Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Hra na utrpení (2008) 

Když si z někoho v dětství pořád děláte legraci, tak to s vámi v dospělosti nemusí dopadnout dobře. Na tohle nedbala trojice dívek. Ke svému kamarádovi se kdysi nechovala moc dobře, ten pak skončil v blázinci a ony na něj pak časem zapomněly, jenže on nezapomněl na ně. Den odplaty nadešel a ještě se přitom bude smát jak smyslů zbavený. Další povedený kousek obohatil hororový žánr a pod vedením režiséra Johna Simpsona vznikl horor s hutnou děsivou atmosférou, který hororového fanouška nadchne. Smějící se magor, který nemá jméno, má fakt něco do sebe a jeho převleky a důmyslné pasti, které si na děvčata připravil, jsou opravdu zábavné, nápadité a dlouho se nenatočil horor o pomstě v takto nápaditém stylu. Režisér John Simpson je talent a přeji si, aby natočil více hororů, protože je vidět, že má přehled a nedá se mu nic vytknout. Vcelku neznámé herecké obsazení hraje velmi dobře, vedle Tada Hilgenbrinka, který zde hraje pár minut na začátku, je zde nejznámější Katheryn Winnick v roli Tabithy a Keir O´Donnell, který hraje maniaka. Scenáristé mu nedali jméno a v titulcích je jeho postava uvedena jako The Laugh, což v překladu znamená Smích a jeho postava se celou dobu mrazivě směje, když se mu povede něco zvráceného a pro něj tedy velmi zábavného (to vysvětluje původní anglický název filmu). Je škoda že si tvůrci víc nevyhráli se scénářem, protože finále mohlo být propracovanější, ale i tak je to velmi výrazný počin v oblasti hororu. Já prostě musím dát plný počet i za tu super hororovou hudbu.

plakát

Hvězdný reportér (2008) (pořad) 

Moderátor Kraus svým projevem to celé dost kazí. Zajímavosti z oblasti filmu a celebrit jsou dobré, ale i nepřehledně řazené a chaoticky komentované. Chtělo by to víc skloubit mluvené slovo s obrazem a kladné výsledky se časem dostaví.

plakát

Christina Aguilera: Back to basics (2008) (koncert) 

Christina Aguilera předvedla opravdu solidní nápaditou show a tahle nevysoká umělkyně na podiu dokáže strhnout a i když vám není její hudba blízká, má co nabídnout a její hlasový rozsah je neskutečný. Ne všechny její songy jsou dobré, ale přesto každému z nich dokázala vtisknout originální pojetí a styl. Aguilera si nedovolila nudit a její koncert nabitý energií mě bavil. 60%

plakát

Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008) 

Indiana Jones se vrátil!. Harrison Ford stárne a má k ruce slabší scénář, ačkoliv nápady a absurdní akční scény se sypou jako z rukávu. Spielberg nabral zpět ztracenou formu. Do herecké party přibyl talentovaný a mírně osvěžující Shia LaBeouf. Na druhé straně barikády se ocitla komsomolská záporačka Cate Blanchett a po odmlce se vrátila i Karen Allen. Čtvrtý díl docela sází na zajímavě pojatou absurditu. Velmi dobrá řemeslně odvedená práce, finále nedosáhlo mega výšin a jako celek to hodně pobaví. S Indianem Jonesem se dá vypravit na každou dobrodružnou výpravu, i když mu v cestě stojí samotná KGB, žádná újma nehrozí. 90%

plakát

Informátoři (2008) 

Příběh, který byl natočen podle literární předlohy, se odehrává v Los Angeles, konkrétně v roce 1983 a je zahlcen takovým množstvím různorodých postav, že se v něm divák ztrácí a hůře orientuje a hlavně je to velmi zvláštní film už svým pojetím i vyzněním. Nevázaný sexuální i bisexuální život, drogy, rocková hudba i hrozba choroby AIDS jsou zde předvedeny v dekadentním stylu a divák si nemůže najít k žádné postavě ani špetku sympatie, protože vlastně proč sympatizovat s feťákem, násilníkem, nevěrným manželem,, nebo věčně nadrženou mladou courou, co má smrtelnou nemoc a ještě ani o ní neví. Nutno však dodat, že tyto postavy hrají samí dobří herci a zjištujeme zde u nich následující: Kim Basinger to pořád sluší, Jon Foster nemá charisma a tudíž se pro hlavní roli nehodí, Mickey Rourke má násilníky v krvi, Rhys Ifans nemá v roli manažera kapely Informers chybu, Winona Ryder nám dost zestárla, zesnulý Brad Renfro, kterému je film věnován, byl docela talent, Amber Heard to nejvíc sluší, když toho na sobě moc nemá a Billy Bob Thorton se moc herecky nepředvedl, ale není divu, když dostal tak málo prostoru. Režisér Gregor Jordan to neměl s převodem náročné knihy na plátno vůbec lehké, ale jeho snahu je třeba ocenit, i když to není moc výrazný film, ale přesto mírně provokativní film to je určitě.

plakát

Inkoustové srdce (2008) 

Mortimer (Brendan Fraser) kromě toho, že je restaurátor knih, je obdařen nadpřirozenou schopností spočívající v tom, že z každé knihy, kterou čte nahlas, přenese její postavy a věci z ní do reálného světa. A jednou pří čtení vzácné knihy s názvem Inkoustové srdce mu zmizí jeho milovaná žena a on zůstane se svou malou dcerou (i ona zdědila tuto schopnost) sám a celé roky po ní bezvýsledně pátrá. Až jednou při svém putování zjistí, že jeho ženu vězní na svém hradě zlý Kozoroh (Andy Serkis) se svou bandou. A je to právě hlavní postava z knihy Inkoustové srdce, které se v našem reálném světě zalíbilo natolik, že si zde vybudovala vlastní impérium. Mortimer bude muset spojit síly s pratetičkou Eleonorou (Hellen Mirren), trochu sobeckým Prašprstem (Paul Bettany) a samotným spisovatelem knihy (Jim Broadbent), aby porazil vládu Kozoroha a zachránil svou ženu z jeho spárů. Nedělalo mně problém ve společnosti sympatického Brendana Frasera ocitnout se ve fantazijním světě, ale děj je zahuštěn takovým množstvím postav, že právě ta jeho je paradoxně ze všech nejméně zajímavá. Daleko větší životností své postavy obdařili úžasná Helen Mirren, sympatický Paul Bettany, milý Jim Broadbent nebo nebezpečně svůdná Jennifer Connelly v miniroličce Roxany. Nepochybně se o kladný zážitek postarala i vizuální a triková stránka filmu, která se svými létajícími opicemi, jednorožcem a dalšími podivnými stvořeními diváka do děje vtáhne. Naopak scénář neměl v sobě sílu a prolínání literárních postav v reálném světě často nefunguje tak, jak by mělo, a určité logické nedotaženosti v ději se rozhodně najdou. A tak zde narazíme na množství úchvatných scén, které se poctivě střídají s těmi nudnými. A zdaleka ne zcela byl naplněn potenciál, který v sobě tahle hravá fantasy podívaná měla.

plakát

Iron Man (2008) 

Iron Man svou největší přednost našel v hlavním představiteli Robertu Downeym. Vše ostatní se mu tu dost podřizuje a on to nenápadně ovládá. Nápady by byly, ale režisér Jon Favreau není typem režiséra pro comicsové adaptace. Vinou jeho nesourodé režie film občas ve výsledku trpí, a pokud dojde na pokračování, doporučuji výměnu režiséra, který filmu dodá stylovost. Zde je vše tak nějak rozkouskováno a pořádný tmel tomu chybí. Své si odehrála i Gwyneth Paltrow a neztratil se ani Jeff Bridges, který už ale v minulosti zahrál i lépe. Film stojí a padá s Robertem Downeym. 60%

plakát

Jak ukrást nevěstu (2008) 

Cesta za prozřením a napravením moderního Casanovy jest lemována děravým scénářem. Pravidlo číslo jedna donchuánského a tak trochu sobeckého (sobecký je víc než trochu, ale znáte ten mužský pohled na věc) Toma (Patrick Dempsey) zní nezamilovat se. Nechce se vázat a do konce života si chce jen užívat s krásnými ženami, kterými je v jednom kuse obklopen a ani se moc nesnaží. Zkrátka, kamkoliv vejde mu padají k nohám. Všechno jde ok až doby, kdy i na obletovaného milovníka přijdou city, které doposud do svých vztahů nemíchal, anebo to podle jeho chování nebylo tak zjevné. Tom má kamarádku Hannah (Michelle Monaghan) z dob studií, kterou před deseti lety poznal na jedné univerzitní halloweenské párty. A od té doby ho k ní váže citové pouto. Je to však dost málo uvěřitelně nastavené, stejně jako skutečnost, že Tom už se během dekády stihl šestkrát oženit(!). Proutník však již déle nehodlá svoje city k Hannah skrývat a rozhodne se s tím něco udělat. Po jejím návratu ze Skotska, kam na šest neděl pracovně odjela, jí zkrátka a jednoduše vyloží, co k ní cítí. Jenže nic nejde tak jednoduše a už vůbec ne zkrátka, jak si stanovil. Zvláště když se jeho láska vrátí z cesty zadaná, a s novým skotským nápadníkem dokonce chystá brzkou svatbu. Není přímo jasné, jestli je v tom i záměr zranit Tomovy city. Scénář totiž toho neřeší víc a vlastně skoro nic. Vynalézavý Tom to jen tak nenechá a podnikne všechno pro to, aby sňatku zabránil. A to i kdyby měl budoucí nevěstu ukrást. Navíc není příliš nadšený, že by měl jít na svatbu za družičku. Téměř osvěžující komedie, jen kdyby ten scénář v té době debutujícího Adama Sztykiela nebyl tolik děravý a od počátku průhledně cílený, jak sympatickou dvojku zdárně spojit. Napravení a prozření floutka Toma v podání sex symbolu Patricka Dempseyho, který má pro dámy podmanivý kukuč, probíhá někdy až mimořádně plytkou formou, která nedovolí příliš s dějem zamíchat. Není ani příliš věrohodné, že by lamač srdcí na potkání po všech těch krásných ženách, tolik usiloval o vzhledově průměrnou Hannah za předpokladu, že podle předchozího výběru žádnou takovou "průměrnou" v posteli ani neměl. Osvěžujícím a vcelku komediálním prvkem je pak nenásilné srovnání americké a skotské kultury (mám pocit, že to ani tak scénář nezamýšlel), přičemž Tom je místními omylem považován za gaye, což je s podivem, když skotové nedají ránu při tradičních horáckých hrách, a nejen při nich, bez "přihřátého" kiltu. Třeskutý humor rozhodně nečekejte, spíše počítejte s tím, že film na něj poněkud pozapomněl, ale mile vtipných scén se úplně nezříká. Všechno je ve filmu od počátku na míli očekávané a k žádnému únosu nakonec ani nedojde. Nebyl ani nutný. Hannah je do Toma naštěstí taky blázen (jaká to nevysvětlitelná a trapná scenáristická náhoda). Jen se na to muselo jít oklikou přes Skotsko, desetiletý (filmový) skok v ději a diváckou trpělivost. Však to znáte z jiných romantických filmů. A klidně by to fungovalo i obráceně. Kdyby Hannah pálila za Tomem a ten si chtěl vzít třeba monackou princeznu, ale podle scénáře by dávno věděl, že Hannah je ta pravá. No, nezastřelili byste toho idylického scenáristu?! Romantiku však zvolil v decentním a rozhodně ne v nepříjemném poměru. 60%

plakát

JCVD (2008) 

Nenadchlo mě to. Částečně autobiografický snímek, který měl oživit kariéru někdejší akční ikony, působí chvílemi absurdně a chvílemi jako by autenticky, ale já si nějak nemohl z těchto dvou variant pořád vybrat tu správnou. Výsledkem je podivně natočený film bez humoru, akce a s obsáhlým Van Dammovým monologem, který vede přímo do kamery a hodnotí tam celkem působivě svou zpackanou kariéru i osobní život. To bylo opravdu zajímavé, ale zbytek, ve kterém se stane náhodně obětí přepadení belgické pošty, vyzníval trapně a nepovedeně. Tento film pro mě není nijak extra milníkem ve Van Dammově kariéře. Podruhé vidět nikdy nemusím. 40%

plakát

Jen přes její mrtvolu (2008) 

Kate se má vdávat, ale smůla. V den své svatby na ni spadne ledová socha anděla a zabije ji. To však ještě netuší, že o svého snoubence bude muset soupeřit i po smrti s jinou ženou-médiem, která jako jediná ji vidí. Obě ženy se nemůžou vystát a navzájem se jedna druhé chce jakýmkoliv způsobem zbavit, ale je tu ještě truchlící snoubenec, který se bude muset rozhodnout, s kterou bude chtít žít. Jenže nesmíme zapomenout, že Kate je duch a s duchem dost dobře nejde mít partnerský vztah. Trojlístek Eva Longoria Parker, Lake Bell a Paul Rudd slušně funguje a hlavně je zábavný a milý jako tenhle celý film. Longoria si zase jednou ze seriálu odskočila do filmu, aby se přesvědčila, že je schopná zahrát i něco jiného než "zoufalou manželku". Film zřetelně vykrádá jiné duchařské filmy, ale sem tam přidá i nějaké svoje nápady. Potěší přítomnost roztržitého Jasona Biggse, který ze sebe dělá gaye. Připočtěme si snadno odhadnutelný konec a vyjde nám z toho komedie, která spolehlivě zabije nudu.