mikulem

Již od časů Hitchcocka jsou pro thriller v zásadě nejpodstatnější dvě věci. Za prvé je to skvělý padouch. Moderní otrokářství je jedna z nejohavnějších věcí, jaké si dovedu představit. Ve filmu žádná ze záporných postav výrazně nevyčnívá, což je třeba ocenit. V podstatě jsou to obyčejní, bezcitní lidé, které klidně můžeme potkat na ulici. Za druhé je důležité obsazení ženských postav. Zuzana Mauréry je prostě nádherná. Vzpomenu na scénu ve výtahu a naskočí mi husí kůže. A co předvádí Elizaveta, zdráhal bych se nazvat herectvím. Ona se ve filmu prostě zjevuje, a já jen zalapám po dechu a zírám s otevřenou pusou. Je to až bolestně silné. Po druhém díle: tento film je založený na psychologii postav. Jejich vývoj a vzájemné vztahy je radost sledovat. Pokud jde o samotný příběh, už to není taková sláva, takže motivace postav je jasná, ale jejich chování (nebo naopak pasivita) je někdy dost zarážející. Přesto si syndrom rád někdy připomenu.

Velmi přínosný dokument o lidech podobně postižených jako já, které zvuk syntezátorů přivádí do tranzu. Některé z autorů sleduji už léta (Nina, Dynatron, Lazerhawk, Ogre), některé jejich nahrávky patří mezi nejlepší vůbec. Pohled do historie je docela přesný, vše podstatné zazní, konečně někdo plně ocenil vliv Tangerine Dream ve filmové hudbě (Thief, Risky Business). Na závěr otázka: co česká stopa, kolikrát se ve filmu objeví slůvko Prague? SPOILER= Ani jednou, nebuďte naivní. =SPOILER

Nechápu, co jste čekali za film, jako psychologické drama to dokonce předčilo má očekávání. Nejvíc se mi líbí obraz moderní společnosti ve filmu. Už to oznamování tragédie na letišti bylo docela na hraně. Nastoupí na vás armáda psychologů, ale ve skutečnosti je každému jedno, jak vám je. O emoce nikdo nestojí. A když chcete udělat něco po svém, nastoupí na vás armáda právníků. Hlavně aby si nikdo neumazal ruce. Dokonalý obraz novodobé korektní společnosti.

Kontakt (1997), Koule (1998), Gravitace (2013), Interstellar (2014), Marťan (2015). Všimněte si té 15-leté mezery, kdy sci-fi nebylo v kurzu. Už jsem si vážně zoufal a moc si přeji, aby to při současném tempu jednoho kvalitního filmu ročně ještě nějakou dobu vydrželo. Příchozí (2016) mají naprosto perfektní úvodní třetinu, plnou zděšení i fascinace, přesně jak bych si takovou situaci představoval. Toto téma se přímo nabízelo a vůbec nechápu, že to někdo natočil až teď - natočil tak, jak bylo třeba. Vlastně mě i docela překvapuje, že tak zvláštní film byl zároveň tak vřele přijat. Snad se konečně blýská na lepší časy sci-fi.

Gravitace (2013) a Interstellar (2014). Je to jen náhoda? Že by se po 15 letech půstu konečně zase začaly točit dobré sci-fi? Naposledy mě takhle odrovnal Kontakt (1997) a v současné době digitálního pozlátka jsem už nevěřil, že ještě něco podobného budu moct v kině prožít.

Přesně jak jsem čekal. Jako sportovní drama velmi dobré. Pokud jde ale o závodění nebo vůbec jen záběry z okruhů, je toho málo a je to velmi chaotické. Howard natáčel přímo na Nurburgringu a měl šanci nám ukázat, jak ten okruh ve skutečnosti vypadal, jak šílené bylo prohánět se po něm ve formuli 1. Nestalo se. Neuvidíme nic, než tu osudovou zatáčku. Kromě toho Howard film od filmu zvyšuje rychlost střihu a úměrně tomu já snižuji hodnocení jeho filmů. Ne, rychlejší není dramatičtější, jen to devastuje můj divácký zážitek. Napříště si raději pustím nějaký dokument.

Natáčení filmu je dřina; bez posedlostí a osobních obětí se to pořádně dělat nedá. Přestože je tenhle příběh poněkud jednostranně vyprávěn (ústy blonďaté hrdinky, z níž zároveň dělá světici), neshledávám v něm nic urážlivého, nic, co by mohlo mé milované ikony srazit. I v téhle odvážné interpretaci prostě toho zakřiknutého mužíčka chápu. Pro mě je Dívka příjemný retro film, stejně jako Hopkinsův Hitchcock, a negativní kampaň kolem něj mi přijde dost přehnaná.

Tohle oceňované domácí video nejlépe vystihuje jedna hláška z filmu HOLLYWOOD ENDING: "Vypadá to jako práce nevidomého."

Podobná "moderní" díla mě víc a víc ujišťují o tom, že jsem vlastně hrozně staromódní. Fanoušci rychlého střihu si přijdou na své, ani má kabelovka ho jednu chvíli nestíhala. Jinak ale jde jen o další počin, kde pompézní forma zakrývá nelogičnosti a vnitřní prázdnotu filmu.

Já bych film rozdělil na dvě poloviny. Ta první mě moc mile překvapila; jak prostředí základny, tak prales na Pandoře je výborně propracovaný a dokonce je to i stejně dobře promyšlené. Bohužel jakmile dojde na hlavní dějovou linii, přesouvá se film do mnohem hloupější druhé poloviny, která je snůškou typických Hollywoodských klišé. Konzumní divák jásá, ale já se nudím. Při sledování mi vytanuly na mysli dva podobné, bezchybné filmy, které bych si měl rychle připomenout - TANEC S VLKY a NOVÝ SVĚT. Při těch mé srdce plesá, a nekrvácí tak, jako ve zmařeném AVATARU.