Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Thriller
  • Životopisný

Recenze (91)

plakát

Mastičkář (2023) 

Překvapuje mě zdejší poměrně vysoké hodnocení tohoto průměrného dílka. Jde o zcela tuctový film. Polská produkce patří mezi ty lepší v evropských vodách, proto je tohle pro mě spíš zklamání. Děj je snadno předvídatelný, postavy jsou vykresleny ploše a nevýrazně, herecké výkony jsou spíš podprůměrné. Jdu asi proti proudu, ale, ač bych rád, víc jak dvě hvězdy fakt nedám.

plakát

Napoleon (2023) 

Za použití angličtiny v takovém filmu by měli zavírat. I když se jedná o anglicky mluvící produkci, tady jsem teda fuck(t) tu angličtinu nerozdejchal.

plakát

Netvor (2023) 

Asi za to může rozdílnost obou kultur, ale připadá mi, že téma resp. dvě mohla být pojata lépe jak po scénáristické, tak režisérské stránce. Ač mám tento druh filmů rád, tady mě příběh nechal chladným a žádné emoce ze mě nevykřesal, i když potenciál tam určitě byl. Zůstal nevyužit. Škoda.

plakát

Aftersun (2022) 

Chybí mi ten "důvod" toho všeho a vlastně i důvod, proč bych se měl někdy v budoucnu na tento snímek podívat znovu. Vše sedí: atmosféra, hudba, kamera, herecké podání... jen to jedno mi schází. Když už zařadila režisérka např. plačícího otce a flashbacky z minulosti, cítím se výsledkem podveden. Scénáristka a režisérka v jednom, asi ví, ale divák neví a ani, bohužel, se nedozví. Nějaké náznaky, že někdy někdo s někým... dobře, ale to je málo na ty prostředky, které byly ve filmu nasazeny (např. hudba, která vzbuzuje falešná očekávání). Není třeba polopaticky, ale místo nanuku, kterému jste věnovali hodinu a půl času, dostanete pouze špejli, ze které můžete usuzovat, jak asi ten nanuk chutnal. Stačilo málo a asi bych všech pět dal, ale, bohužel, nestalo se.

plakát

Egoisuto (2022) 

I když se tento snímek snaží přiblížit naší kultuře námětem, civilním hraním a snad i kamerou, přece jen má japonská gay kinematografie ještě  dlouhou cestu před sebou, aby jednou mohla oslovit zmlsaného našince.

plakát

Pět ďáblů (2022) 

MultiKulti slátanina, samozřejmě nesmí chybět homosexuální zápletka. Nesympatičtí herci (vyjma Adéle Exarchopoulos). Škoda času.

plakát

Slon (2022) 

Na poli gay kinematografie není už co vymýšlet. Všechny náměty, zápletky, postupy, styly už byly použity a nejen jednou. Ani tento film není výjimkou. Cením ale takové počiny v zemi, kde právě tato tématika nemá na růžích ustláno. Castingově ani herecky to přešlap není, exteriéry jsou poutavé, příběh solidní... Takže... proč ne?

plakát

Sparta (2022) 

Ano, je to hutné, provokativní a komplikované dílo, které nastoluje morálně-etické otázky. Cením, že tvůrci nemoralizují, nesoudí a nevzývají otřepaná klišé. Nechávají na každém z diváků, ať si na tyto nevyřčené otázky odpoví sami. Za to dávám i pátou hvězdu.

plakát

Spolu (2022) 

Bohužel, Kozubovi jsem to ani na chvíli nevěřil. A jedna technická... nevím, jak to ti naši filmaři s tím zvukem dělají, ale mnohdy těch hercům není ani rozumět. Zůstávám na svém - česká kinematografie současnosti je fakt (téměř) odpad.

plakát

Atlas ptáků (2021) 

Po zhlédnutí jsem si položil otázku: jaký rozdíl mezi 14 zpronevěřenými miliony hlupačkou a 11 miliony ze státního fondu kinematografie, kterými byl tento film podpořen z našich daní? Ať jedny nebo druhé miliony jsou vyhozené z okna. V druhém případě jsme přišli sice o 3 míče méně i s nádavkem klišoidních mouder ptáků, ale, bohužel, reálných kaček. No neberte to.