuje třeba takový Oliver Platt, ti tři to v pohodě zvládli. Nejpodstatnějším atributem bylo vhodně zvolené prostředí odlehlé samoty, vyvolávající až téměř klaustrofobní pocity. Tím, že jsme se od Maryina domu ani na krok nevzdálili, byla zachována plně klaustrofobní funkčnost lokací. Režisér Farren Blackburn jen velmi zřídka opouští svůj televizní revír, udělal to teprve podruhé. A překvapil, že uměl navodit atmosféru, solidní napětí, jen to v první polovině trochu moc přeháněl s lekačkami, které, jak se záhy ukázalo, v určitém poměru vycházely z psychické nepohody hlavní hrdinky. Produkci samozřejmě na mnoho peněz film nepřišel, jedná se nízkorozpočtový počin. V kinech žádný poprask nesklidil. Ovšem doma, takhle pěkně v noci, může fungovat zajímavě. 8/10

Lasvegaský policista černé pleti Vincent Downs je odjakživa zvyklý pohybovat se mezi šmejdy z drogového podsvětí. Nyní pendluje mezi dvěma nevyzpytatelnými narkomafiány, které obral o jejich zboží, v zádech má nesmlouvavou agentku z vnitřních záležitostí, která ho podezřívá z korupce, samotný Downs má podezření, že ve vlastních řadách má škodnou. A potkalo ho to nejhorší - unesli jeho šestnáctiletého syna. Jamie Foxx se bude muset probít a prostřílet komplexem lasvegaského kasína, aby spasil sebe i svého syna. Proklatě akční noc může začít. Film nijak nepopírá (v titulcích), že přetavil francouzský originál, ovšem to neznalé předlohy nemusí vůbec znepokojovat. Na poli akčního filmu debutující švýcarský režisér s typicky švýcarským jménem Baran bo Odar nedá 90 minut, co film trvá, divákům vydechnout. Neustále je zásobuje akcí, solidně zvládá bitky, dynamické posuny vpřed a snaží se (marně) udělat zcela průhledná odhalení neprůhlednými. Všechno sice bez problémů odhalíte, všechny kličky i zvraty mají tendenci šokovat, jenže protřelý divák už o nich ví, nebo je tuší, dlouho dopředu. To ale vůbec nevadí, film na tom nestaví. Jde v prvé řadě o akční záležitost, která jede bez zastávek, navíc je zabalena v perfektně padnoucím vizuálu. Potěší i nepříjemné scény, v nichž se krevní konzervy pěkně otevřely. Za technický nedostatek považuji, že jsem při všech průhledech do jedoucích aut měl neodbytné podezření, že se použila zadní projekce. Režisér, pro nějž to byl první anglicky mluvený film, se předvedl ve skvělém akčním světle. Jamie Foxx a spol. odevzdal maximum. Na co kritizovat, byl jsem spokojen. 10/10

Verbinski se na to vymázl, zfetoval se a natočil tohle velmi bizarní dílo, které z vysoka kašle na nějaké konvence. Jeho "Zlatí úhoři" tak mají daleko do "otapavlovi" poetiky. Příjezd do čarovných švýcarských lázní není nijak zdlouhavý, mladý manažer Lockhart, který sem zajel jen vyzvednout svého nezvedeného kolegu na příkaz nadřízených, se nestačí divit, když léčící se osazenstvo je samý penzista, ředitel sanatoria zde má všechno na povel a vzduch je nasycený nejen svěžestí, ale je zde i zřetelný puch úchylnosti. A i když měl v plánu zde zůstat nanejvýš den, je kvůli nehodě s jelenem a zlomené noze nucen protáhnout svůj pobyt na neurčito. A bez netu, smartphonu a i televize bývá dlouhá chvíle, Američan se tedy bezelstně šourá "kubrikovskými" chodbami, navštíví místní pajzl se sveřepou švýcarskou omladinou a spřátelí se na první pohled s prostoduchou mladou dívkou, která je chovankou ředitele sanatoria, který čeká, až se z ní stane žena. Film trvá přes dvě hodiny, rozhodně nemá nijak závratné tempo, občas šokuje svojí úchylností, občas je atmosférický, vypointované rozuzlení je roztomile debilní. Celé dílo by se dalo připodobnit k DiCapriově anabázi na Prokletém ostrově, případně je ve hře i E.A.Poe: Podivný Experiment, který se kvůli svému televiznímu zpracování s tímhle filmem nedá posléze srovnávat. Dane DeHaan má něco z DiCapriova zevnějšku, vypadá, jak kdyby dostal prostřednictvím úhořů dávku botoxu, která mu obličej z(de)formovala do slavného herce. Je z něj tedy takový přítulný kříženeček do každé (úchylné) rodiny, o filmu to platí též. Některé obrazy filmu jsou opravdu až nápadně podobné těm, které před tím do svého filmu aplikoval Martin Scorsese. Podstatný rozdíl tkví v uchopení filmu, Verbinski (po)nechal film v záměrně (šíleném) béčkovém syžetu, bez inteligence, a nijak neusiloval jej povýšit (vyjma špičkového technického zpracování)- sanatorium, v němž se zastavil čas, vypadá na současné poměry jak z padesátých let minulého století, úhoři, bizarní postavy, nevraživí zřízenci, krčma s anarchicky vyhlížející mládeží, historka o incestu, která už něco pamatuje...to všechno dává filmu ryzí béčkový ráz. A to ještě diváka čeká velká pointa, jejíž ráz se od zbytku nijak významně neodklonil. A tvůrcům to zřejmě nestačilo, neboť úplně poslední záběr je nejprofláklejším béčkovým postupem, jaký si do vysokorozpočtového filmu může nandat jen režisér, kterému mu už je všechno úplně u paty. Film není prosycen hororovými scénami ve velké frekvenci, ty se vynořují postupně. Pěkně vyvedená je automobilová nehoda s jelenem, která to slibně odstartuje. Pak se zase až tak moc neděje, divák se seznamuje s prostory sanatoria i jeho osazenstvem. Pak už to má větší spád, i když ten filmu docela chybí. Pozoruhodná je scéna s úhoři, v níž je hlavní hrdina hermeticky uzavřen v obří skleněné "kádi" v rámci léčby. Ale na R rating jsem čekal větší sodu z každé scény, vše vyznívá dost úchylně než nějak extrémně drasticky. Největší slabinou je scénář, který se točí kolem incestu, úhořů a "kontaminované" vod(k)y, kterou pacienti pijí, až se jim rozpadne chrup. Se zuby je zde spojená nejdrastičtější scéna vrtání. Finále je celkem v pohodě, všechny tři hlavní postavy -ředitel-blbka-hlavní hrdina - utvoří kolo mlýnský, zablbnou si, uspořádají ohňostroj, ukážou nejnovější trendy v estetické medicíně a více jak dvouhodinový film je u konce. Gore Verbinski zešílel, divákům to bylo ale jedno. Jeho delirium si patrně užijí, až film opustí kino prostor. 7/10