RakeW

U stvoření jako je Blinky mě vždycky fascinuje, kolik emocí lze nacpat do zdánlivě jediného výrazu. Příběh je zbytečně polopatický (televizní zprávy...), poslední záběr si taky mohli nechat od cesty, zavřené dveře měly asi tak třikrát hustší atmosféru.

"Ja krepost, ja krepost..." Idylický otvírák je vcelku pěkný, následná půlhodinová mela však takřka geniální. Spektakulární výbuchy, padající domy, stovky mrtvých na obou stranách, německé helmy rupající pod sovětskými lopatkami a židlemi... Řežba, vedle které většina hollywoodských akčních pytlovin vypadá jako večerníček pro děti do pěti let. Kouzelný je i moment, kdy se německý diverzant v sovětské uniformě snaží Rusy přemluvit, aby ustoupili. Pak se to bohužel poněkud podělá, vedle jinak stále slušných, přesto už ne tolik zajímavých scén, se totiž začnou objevovat i zbytečně okaté filmové chyby (díry v logice či v CGI) a neustále se opakující motivy (což platí i pro hudební stránku). Konec už je pak opravdu natahovaný. Nicméně patos k něčemu takovému neodmyslitelně patří, jakási povinná žánrová proprieta. I když si například nedělám iluze o tom, že se soudruh Fomin ve skutečnosti přihlásil k popravě způsobem vyobrazeným ve filmu, sedlo to tam jako hrnec na prdel. "Já jsem komisař... Komunista i Žid." Tři a půl rudé hvězdy.

Zatím to celé stojí na hereckých výkonech několika jedinců, protože pomalý rozjezd a úvod do nezvyklého světa nedovoluje přílišné zamotávání zatím pohádkově jednoduchého děje, který bohužel díky zvolenému vyprávěcímu stylu tak nějak postrádá větší nádech tajemna (pár slušných nápadů tam ale je, třeba čas a vzpomínky). Jennifer (s motorovkou!) vládne a za ty dvě hodinky si mě získala víc než za celou dobu, co se promenádovala v House M.D. Čisté zlo v podobě záporačky Lany Parrilla jí v tom solidně sekunduje. Potěší zejména slizký Carlyle, který určitě ještě pořádně vystrčí růžky. On jediný je ale také zajímavý na pohádkové lince, která sice představuje základní kámen příběhu (stajně jako nepříjemný přehrávající klučina), ale bohužel nepůsobí o moc líp než výpravné porno (k mým nejoblíbenějším rekvizitám patří pohádkové poprsí okřídlené víly). I ušatá Sněhurka má v reálu mnohem větší říz. Určitě ale budu sledovat i nadále. // Hm, tak nic, po nějakých deseti dílech jsem to vzdal. Nějak se mi to přejedlo.

Povedeným vizuálem i výpravou strčí tenhle fan film (označení je lehce zavádějící, natočilo to profesionální studio a zaplatil Activision) do kapsy leckterý hollywoodský spektákl. Jinak je to ale úplně stupidní a vlastně i dost nudné. Polské Krkonoše na Ukrajině tomu pak nasazují korunu. Ač hráč, tak musím přiznat, že tohle je klasická ukázka toho, jak kdejaká debilita může fungovat ve hře, ale na film už je to prostě moc přes čáru. Jedna hvězda navíc za to, že je to vlastně jen reklamní spot.

Centurion má pár výrazných nedostatků. Plytký příběh (jednoduchost je fajn, ale nesmí být poskládána z hromady klišé) a občas hodně děravé scenáristické berličky vedou. Na druhou stranu se na něj setsakramentsky dobře kouká. Kamera, barevné podání, dech beroucí krajina, pěkné až kýčovité kulisy, šťavnaté akční momenty. To všechno dělá z Centuriona hodně příjemnou podívanou. V letošní (2010) filmové úrodě se stylem řadí někam mezi, jinak naprosto neporovnatelné bijáky, Solomon Kane a Valhalla Rising.

Nahrávání vzpomínek mrtvého muže rovnou do mozku živého muže, dálková ovladačka amerického raketového arzenálu, agenti FSB střílející uprostřed Londýna, dcerka v ohrožení, Kevin Costner, Tommy Lee Jones, Gary Oldman... V podstatě chybí už jen Nicholas Cage. Party like it's 1996.

Při koukání se na první díl jsem byl spoludiváky upozorněn na svou grimasu spojující ošklivý škleb a ještě ošklivější úsměv. Žumpa! Maximální smradlavá nechutná žumpa. Snad ani tak nejde o nepříliš zajímavý koncept pořadu. Ale ty účinkující! Prostě nejhořší pokrytecký selebrití póvl se znetvořenými držkami! Ok, přiznávám tu slovenskou zpěvačku neznám a i když svojí hnusotou do ansámblu zapadá, je jinak celkem sympatická. A Nora zařídila pořádné zvratkybudicí kulisy. A k tomu "hlas lidu", na který se nejspíš pořádal casting ve dvou kolech: test inteligence a test krásy. Pak se udělal průnik nejhorších výsledků a z toho vzešla dotyčná matróna. Ke konci jsem byl na vážkách, jestli se na to nedívám ze špatného úhlu, místní komentáře mě v tomto úplně utvrdily. Všechen ten hnus byl totiž tvůrčí záměr. Nicméně zatím nejsem moc moudrý z toho, proč Prima svým Top Starem a VIP Zprávámi český hvězdný katar seriózně podporuje a Čápama ho zase neuvěřitelně sofistikovaným způsobem shazuje. Ano, pustím si i další díl. Ano, trochu se za to stydím. Pro mě zatím nehodnotitelné. // Druhý díl mi zdaleka nezpůsobil takový šok jako ten první. Jednak jsem si na ty hrozivé ksichty už zvyk a jednak celá show proběhla absolutně hladce. Těžko říct, jestli je to dobře, nebo špatně. Celý pořad se tím totiž dostal do výše zmíněné pozice topstarovského selebritího vlezdoprdelství a otočil tak prakticky o 180°. // Třetí díl opravdu už čistě topstar-like a v první polovině mě dění před kamerou vysloveně sralo. Druhá polovina byla už jen na hranici sraní (až na toho Ivety kamaráda/producenta, ten sral naplno až do konce). Začínám být zklamán. Naivní nápad, který mi při sledování vysvitl v hlavě: Lída je sice ošklivá, ale výborná a chytrá hérečka, která extrémní buryni jenom hraje a v posledním díle tak způsobí poprask skandálním odhalením svého skutečného intelektu. To by byl nářez! // Čtvrý a pátý díl Bohužel už nic překvapivého, nudá, nudá, šéď, šéď. Celkově jedna hvězda za to, že jsem to vydržel až do konce. Hlavně to nesrovnávejte se mnou stejně ohodnocenými filmy. Tohle je samozřejmě úplně jiná dimenze... Prostě televizní senkrúna.

Ztracené nacistické zlato tady už nějakou dobu nebylo a obsazení v čele s Judem je rozhodně fajn. Také atmosféra i technická stránka je slušná. Jenže opravdu špatný scénář od začátku takřka do konce sadisticky hází protagonistům pod nohy větší či menší zcela účelové a většinou smysl postrádající klacky (totiž hřídele), aby se náhodou posádka zrezivělé ponorky těch několik desítek/stovek metrů pod hladinou nezačala nudit. Potenciál námětu je tak zcela ubit několika pitomými ukázkami fungování Murphyho zákonů s nějakým tím ještě pitomějším zvratem navíc. Škoda.

Rozmáchlá a od pohledu drahá šablonovitá selanka plná nesmyslů, kterou zřejmě napsal někdo, kdo zná arabské prostředí hlavně z červené knihovny a dětských encyklopedií. Černé zlato je na pohled krásný kýč se slušnou výpravou i důrazem na rádoby uměleckou vypiplanost (těch kamerových nájezdů, odjezdů a přejezdů!). Jako celek však vzbuzuje dojem dobrodružného filmu pro celou rodinu z let osmdesátých, svou starosvětskou pompézností (masové scény se stovkami koní) a naivitou (Banderasovo přehrávání) se pak vrací ještě k mnohem letitějším zářezům hollywoodské historie a naopak několika krvavými momenty dává trochu okatě najevo svůj moderní a neamerický původ. Je to konina (doslova), ale vysloveně nuda to není, zhlédnout to ve dvanácti, budu skákat nadšením. Kromě Nepřítele před branami jsem od Annauda nic jiného neviděl, ale na základě těchto dvou filmů si lze udělat celkem jasnou představu o tom, jaký způsob interpretace dějin pan režisér vyznává.

To nejlepší nakonec. Po všech stránkách výborné - atmosféra, dialogy, vtip, krásné ženy, dabing a nejlepší Měcháčkův výkon. Snad jen ty pohnutky hlavní ženské postavy jsou poněkud diskutabilní (i když na konci vysvětlené). Určitě pět a pro mě jasná #1 na samosebou.cz.