Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Černá hodina (2011) 

V Rusku udeřila nejčernější hodina. Moskva čelí mimozemské invazi a spolu s ní také čtyři američtí turisté a spol. Elektrizující a záludně neviditelní návštěvníci z jiné planety mění všechno živé na prach. K našim hrdinům postupně přibývají, a zase ubývají další postavy, to podle toho, která z nich to v příští scéně smrtelně schytá, a působivý obraz vylidněné Moskvy věstí apokalypsu světových rozměrů. Dostal jsem přesně to, co jsem čekal. Hororové scifi, které od úvodních nápaditě kombinovaných rusko-amerických titulek, nabere poměrně strhující a napínavé obrátky a ještě si v závěru ponechá otevřená vrátka pro případné pokračování, jehož realizace je nepravděpodobná. Technické zpracování nijak nezůstáva pozadu ve srovnání se spektákly ze stejného ranku. Působivými úmrtími se nešetřilo a nebylo dvakrát jisté pořadí, která z hlavních postav v příští scéně zmizí. Nejvíc mě film bavil, když byla na place sličná Rachael Taylor a při ruce měla také kamarádku Olivii Thirlby, která se přece jen dožila víc. Obě křičely a poctivě dmuly hrudníky při život ohrožujících scénách. Emile Hirsch v hlavní roli byl dobrá volba a viděl jsem ho zase jednou v akčním snímku, kdy se tvářil vystrašeně i sympaticky a poté emzáky kosil moderní zbraní. Pro jedny je to stále ještě neokoukaný a talentovaný týpek neurčitého věku a pro druhé herec, jehož jméno si jen obtížně vybavují, ale už ho někdy někde viděli hrát. Z ostatních stojí za zmínku ještě dvě jména - Max Minghella a Joel Kinnaman - odvedli poctivý standard a v budoucnu se s nimi dá počítat. Chris Gorak jako režisér se ve svém druhém filmu předvedl v dobrém světle a jeho režijní provedení, povedený vizuál a další atributy beru jako pozitiva. Slabší naopak byly dialogy anebo slabá emoční křivka, kterou postavy projevovaly po umření jejich kamarádů. Neprojevovaly téměř nic. Film mně hodně rychle utekl a ničím se nezdržoval, a ani se v ničem nebabral, i za cenu vykrádání jiných (scifi) snímků. Jelo se převážně v akční rovině. Turisté, co se chystají do Moskvy by mohli být odrazeni potom, co tam jiné turisty potkalo, ale to už ostatně není problém tohoto filmu. Daleko větší záhadou pro mě zůstává, proč byl tady tak v hodnocení degradován, když já jsem viděl v podstatě špičkový a zábavný film. Zbytek diváků s ním zřejmě skutečně prožil černou hodinu, a tak je ho třeba dostat na světlo. 90%

plakát

Abraham Lincoln: Lovec upírů (2012) 

Film tak šílený, až se mu dá ledacos odpustit. Nelze o scénáři napsat nic jiného, než že byl sepsán v mimořádně dobré náladě a asi po požití ne úplně legálních látek. Zřejmě jsem si zvykl filmy vidět z různých úhlů a měřítek. Tenhle film se v podstatě vymyká ve všem. Nejedná se o film, ze kterého budou plesat všechny sorty diváků, ale ti kteří jdou na film o kdysi skutečně žijícím prezidentovi, který likviduje upíry, přece dobře vědí, že dostanou absolutní nesmysl, pak tedy není na místě se pozastavovat nad tím, co film obsahuje. Od počátku se bere celkem vážně, ale seriozní pohled na upírskou tématiku v atraktivním hávu tolik nevadí, když dostanu to, co chci. Dostal jsem toho vrchovatě. Technické zpracování je špičkové, střih totálně zběsilý, ale teen generace na tohle všechno je zvyklá. Kdo chce rýpat, mohl by klidně film rozcupovat, ale stejně by mně nevzal moje přesvědčení, že já se při řadě efektních akčních sekvencí bavil, méně známého představitele v hlavní roli jsem přijal a to, co bylo přestřelené, zkrátka takové bylo a tady se nějaké filmové umění určitě nezrodilo. A víte co? Já si beru dubový kolík, respektive stříbrnou sekeru a Abrahama Lincolna sebou a jdu tomu umění zatnout tipec jednou provždy. Z nás totiž nikdy moc velcí kamarádi nebudou, ale s Abrahamem jsem si potykal celkem snadno. Dokonalá kino jízda.100%

plakát

Vendeta (2011) 

No prosím, když se chce, tak to jde. A pak že u nás neumíme thrillery. Debutující režisér Miroslav Ondruš a spol, nevykonal na divákovi vendetu, ale právě naopak, a ve filmu se sešla celá plejáda talentů včetně nadějného Ondruše, který ukázal, jak umí trefně a maximálně vypjatě udržet divákovu pozornost, aniž by se nějak teatrálně podbízel. Jeho film má přesto nepopíratelný nádech kontroverze. Aby taky ne, když se v něm tři čtrnáctiletí výrostci dopustí znásilnění a následného zabití spolužačky. Ohavný zločin nesmí zůstat nepotrestán. Oko za oko, zub za zub, řekl si otec zavražděné dcery (Ondřej Vetchý) a když policie byla k obvinění tří mladistvých delikventů laxní, vzhledem k jejich trestně právní nezpůsobilosti, on se s nimi mazat nebude a zlikviduje si je sám. Jedno se filmu nedá upřít. Je napínavý a perfektně pracuje se sevřenou atmosférou ke které perfektně dopomáhá lesní prostředí ve kterém se z 80% odehrává. A tím se také odbourává možnost otravného product placementu. V neposlední řadě film skvěle dynamicky odsýpá. Film má ale i své slabiny. Je potřeba přistoupit na jeho logiku a moc se ve filmu nerýpat. Občas se něco v příběhu načne a nedokončí se to nebo se to opomene dokončit. Přece jen někdy je to s pravděpodobností na hranici a mnoho diváků namítne, že tohle by se nemohlo stát, anebo takhle by se to nemohlo stát. V dnešní době se ale vraždí klidně pro pár korun, tak proč by někdo neusiloval o fyzickou likvidaci nezletilých násilníků, potažmo vrahů. Druhou slabinou je jeho vyměklost. Není výjimkou, kdy se několikrát za film naskytne šance na sadistickou scénu, ale upustí se od ní. Více natur pojetí by nebylo na škodu. Třetí slabinu nelze vnímat jako zápor, ale je fakt, že postavy jsou tak negativně vystavěny, že se ani jedné z nich nedá fandit. A to ani doktorovi beroucímu zákon a morální zodpovědnost do vlastních rukou. Tajemno pak ve filmu zastupuje zvláštní postava pajdavého lesního správce ztvárněná brilantním Oldřichem Kaiserem. Ondřej Vetchý a i největší grázl z těch tří Ondřej Havel měly náběh na velmi autentické herecké výkony. Pozadu nezůstávala ani podplacená dvojka policistů Igor Chmela a Marek Taclík. Nakonec jsem rád, že Ondruš se jako debutant nevydal cestou komedie, jak tomu u většiny začínajících českých režisérů bývá, a pustil se u nás do nevděčného žánru thrilleru, kterému nevládneme. Neměl to snadné, ale popasoval se s tím i s přihlédnutím k menším chybám, které lze brát jako začátečnické, velmi zdatně a schopně. Jsem zvědavý, jaký další film od takového talentu, můžu v budoucnu čekat. 90%

plakát

Útěk z MS-1 (2012) 

V nejstřeženějším vesmírném vězení zvaném MS-1 plném vrahů a násilníků a důmyslně umístěném na oběžné dráze došlo ke vzpouře. Ke vší smůle je uvnitř prezidentova dcera, která tady byla na návštěvě. Jen jeden muž ji může odtud dostat, aniž by jí byl zkřiven vlásek (ale o nevzhledném obarvení jejích vlasů nebyla řeč) a tím mužem je Marion Snow. Bývalý špičkový vládní agent před nedávnem neprávem obviněný ze spáchání vraždy. Na nebezpečnou misi, jejímž cílem je zachránit prezidentovu dceru se mu moc nechce, ale aby prokázal svoji nevinu, bude muset nakonec kývnout. Akční exploze, porce dobrých hlášek a kouřící Guy Pearce to jistí. Je dobře, že byl do role obsazen právě on, protože na nějakého steroidního pitomce leštícího si své přebujelé ego do půl těla svlečený v posilce, jsem opravdu zvědavý nebyl. Pearce je v roli sympaticky chlapský a hlavně normální a hláškuje jedna radost. Rovněž cíl jeho záchrany, který hraje Maggie Grace, je vhodně zvolený a do půlky filmu je to blond krasavice. Od půlky jí však provedli něco moc nehezkého s vlasy, a tak to raději nebudu rozmazávat. Film je od prvního záběru strhující, ale nevydrží mu to až do konce, kdy se začal mírně zhoršovat. Počáteční scéna, kdy dostává hlavní hrdina vždycky ránu pěstí, a když zmizí jeho hlava ze záběru, objeví se titulek zvěstující, kdo ve filmu hraje, je mimořádně nápaditá a v nastaveném trendy akčním stylu se pokračuje a film nasadí pekelně dynamické tempo. Rovněž vězni, které vede dvojice bratrů, kdy jeden z nich je solidně nechutně podaný retard a druhý vyloženě prevít, snesou vysoké měřítko. Výprava a akční scény se také povedly a Luc Besson dohlížel na to, aby film měl spád a zůstal na vysoké úrovni. Přibližně v poslední třetině film tempo ztratí, objeví se nepříliš zajímavý politický motiv a slabší finále. Právě finále mělo být super, protože super rozběhnutý film by si to zasloužil. Dále je třeba zmínit, že film je volným přepracováním béčkoidního akčního filmu "Útěk z New Yorku" s Kurtem Russellem. Sám tento film dovedně zastírá béčkový původ, ale ne zase až tak dovedně, aby to nebylo poznat. Co na tom záleží. Já se při napínavém a strhujícím útěku z vesmírného vězení "áčkově" bavil. 90%

plakát

Klíček (2009) 

Ale, ale pánové Lichý a Přeučile takhle mučit dva mladé lidi. a mučili jste je tak přesvědčivě, že bych vám dal za vaše brilantní výkony nějakou cenu. Máte ji ode mě. Byli jste super. Film o nelidském zacházení v komunistickém vězení padesátých let, trochu scifi a dva mladí lidé co prodělali cestu časem v osidlech dvou sadistických bachařů komunistického režimu. Jeden z nejlepších českých filmů co jsem viděl. A je mě u prdele jeho strhání. Ten film šlapal. Hostel (mimochodem tohle byla jeho vzdálená česká verze) taky strhaný. Naštěstí se neohlížím na zdejší hodnocení a dobře dělám. Filmy pro pamětníky v červených číslech, co nikoho nebaví, si strčte laskavě do řitního otvoru. Tohle byl nářez. 100%

plakát

Tři veteráni (1983) 

Milá a originální pohádka disponující laskavým humorem s množstvím nevídaných až nepohádkových hlášek, trefným hereckým obsazením a zručnou režií mistra Oldřicha Lipského. Dary lesních skřítků v podobě kouzelné harfičky, bezedného měšce sypajícího dukáty a cylindru svým majitelům Bimbáci, Serváci a Pankráci přivodí nejeden problém a zavedou je až do pěkně vykutáleného královstvíčka, kde jim následně budou odcizeny. I přes určité moralizování, které nepřekročilo neúnosnou mez, se na pohádku dobře dívá i po letech a v jakémkoliv věku. Bosana sice tak hezká nebyla, jak to všichni kolem tvrdili a strom Frnákovník byl jaksi v ději odsunut, jako by byl tím posledním v řadě, ale to hlavní je, že tahle pohádka ani po letech neztrácí své kouzlo. Nevím, jak by byl s výsledkem spokojený samotný autor pan Werich po Svěrákových úpravách, ale veselit by se snad mohl. Vtipnost s trochou ponaučení na závěr funguje v pevném svazku. 100%

plakát

Jak přicházejí sny (1998) 

Velmi pěkný, místy bolestně krutý a působivý film plný fantaskních obrazů o umírání a následném ocitnutí se na druhé straně. Robin Williams hraje lékaře, který přišel po autonehodě o své dvě děti a který při jiné autonehodě umírá a ocitá se v říši mrtvých.Tam se setkává se svými blízkými, ale musí také vysvobodit svoji milovanou ženu, která po sebevraždě skončila v pekle. Film je plný špičkových speciálních efektů, má skvělé nápady, přijde s děsivým zobrazením Pekla a rozhodně nepůsobí optimisticky, ale docela nepříjemně mrazivě. Hlavní je, že dokáže strhnout dobrým rozložením invence, skvělými režijními nápady a perfektním Robinem Williamsem v hlavní roli. Mírně depresivní a tak nějak neradostný film. Aby taky ne, když je o smrti a umírání. 100%

plakát

Plavat proti proudu (2003) 

Mladý plavecký šampion a proti němu autoritativní táta, který ho za nic nemá, i přes jeho velké sportovní úspěchy. Film natočený podle skutečných událostí a pro mě jedno z příjemných překvapení australské kinematografie. Geoffrey Rush je jako přísný otec, který si jako z prvních všimne v bazénu, jak jeho syn neobyčejně rychle plave, ale kdo ví proč, v oblibě ho zrovna nemá, naprosto brilantní. Jeho druhý syn je mu bližší, ale ten takový talent nemá, a tak nezbývá, než je trénovat oba a pokusit se najít si cestu i ke svému neoblíbenému synovi. Je to však mnohem těžší, než vyhrát prestižní plaveckou soutěž. Režisér Russell Mulcahy je známý svojí nevyrovnanou filmografií, ale tady se vybičoval k velmi obdivuhodnému režijnímu výkonu se skvělou hereckou podporou dvojice Rush/Spencer. Tolik jsem si přál, aby skromný mladík byl v očích svého táty uznávaný za svoje vítězství, ale toho se nikdy nedočkal. Celá Austrálie na něj byla hrdá, ale jeho táta jím pohrdal. Citlivě natočeno, perfektně zahráno a u mě zabodovalo na 100%

plakát

Equilibrium (2002) 

Akční futuristické scifi dovedně vykrádající jiná slavná scifi, aby pak to, co poctivě nakradlo, vydávalo chytře za svoje. Christian Bale v hlavní roli v té době neplatil za žádnou velkou hvězdu, ale autor scénáře a režisér v jedné osobě Kurt Wimmer nic neriskoval, když se rozhodl obsadit ho do hlavní role. Bale nahodil solidně bezcitný výraz vládního agenta potlačujícího veškeré emoce, ale ten mu, jak jistě tušíte, vydrží do doby, kdy sám poruší pravidla, za jejichž porušení dosud sám jednotlivce trestal. A pak se to ve filmu akčně rozjede, vy držíte hrdinovi pěsti, a ani se nestačíte zamýšlet nad tím, jestli je to z logického hlediska vedeno dobře, a stejně tak nestíháte v tom nasazeném tempu počítat, který film, tohle ambiciozní béčko stačilo bezostyšně a šalamounsky vykrást. To byste se asi nedopočítali. Triky a akce na velmi solidní úrovni, rovněž stěžejní myšlenka filmu funkční, ačkoliv s logikou se tak úplně nekamarádí a pomalu a jistě ji odsouvá na vedlejší kolej a Wimmer jako režisér talent má. Nezbývá si jen přát, aby naše společnost za několik desítek let takto špatně nedopadla. Film se dá brát i jako okrajové varování před totalitními a fašisoidními režimy. 90%

plakát

Wonderland Masakr (2003) 

Byla doba, kdy Val Kilmer platil za herce vysokých kvalit a kritika si ho cenila. Přišel pád až do céčkových produkcí, kde se setkává s herci typu Luke Goss a spol., ale ještě než se tak stalo, stihl natočit dobré filmy. Snímek o pornoherci, který padne do bahna zločinu, je natočený podle skutečných událostí. Drogy, násilí a sex, toho je tenhle film plný, ale vedle toho velmi sugestivně navozuje atmosféru počátku osmdesátých let minulého století za podpory velmi pestrého hereckého ansámblu, kterému vévodí nepřehlédnutelný Kilmer, ale z filmu si lze zapamatovat i jiné, jako třeba Kate Bosworth, Dylana McDermotta, Erica Bogosiana a další. Na slabý herecký výkon jsem v pestré paletě násilí a bezútěšné atmosféry nenarazil. Zajímavý film. Nezískal žádná ocenění, tak ho zdejší chytráci, co by nenatočili ani reklamu na vložky, poslali ke dnu. Ovšem kdyby film k smrti nudil, a dostal padesát tisíc (porno) oskarů, byl by v červených číslech. 100%