kingik

Nicholas Winding Refn a Ana Lily Amirpour si horlivě telefonují, že jim jakýsi neznámý Jon Knautz fušuje do "árt" hororu. Jaká to troufalost. Víc erotiky než hororu. Víc ženského náhledu. A hodně moc Alexis Kendra. Spermoňové, máte-li patřičné charisma, můžete okouzlit kdejakou poběhlici, která si pak s vámi vyřídí účty, až ji odvrhnete. Atraktivní striptérka Venus sice může mít na vagině deset chlápků najednou, kdoví proč ji nenechá klidnou fotograf, který nehodlá v jejich započatém vztahu pokračovat. Zhrzená Venus za jeho chladným chováním vidí jinou ženu, její mysl ovládne paranoia a zhoršené rozeznávání reality od bludů. Na filmu je znát, že společný scénář, který představitelka hlavní role uklohnila s režisérem, psala z větší části ženská ruka. Zpočátku je film nabitý erotikou a sexuálností, což provází v podstatě celý děj. Hororových scén je pomálu, drastických scén je jen zlomek, přesto je film působivý, hrdinka šílená, celé stylem hozené do artových vod. Je to vlastně příkladná studie ženství, ženských reakcí, ženské žárlivosti. O důvod víc, aby režiséři si všimli skrytého talentu Alexis Kendra, která to dala přesvědčivě. Originální atmosféra se line celým filmem. Režisér věděl, jakou exkluzivní ženu má před kamerou, tak ji tlačil do explicitnosti. No, postupně trochu ubral, herečka bude ale mít co dělat, aby to v budoucnu překonala jinou rolí, jedině snad rolí v pornu, jinak nemá šanci. Vznikl nezávislý filmeček, který určitě nebude vyhovovat každému. Na to je až příliš specifický. Mě zaujal, závěrečná pointa, jak to celé bylo, byla dobrá. A celé to bylo takové odlišné a zvláštní. Taková nevšední změna v hororově laděném filmu. 10/10

Američtí zaměstnanci mezinárodní společnosti Belko sídlící v Kolumbii, neziskově podporující jihoamerické země, mají prakticky jistý jen kvalitní nekrolog. A možná ani ten jim v novinách na druhý den ráno nevyjde. Každopádně se mohou pochlubit, že svého kolegu, ještě před chvílí by s ním šli na "vizoura", z práce zastřelili nebo rozčtvrtili, případně byli svědky, jak jinému zaměstnanci explodoval do hlavy implantovaný čip, když jim jednoho hodně špatného pracovního rána neznámý hlas linoucí se éterem nekompromisně sdělil, že mají určitý vymezený časový úsek, v němž musí snížit počet zaměstnanců, a pokud tak sami neučiní, zahájí nadřízený orgán drastickou čistku. Zaměstnanců je na začátku kulaťoučkých 80, postupně jejich řady budou samozřejmě citelně řídnout. Seznámení s perzonálem proběhne jen velmi krátce, film se s ním moc nezdržuje, jde jen o to, aby divák věděl, s kým má tu čest a neměl v tom úplný chaos. Ve filmu s kontroverzní příchutí nemá (téměř) nikdo přežití jisté. Zbývá dodat, že budova je hermeticky uzavřena, přístup je jen na střechu, pod níž hlídá pohyb po zuby ozbrojená stráž. Vražedná hra na zabij nebo budeš zabit může začít. Brzy zavládne panika, chaos a úporná snaha zachránit si kůži všemi dostupnými prostředky. Pány situace se stanou alfa samci s psychopatickými rysy, od toho zde jsou hvězdy nižší svítivosti, ovšem stále kvalitní herecké akvizice Tony Goldwyn a John C.McGinley, u nichž je zázrak, když neztvárňují negativní charaktery. Jejich negativní proměnu má (možná, moc důsledně se to totiž neřešilo) jakási přidaná chemikálie do nádob s pitnou vodou. A najdou se i ti, jimž se vyvražďování příčí, které nejvýrazněji reprezentuje herec s "nejáčkovějším" rozměrem John Gallagher. Neotřelý nápad se zrodil v protestanské hlavince Jamese Gunna, který si odskočil z galaktických prostor Strážců galaxie zpátky na zem, aby vztyčil prostředník špatnému systému a nedemokratickým postupům. Scénář předložil Gregu McLeanovi, specialistovi na temné a vypjaté filmy. Jejich společné dílo je bezskrupulózně dravé i hravé, má náboj i drajv. Závěrečná pointa, dá-li se to tak nazvat, je politicky nekorektní a dobrému výslednému dojmu neuškodila.Gore vyhovující, hlavy vybuchovaly svěže. Neobjevil jsem žádné nudné odbočky, režijní zádrhely i kiksy, tudíž můžu směle udělit nejvyšší hodnocení. 10/10

Co je to za extra "vopičárnu"?! To je přece pochmurné opičí drama, překvapivě na hony vzdálené jednotvárným blockbusterům, u nichž se jen bezmyšlenkovitě divák živí popcornem. Tahanice o moc mezi opičím a lidským druhem trvají už patnáctý rok. Vůdce opičáků Cézar na začátku příběhu zažije bolestnou ztrátu. Po útoku vojenské armády lidí na jeho tlupu přijde o svoji družku a jeho synek padne do zajetí. Následně uspořádá trestnou výpravu a se svojí družinou, do které po cestě ještě přiberou němé děvče a milého opičáčka mluvícího lámanou lidskou řečí, se vydá mstít své blízké. I on ale padne do zajetí. O svoji opičí důstojnost a vrozený "opičí" cit pro morální hodnoty bude muset bojovat v zajateckém táboře, kde se také konfrontuje s nelidskými praktikami zlotřilého Plukovníka v zajímavém podání Woodyho Harrelsona. Ze značně psychologické stavby příběhu, a ne úplně akčního přístupu, museli být producenti povážlivě nervozní, což se zřejmě projevilo na nedostatečných tržbách v kinech. Vždyť nejvíce rozmáchlé akce je k vidění na začátku a na konci filmu. A to má film přes dvě hodiny. I když je příběh na akční sekvence chudší, není až takové akční vyžle. Emocionální vypětí i napětí je natolik silné, že bohatě nahrazuje akční sekvence. Přítomno je brilantní až revoluční CGI, sice se nemohu zbavit dojmu, že mně Cézar přišel méně zajímavě "naanimovaný" oproti ostatním opičákům, ovšem technicky je to tak propracované, že se do toho dá vžít i po opičácku vydávat "uání". Matt Reeves se svým kreativním týmem dost zariskoval, když film pojmenovali epicky a rozmáchle, přitom z toho vzešlo komorní a sofistikovaně laděné drama. Reeves byl po unylém předchůdci na odvolání, u trailerů na tohle završení série jsem pravidelně nudou klimbal, ale výsledek je fakt zajímavý a zároveň pozoruhodný. Určitě ale i tak platí, že restart série byl pro mě více strhující, dvojka velký kvalitativní propadák, třetí díl upadající dojem podstatně vylepšil. Planeta opic to má zdárně za sebou, někteří její hrdinové rovněž, už žádný nášup v podobě dalších dílů nepřijde. Až na výpadek u dvojky, to byla fajn novodobá i novátorská série. Absolutně ji nelze srovnávat s klasickou sérií z minulého století, ani s přebujelým opusem Tima Burtona. Opicím zdar a sílu! 10/10

Zbraně a jednoduchý námět v akci. Režisér Ben Wheatley udělal to nejjednodušší co mohl. Do opuštěného skladiště zavřel dvě bandy soupeřivých chlápků a jednu mladou ženu, aby spolu vyřídili kšeft se zbraněmi. Cillian Murphy reprezentuje kupující stranu, Sharlto Copley, který dostal legrační přízvuk, zastupuje stranu prodávající. A jak už to tak bývá, něco se zvrtne. Po pár slovních přestřelkách mezi oběma gangy následuje hodinová přestřelka, v níž hlavní slovo má olovo. Zbývá ještě dodat, že příběh je zasazen do Bostonu na konec sedmdesátých let, nějaká ta retro atmosféra z filmu cítit je, podporuje je ji i song Johna Denvera, který u nás přezpíval Goťák pod prozaickým názvem "Když milenky pláčou". Postav je hodně, většina z nich má tuhý kořínek, asi jako naši politici, takže nezhebnou hned. Nadto je film vystavěn tak, aby žádné z nich nešlo s úspěchem fandit. A není to jen dáno jejím "špinavým" charakterem. Film je pozoruhodný přinejmenším svým hereckým obsazením, které čítá zvučná jména, považte sami - Cillian Murphy, Sharlto Copley a Armie Hammer a několik dalších méně známých talentů z mužských řad. Ovšem daleko větší diváckou pozornost poutá účast Brie Larson, herečky ze všech hereček nejoskarovější, která po "Rumu" už nevyvádí tolik, aby shrábla dalšího Oscara ze všech nejoskarovějšího. A když to tak vezmu, jedná se už o druhý film, v němž je sama mezi pánským osazenstvem, a když to takhle půjde dál, bude už jen platit za herečku s hezkou tvářičkou, která je do filmu obsazována jen nadpočetně. Už zde to s jejím hereckým fondem nevypadá o mnoho lépe než u "Konga, nicméně naštěstí jí režisér věnoval jeden úsek, kde je trochu rozdováděná a mračí se, což měla být v zásadě absolutní nasranost. Naštěstí u toho není tak škaredá jak její kolegyně Jennifer Lawrence, která už má (pravděpodobně) také největší herecké úspěchy za sebou. Takže o ženskou ozdobu je v příběhu postaráno. A nejlépe to vypadá s produkcí. Slovutný Martin Scorsese ji zaštítil. Film má tedy dobrou fazonu, na rating R to sice mohlo být krvavější, ale i tak dobré. Model klaustrofobního prostředí funguje zdárně. Ale čí práci mně tenhle počin připomíná? Aha, už vím. Takže bedlivý pozor, Wheatleyho dialogy ani omylem nedosahují preciznosti těch Tarantinových, scény nejsou tak odvázané jako u Rodrigueze a celé to nemá žádné technické finesy jako má Ritchie. Ovšem pokud se vám stýská po žánru, který výše zmínění pánové proslavili, je tenhle film pro vás tím pravým. 9/10

Jakému jinému filmu z kategorie horor mám udělit nejvyšší hodnocení, když ne právě tomuhle. Vždyť je to excelentní pocta devadesátkovým slasherům Vřískot a Tajemství loňského léta. Tenhle má smůlu, že se na rozdíl od nich neprotlačil do našich kin. To mu ale vůbec neubírá na jeho kvalitě. Ty napálíš mě a já napálím tebe. A jsme si kvit. A je to fajn. No, v případě notorických vtipálků a nekonečných žertérů Sama (Gregg Sulkin) a Bradyho (Garrett Clayton), to až tak fajn nebude. Rozhodně to vůbec nebude fajn. Až jim jednoho večera domů zavolá anonymní volající, který začne svůj teror stupňovat, rázem jim ztuhnou koule. A začne pořádná jízda, byť z kategorie jednoduchých námětů, ovšem úderně fungujících. která je sympaticky krvavá a kupodivu sofistikovaná po vzoru velkých hororových předchůdců. Dvojice režisérů Damien Macé & Alexis Wajsbrot už chtěla vystoupit z tvůrčí anonymity a natočit si něco svého a po svém. I když má na svém kontě už desítky filmů, při vyslovení jejich jmen jen stěží půjdete do kolen. U předních hollywoodských filmů se starají o vizuální efekty. Z režijního hlediska se jedná o jejich celovečerní a velmi zručně natočený debut, jejich společný krátkometrážní příspěvek "Red Balloon", který byl předvojem, počítat vůbec nemusíte. Samozřejmě bez provázaně vyvedeného scénáře, který dodal Joe Johnson, by to nebylo úplně kompletní. Z těch známých hereckých tváří angažovali jen harcovnici Siennu Guillory, dále cast sestával ze samých svěže neokoukaných mladých lidí, ovšem třeba kvůli takové Němce Belle Dayne a jejím vnadám se v budoucnu vyplatí zajet do jejího rodného Berlína. Je moc dobře, že film má rating R, sice si tím prakticky zavřel cestu ke konzumentům z široké divácké vrstvy, nicméně být osekán o drsnější ráz, by zase určitě nebavilo pravé hororové drsoně. Je dobře, že si tvůrci s filmem vyhráli, tudíž děj není tolik předvídatelný. Je zde nemálo úseků i kliček, které fakt nelze uhádnout, i když samozřejmě připouštím, že určité procento děje šlo dopředu předpokládat. To ale vůbec není na závadu. Je to solidní napínavá a vypointovaná noční jízda, která ani na chvíli nepolevuje. 10/10

Jsou čtyři. Vlastně odpradávna byli čtyři. A od jejich poslední společné smaženice uplynulo dlouhých dvacet let. Mark (Ewan McGregor), Spud (Ewen Bremner), Sick Boy (Jonny Lee Miller), Begbie (Robert Carlyle) se ale neufetovali k smrti. Kdepak, mají smělé plány do budoucna, které zahrnují odbourání starých křivd, vyrovnání starých dluhů, kvalitní podnikání v různých oborech, vyrovnání se s lepšími i horšími časy. Už to není o fetu, je to o stárnutí, životních moudrech, o výběru, na nějž stačí jeden letitý song od Wham!, aby jej Mark brilantně rozvedl do působivého monologu (jedna z nejlepších scén filmu, vzdáleně připomínající variaci na proslulý monolog z dramatu 25. hodina), v neposlední řadě je to i o vzpomínkách, které občas filmem problesknou. A také je to o vytříbené obrazové stylistice a nesčetných hudebních variacích, které v podobě písní co chvíli filmem zazní, a když budete pozorně poslouchat, neujde vám nápěvek slavné doprovodné písně "Born Slippy" Je to docela hutný obrazový materiál, kterému škodí snad jen to, že si dával tolik let načas. Jsem ve výhodě, že jsem první film nikdy neadoroval. Nemůžu si tudíž stěžovat, že v pokračování už není tolik hlášek, tolik drog i jedinečných nápadů. Náhodou, tenhle je plný skvostných dialogů, stylových nápadů a nechybí nostalgické, ovšem vkusné, nijak nepřehnané prolínání starých i nových časů. Vulgární je to tak akorát, puritánům samozřejmě vstup zakázán. Určitě po filmu ještě dlouho zůstane v paměti Robert Carlyle, dlouho jsem s ním neviděl žádný nový film, ovšem tady hlásí návrat ve skvělé formě, hláškoval a nadával neskutečně, pochválit zaslouží celá parta, ale soráč Carlyle jako Begbie byl nedostižný. Desítku neudělím za slabší vyústění filmu, konec nebyl moc propracovaný. A občas bylo znát, že chyběly finance, některé obrazové vychytávky byly spíše od Ládi Hrušky než od Dannyho Boyla. Ovšem všechna čest, že se tahle unikátní partička dala po tolika letech dohromady. Trpí sice značnou nedochvilností, jejich stylovou i posléze kultovní zábavu jim ale nikdo neodpáře. 9/10

Cruiseho obrození dopadlo zdárně. Po podivné jedničce přichází pokračování eskapád Jacka Reachera, co nemá až tolik společného se svým předchůdcem. Když se Tom Cruise rozhodl angažovat režijního veterána Edwarda Zwicka, musel počítat s tím, že se bude režírovat "postaru", žádné kamerové prostocviky, žádné inovace v oblasti akčních scén, jen normální akce, tudíž nijak nepřehnaná, tentokrát podpořená fajn tempem. A Jack Reacher, který musí očistit své ctnostné jméno, vytáhnout vojenskou kamarádku z vězení a vypořádat se s otcovstvím, když mu osud přivál patnáctiletou uhrovitou holčinu, která má být údajně jeho dcerou. Útěk a zabijáci v patách. Co z toho dělat vědu. Cruise, Zwick i scenáristé Wenk a Herskovitz nejsou žádní mladíci, tudíž je příjemným překvapením, že se film nezadýchává a vydrží běžet v solidním tempu po celou dobu. Jistě, dá se namítnout, že tenhle film je anachronismus, akce v kvalitě nepřekonává akční bijáky z devadesátých let, kdo chce vidět něco poctivě zrežírované, digitálně až tolik nevyšisované, s Cruisem, který má být čtyřicátníkem v nejlepší formě, má možnost. Jeho filmové partnerky, jsou zde hned dvě, a sice Cobey Smulders a Danika Yarosh, působí celkem neokoukaně, druhá jmenovaná jistě poroste do krásy, i když zde je ještě za puberťačku, ve skutečnosti už překročí dvacítku. Zabiják málo známého Patricka Heusingera působí dostatečně šíleně a nevyzpytatelně, byla to dobrá volba. Z filmu je sice místy znát rutinní přístup, akce ničím extra nevyniká, ovšem pouštím tenhle film ke kvalitním akčním branám, neb mně na něm nic nevadilo, nerušilo a celé to ubíhalo velmi zdárně. 10/10

(C)hutný čínský ejakulát, který přistál na obličeji Matta Damona. Ten samým vytržením provolává Sláv(i)a. Představte si, že jste videoherní pařan, který se ocitl ve videohře, kde je z vás v mžiku elitní (evropský) lučištník, který spolu s místními musí odrazit stále šílenější útoky monster valících se na Velkou čínskou zeď. Sere čínský pes, že se to celé míjí s nějakým reálně vystavěným příběhem, ostatně se jedná jen o pověst, jak praví úvodní titulek. Film od prvních minut nabere dynamiku, v podstatě kašle na pořádné dialogy, hned, jak je možnost, se vytasí s dalším útokem monster. A vypadá to kurevsky dobře. Mnoho filmů před ním slibovalo řežbu, ale zůstalo jen u slibů. Co třeba nabídl Warcraft? Snad kromě zbytečných žvástů jen předražený pšouk. Naopak u tohoto filmu jsem tak akční a herní pojetí vůbec nečekal. Vím, že režisér Yimou Zhang oplývá talentem i režijními schopnostmi, nedá se ale o něm prohlásit, že by to byl vyloženě akční specialista, ovšem chyba trenéra Lavičky, po tomhle filmu může směle konkurovat všem Bayům, Linům a jiným opossumům, které dokonce může vyučovat v rytmu i dynamice, potažmo zábavnosti vyprávění. Přijde mně, že tvůrci filmů stále méně myslí na ženské publikum. Ano, jistě, pánové nebudou vědět, kam s očima, když se na scéně zjeví "latexová" velitelka v podání exoticky vnadné Tian Jing, jenže film je zase tak nějak určen primárně mužskému publiku, které hraje přece jen víc videohry, tudíž si celý film užijí pánové mnohem lépe. Jasně, zapomněl bych, že pro dámy je zde Matt Damon, prostě fešák k pohledání, který dokonce popustil hřívu, takže jeho vlas se lopatek dotýká. Viděl jsem skvěle natočený film, co odsýpá, na historická fakta hází slávistický Barák a komplexně baví. 10/10

Protřelí kriminálníci Troy (Nicolas Cage), Diesel (Christopher Matthew Cook) a magor přezdívaný Mad Dog (Willem Dafoe) tvoří partičku, která si v lochu odseděla tolik, že by to pomalu vydalo na trojciferné číslo. Jejich životní styl jsou drogy, alkohol, děvky a kšefty s podsvětím. Jeden takový právě uzavřeli. A jisté mají jen to, že každý kriminálník přijde do pekla. A tak jak se ze sraček snaží vyhrabat hrdina Troy, hrabe se z filmových splašek i Nikča Cage. Za tímto účelem se po letech spojil s démonickým Willemem Dafoem, se kterým na začátku devadesátých let slavil kvalitativní úspěch se Zběsilostí v srdci. A aby se parta netrhala, přibrali k sobě režiséra a scenáristu Paula Schradera, pod jehož kontroverzními písmeny se před lety Dafoe nechal ukřižovat v Posledním pokušení Krista a Cage počítal mrtvé v Počítání mrtvých. Jejich soudobý počin už nijak nekoresponduje s jejich předchozími díly, které nesrovnatelným způsobem čeřily vody kritiky. Jde hlavně o to, v jakých blbostech Cage poslední dobou účinkoval, takže už bylo načase vylepšit si herecký rejstřík. Nejlépe něčím R-kovým, nasáklým zpropadenými charaktery a brakovým masem. Na inkriminovaný kšeft, půjde o únos "mafiánského" batolete kvůli výkupnému, dojde někdy až v zhruba v polovině filmu, jedná se jen o jakousi doplňkovou záležitost, kterou lze vnímat téměř za podzápletku, která je odsunuta v rámci vyprávění na okraj. Skutečnou zápletku bychom ve filmu totiž hledali jen marně. Týpci prostě jen horentně fetují, utrácejí za děvky a až jim dojdou prachy, vrhnou se na kšeft, i když jim je proti srsti. V podstatě se vážně i nevážně snaží o neúspěšnou resocializaci. A tím se právě tenhle film stává zajímavým. Následně si na potíže zadělají úplně jinak, než že by se jim jejich kšeft nějak zásadně podělal. Ale to víte, že se i u něj leccos podělá, jenže tohle film nijak neřeší. Ale to nijak nehraje prim. A samozřejmě tím nejzásadnějším, aby to celé bavilo, je herecké obsazení, z něhož exceluje neskutečný Willem Dafoe. Ten si z filmu udělal vlastní one-man představení, s ním film i začíná, "epický" konec už patří ale Cageovi, který předvedl za hodně dlouhou dobu to nejlepší ze svého hereckého (o)sudu. K mému hodnocení určitě přispělo i to, že je to celé natočené v sympatické nadsázce. A tak můžu tenhle film s klidem označit za to nejlepší, nejpodivnější, nejvtipnější i nejtemnější, co se za poslední dobu ve značně pochroumané filmografii pana Cage objevilo. Lepší už to nebude, s tím nepočítejte. Ale kluk je z nejhoršího venku, alespoň pro tentokrát. 10/10

Tahle komedie, která vychází ze skutečných událostí, které byly ve značném poměru jistojistě změněny, diváka zaskočí. V podstatě existují jen dva způsoby, jak ji spolehlivě ustát - buď ji po pár minutách vypnete, zapomenete na to, že existuje něco s názvem Zilionáři, nebo se naladíte na její šílenou komediální až splachovací vlnu. A vyřítí se na vás Zach Galifianakis v démonicky šílené vlasové kreaci, Owen Wilson coby výstavní podrazák, Kristen Wiig netradičně na blonďato a Jason Sudeikis jako libový nájemný zabiják. A je zaděláno na legrační hlášky a přehršel přepálených scén, které způsobí, že se jim zasmějete, i když máte blbou náladu. A to se nabízelo, že film o jedné z největších loupeží v amerických dějinách bude pojat jako typický heist movie, biografický thriller nebo akční napínák. I když má od každého trochu, je nutno jej brát jako crejzy komedošku, za kterou je zodpovědný režisér komediálních kousků Jared Hess. Jeho dosavadní režijní počiny se z velké části spoléhaly na herecké obsazení. A právě zde je to nejmarkantnější. A rozhodně z tohoto hlediska je to pozoruhodné dílo. Výhodou je, že divák hravě určí, co si tvůrci přimysleli, ti jej ostatně nijak nepřesvědčují o tom, že mnohé fiktivní scény vydávají za skutečnost. A jsem tomu rád, že se film netlačil mezi seriozní elitu. Určitě se nejedná o jediné dílo svého druhu, které bylo z reálného základu přetaveno do odvázané zábavy, nicméně si nevybavím hned tak žádné, které by jej trumflo v ležérní komediálnosti, která postupem času přidává na šílených obrátkách. Jedná se o jeden z nejbláznivějších filmů Jareda Hesse. Měl kliku, že do svého filmu nacpal skvělé herecké obsazení. Pokud tedy chcete vidět lupiče, jak si z "lupičských" filmů dělají bezbřehou prču s odmocninou na druhou, je tohle jasná volba. 9/10