Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Nepřátelé (2017) 

Áčkově vystavěný, příkladně obsazený a nasnímaný (téměř) antiwesternový počin, který má v sobě něco, co jej odlišuje od desítek spřízněných počinů. Vzdor své anti-kompaktnosti. Scott Cooper určitě nechtěl natočit idylické historické drama, co má jednoznačné hrdiny a indiány, co jsou jednorozměrně ctnostní jako z "mayovek". Podařilo se mu před diváky přivést kontroverzního kapitána americké armády, jehož negativní a nenávistný postoj k rudochům se postupně začíná měnit. V podání Christiana Balea je to uvěřitelné. Jeho kreace je pozoruhodná a zahání občasnou rozvleklost, která do filmu prosakuje vlivem kolísavého a pomalého tempa. Film má přes dvě hodiny, děj je často rozdrolený a má téměř epizodní ráz. Oproti tomu Cooper líčí charaktery postav neotřelou formou a zbytek osazenstva dodává ději glanc - je to hlavně přitažlivá Rosamund Pike, která oplývá dobovým sexappealem, i když se se zmasakrováním své rodiny vyrovnává dost snadno, je to i Ben Foster a jeho tajemná aura ničemy a také důstojný Wes Studi, jehož indiánský náčelník jakoby vypadl z tehdejších dob. Akční složka je syrová, určitě bych uvítal její hojnější počet. Když došlo na přestřelky, film vykazoval formu. Úvodní masakr je celkem krutý pro citlivější diváky. Velkým plusem filmu je kamera. Ta denní i noční scenérie míchá s úchvatnou vizuálností, načež je smůla, že její kvalitní práci neocení divák v kinech, kterým se film u nás vyhnul. Dvouhodinový dobrodružný epos přináší kvalitní zážitek, který určitě podporuje skvělá herecká parta na čele s Balem. Scott Cooper je režisér, co tak úplně nevychází ze stínu svých slavných kolegů, má ale režijní schopnosti, co předčí nekompaktní a neprokrvený scénář, takže vydat se s ním a jeho štábem do prérie je docela fajn. A 99% děje v exteriérech je rarita. 8/10

plakát

Nepřítel pod ochranou (2012) 

Žádný úkryt není pro hledaného špiona dost bezpečný. Denzel Washington vs. Ryan Reynolds. Ostřílený špion proti nezkušenému tajnému agentovi. Těžko říct, kdo z těch dvou má navrch. Jedno je ale jisté. Hledaný zločinec Tobin Frost je nyní horké zboží pro CIA, zvláště když má materiál usvědčující agentské špičky z korupce. Vítejte ve filmu plném akce a napětí. A s tou zápornou rolí Denzela Washingtona bych to zase neviděl až tak jednoznačně. Klady: zajímavý námět s prvky hi-tech thrilleru, originální a nepříliš předvídatelný vztah mezi oběma hlavními postavami, menší zvraty v polovině příběhu, perfektně odvedené a dobře načasované akční scény nepostrádající napětí, zajímavé herecké obsazení, mučení formou ručníku přes obličej a na něj nalévané vody, dynamická kamera připomínající styl zesnulého Tonyho Scotta, neokoukané lokace JAR, do role agentky zajímavě obsazená Vera Farmiga, umírněný střih v akčních sekvencích, závěrečný záběr filmu. Zápory: obtížná identifikace diváka s hlavními postavami, respektive není komu fandit, postava Denzela Washingtona nemá slabiny, jméno Tobin Frost, výčet služebních aktivit Tobina Frosta během jeho života budící smích, nudné sekvence z centrály CIA, postupné vytrácení se originality z příběhu, absence nějaké vrcholné scény, průměrné finále, film se bere příliš vážně. Mé hodnocení: 70%

plakát

Nepřítel státu (1998) 

Nejsem příznivcem hi-tech thrillerů, ale pokud budu hodnotit z objektivního hlediska, tak "Nepřítel státu" trpí nedostatkem akce a napětí, ani herci se mně příliš nelíbili, ale vše zachraňuje režie Tonnyho Scota, která se pokouší eliminovat nedostatky ve scénáři a naservíruje divákovi několik skvělých momentů. Bez ní by to byl jen tuctový thriller zaobalený do atraktivního hávu, po kterém by pes neštěkl. 50%

plakát

Nerve: Hra o život (2016) 

Ty, ty, ty! Mladá slečno, mladý muži, ano, právě vy, co teď sedíte u internetu, je třeba vám za vaše internetování udělit lekci. A moralizovat přišla gay dvojka režisérů, kteří se už nemohli dívat na to to vaše blbnutí u kompu. Tak pro vás připravili ve spolupráci s předními psychology a tělocvikáři, panem Šebrlem a panem Tyršem, moc hezkou, adrenalinem nasycenou prima juchací hru, u níž vytáhnete pa(r)tu z baráku, zapojíte do ní svoje kámoše, případně získáte nové a ještě si můžete vydělat i nějaké pěkné peníze. Jen je důležité dodržet tři zásadní podmínky: natáčet se u toho, uchovat hru v tajnosti, nebonzovat. A stále budete ve spojení s internetem a kamarády. A nemusíte se bát. Do vašich rozvrácených rodin se vrátíte zcela zdraví a živí, ale budete už jiní. Internet si zapnete, jen když budete skutečně potřebovat obohatit vědomostmi, nikdy už nebudete klikat na moc ošklivé a vysoce podezřelé internetové hry, při jejichž výzvách by vám mohl zaskočit popcorn až v dutině řitní. Velká škoda, že si film stanovil tak nehorázné soft pojetí. Počáteční úkoly, respektive výzvy, jsou fajn, jen jsem postupem času od nich čekal i větší extrém. O dost horší to bylo ale s trapně moralizujícím závěrem filmu. Ten se měl přetočit a vystavět jinak. Hra s charaktery postav a jejich pestrým zastoupením byla zvládnuta neotřele, podařilo se filmu vtisknout tajemnou auru, samotný koncept už tolik originalitou nepřekypuje, podobné variace na téma plnění "Dare" úkolů má své četné zastoupení hlavně v hororech, které se do našich kin nepodívaly. Emma Roberts zřejmě nikdy nedosáhne věhlasu své slavné tetičky Julie, ovšem je na nejlepší cestě natřít to v kvalitě rolí svému otci Ericovi. Je to také její zásluha, že film si drží svoji fazónu, i když nejvíc bude bodovat scéna, v níž prchá spoře oděná. Emma a spol. v pohodě, technické aspekty režie si drží kvalitní úroveň, ovšem fakt, že film je značně uhlazený, zbavený a osekaný násilí a brutality, se prostě nedá pominout. Internetová omladina se tedy dál nepoučí, když její filmová kamarádka Vee/Emma Roberts z té nebezpečné hry vyjde v pohodě. 6/10

plakát

Neříkej ani slovo (2001) 

Newyorský lékař Nathan Conrad je požádán jedním z kolegů, aby vyšetřil mladou ženu Elizabeth, která řadu let trpí závažnou duševní chorobou. Toto vyšetření je pro ni poslední, pak bude definitivně odvezena do psychiatrického ústavu. Conrad se rychle přesvědčí, že v jejím případě něco nehraje. O pár hodin zjistí, že kdosi byl v noci v jeho bytě a unesl mu jeho dceru. Neznámí únosci nekompromisně požadují, aby před policií mlčel a za každou cenu od nemocné mladé ženy získal šest tajemných čísel. Zpočátku vše ještě vypadá výborně, ale pak se originální začátek thrilleru zvrhne v typický průměr, plný schematičnosti, který sice neurazí, ale ani nenadchne. Herci si odehráli své, každému je jasné, jak to skončí. Scénář není nijak objevný, stejně jako režie Garyho Fledera. Originální námět se dal zpracovat lépe a důsledněji. 60%

plakát

Neříkejte mamince, že pečovatelka zemřela (1991) 

Když děti zůstanou bez dozoru je ke katastrofě blízko. A ta nenechá na sebe dlouho čekat. Paní, která se měla starat o dobrý chod domácnosti vytuhne a milé odrostlejší detičky tuhle skutečnost nikomu nenahlásí. Chtějí si ještě užívat dny bez mámy a stejně tak jak bude tenhle film nezáživně pokračovat po úmrtí pečovatelky, vyvstane otázka na co tenhle film vlastně vznikl. Námět je ukradený a jen mírně vylepšený z jiných filmů s "mrtvolou" a svojí triviálností si moc dobré jméno neudělá. V podstatě se tady nevyskytuje vtip.Tedy vyskytuje,abych nekecal, ale mě to tedy nerozesmálo. Svým formátem se film blíží televizním parametrům a tam se také mnohem více hodí než do kin ve kterých se dokonce hrál. Záměrem tvůrců bylo asi (to fakt přesně nevím) natočit černohumornou komedii se situační komikou pro mládež. Ano, nenároční diváci si film užijí, ale přece jenom pronudit se celým filmem to přece není žádný divácký zážitek. Stephen Herek šel hodně pod svoje možnosti a nedokázal do svého filmu vložit nic co by utkvělo v paměti. Komedie by měla být vtipná, ale o téhle platí, že je na 100% nevtipná. Kladně hodnotím pouze dabing a snad i tu přihlouplou Christinu Applegate. Mé hodnocení: 20%

plakát

Neřízená střela (2010) 

Povolání nájemného vraha jako rodinná tradice? V této černé komedii je možné všechno. Stárnoucí elegán ze staré školy Bill Nighy bydlící se svou přísně kritickou matkou, vklouzl do role nájemného vraha velmi hladce. Náhoda tomu chtěla, že podvodnice Emily Blunt živící se prodejem padělaných obrazů se poté, co napálila mafiána Ruperta Everetta, ocitla na seznamu příští vrahovi zakázky. Jenže profesionální zabiják neprofesionálně selže a zakázku z lítosti nad krásnou obětí nesplní, a jelikož ona neví, jak se věci mají, tak ho začne považovat za soukromé očko a za svou ochranu mu nabídne horentní sumu. Do toho se jim do cesty připlete zelenáč Rupert Grint a rozzuřený mafián už vyslal nového sadistického zabijáka Martina Freemana, aby dokončil, co se jeho předchůdci nepodařilo. Dobře jsem se bavil a hlavní zásluhu na tom mají všichni herečtí představitelé. Herecký trojlístek Nighy, Bluntová, Grint, je sice solidně nesourodý, ale hrají parádně, a to se dá říct i o Everettovi a Freemanovi v záporných rolích. Sice jsem viděl propracovanější černé komedie, ale tahle měla spoustu originálních nápadů, gagů a skvělé herecké obsazení. Pár vad na kráse, které scenáristka nedořešila (například slabší finále nebo další osud mafiána a jeho poskoka), nesnižují kvality filmu.

plakát

Neslušný návrh (1993) 

Je třeba si otevřeně přiznat, že není moc velká pravděpodobnost, že narazíte na hodného milionáře, který za noc s vaší dívkou nabídne astronomickou sumu. Mladou dvojici, která na tom není finančně nejlépe, v kasínu Las Vegas takové štěstí potká. Navíc je to milionář s tváří Roberta Reforda. No, neberte to. Krásně kýčovité a krásně zahrané, především od decentně zestárlého Redforda. Zamilovaná dvojice Demi Moore a Woody Harrelson zůstala tak trochu v jeho stínu, ačkoliv zahrané to bylo od všech krásně. Než dojde na onen proklamovaný neslušný návrh, je film zajímavý, pěkně nasnímaný a očekávání od následujících téměř dvou hodin snad až příliš vysoká. Jejich naplnění kýčovitě zabarvený, romantický film, nakonec nedostál. Svůj podíl na tom nese i vlekoucí se děj s přibývajícími minutami. Škoda, dal se z toho vymáčknout o něco zajímavější film, ale i tak se to dá určitě vidět. Redford je charismatický milionář a ženská srdce nad ním budou plesat. Zbytek filmu jim bude připadat krásný a povedený. 60%

plakát

Neslyším zlo (1993) 

Dost nuda s absencí výrazných momentů. Když je thriller málo plnokrevný a nepřekvapivý, je to tragédie a když hlavní hrdinka hrající sluchově postiženou, kterou je i ve skutečnosti, nehraje nijak extra, není pak o co stát. Námět samotný čerpá z mnoha jiných filmů a nejvíce připomíná Čekej do tmy, ale s tím rozdílem, že není ani trochu napínavý a ani trochu vynalézavý. Rutině pojatá režie Roberta Greenwalda zabíjí postupně už jen náznaky nějaké drobné invence a herci z druhé herecké gardy okolo Marlee Matlin s tím nic neudělají. Jen odehrají stejně rutině svoje party a zmizí ze scény se nasvačit. Film se nedá doporučit, protože abych někoho znudil, to si na triko nevezmu. 20%

plakát

Nesmiřitelní (1992) 

Moc se o tom mluvilo, ale tak dobré to zase není. Nudilo to, ale závěr stál za to. Clint Eastwood v solidní formě.