egoistic

klasika, co víc k tomu říct.

KVIFF 2012. Zbaběle jsem nezdrhnul, i když jsem k tomu párkrát náběh měl. Ale na rovinu - vůbec jsem nepochopil, co tím chtěl tvůrce říct. Pokud v tom někdo vidí něco víc než jen slátaninu divných (pardon, uměleckých) záběrů na ještě divněji hrající (pardon, osobitě a sugestivně) herce, rád si poslechnu vysvětlení. Ale na druhou stranu, bez takových filmů bych ani neměl pocit, že jsem ve Varech :-) Filmovému festivalu 3x hurá, bylo to zase super.

tak trochu jiný pohled na rasismus prostřednictvím běžného dne jedné romské rodiny. Fantastická atmosféra, člověk má strach, cítí úzkost...z neznámého, z toho, že tuší co se stane, ale neví kdy.

Kapelu jsem do projekce filmu neznal. Škoda, teď už si je na živo neposlechnu. Jako filmový/dokumentární celek trochu rozházené, určitě ne dokonalé. Ale všechno napravuje skvělá hudba, místy fantastická atmosféra a několik zajímavých myšlenek ("Lidé znají člověka podle jeho úspěchů, co však opravdu definuje jedince je jeho největší životní chyba"). Pro mě poctivých 80%

Zkrátit tenhle film minimálně o půl hodiny a dal bych hodnocení vyšší. Takhle se ale mnohdy stává trochu utahaným, i když celkový dojem je spíše pozitivní. Na top ten válečných filmů to ale není.

fantasticky britsky serial. Humor skryty snad v kazde vete, kazdem naznaku. Inteligentni, sofistikovany.

divný, zvláštní, ujetý. Fantastický části - Sean Penn, hudba, kamera. Ale dohromady mě Sorrentino tentokrát nedostal. Ale dám tomuhle prazvláštnímu filmu ještě jednu šanci.

vtipné, dobře obsazené, zručně natočené...na frantíky až neočekávaně příjemné překvapení :-) Kdybych měl vypíchnout pár věcí, tak to je 1) Omar 2) soundtrack 3) skvělý humor hlavních dvou postav (občas "politicky nekorektní") 4) based on true story. 85%

žánrově jeden z lepších filmů. Pro mě osobně asi nejlepší role McConagheyho, který celý film, i přes relativně předvídatelný děj, výborně táhne spolu se Spaceym. čtyři hvězdy jsou ale na spodní hranici - děj předvídatelný, davové scény KKK proti ostatním za asistence národní gardy nerealistické a nějak jsem se pořádně nemohl do toho filmu dostat...

Tak trochu absurdní. Velmi mnohovrstevnaté snad v každé scéně, každém dialogu. Interpretačně nabízející asi tak tisíc možností a pohledů. Přitom jsem film hltal od začátku do konce a vůbec se v něm neztrácel. Každý si v něm totiž něco najde. A asi úplně každého musí oslovit ten optimismus, který z něj křičí skoro neustále, ač se to na první pohled nemusí zdát. Rozhodně si ho pustím ještě několikrát - myslím, že v něm je mnohem víc, než je člověk schopen odhalit a pochopit po prvním shlédnutí.