Vědma

Dokonale se vyvíjející příběh od počátečních rozpaků přes poněkud zdlouhavější střed s naprosto nekomunikativními příšerkami. -(jak říká moje máma, když se nemůžu vyjádřit -Tak mluv nebo ser písmena) - až ke krásně gradujícímu závěru.

Tedy ten policajt byl nadmíru schopný....

Komedie, která není k smíchu - to je vždycky problém. A to, že nejsympatičtějšími a nejzábavnějšími postavami filmu jsou tři dýleři drog je taky problém. Ale úplný průser to není, dodívat se na to dalo.

Já jsem se dost zasmála, ale to bude zřejmě tím, že jsem viděla jenom kousek, což bez mučení bourbonem přiznávám.

Nezvyklé a neuchopitelné i na Almodóvara. Ale přitom mě to přikovalo k obrazovce a nedovolilo odejít. Opravdu zde byly prvky ze všech myslitelných filmových žánrů a všechno skloubené chytře a elegantně. Až na postavu Tygra, což bylo už trochu moc a připadalo mi to bezúčelné. A ten podmanivý happy end....

Vcelku běžná detektivka, které by prospělo, kdyby se brala míň vážně. Knihu neznám, ale trochu mi vadilo přílišné množství časových přehozů a flashbacků. Ale rozhodně nemůžu říct, že přes průhlednost zápletky by se mi to nelíbilo.

Další variace na Pyšnou princeznu, ale narozdíl od její klasiky a také například slovenské pohádky Král Drozdí brada s Lukášem Vaculíkem, kde je příběhu učiněno zadost, tak tady jej ruší zbytečné tance příšerných maškar a protivný Krytinář.

Už dlouho hledám příležitost v komentáři použít své oblíbené slovo banální. A ejhle ta příležitost se mi naskýtá u filmu, kde bych to tak úplně nečekala. Ale nicméně ten příběh je opravdu banální. To ovšem nepopírá to, že atmosféra starého Hollywoodu, všudypřítomná slavná jména, kupodivu i uměřený a svou postavu příjemné hrající Steve Carell, mě docela mile provedly tímto filmem. Ale musím souhlasit s Pomem, že i mě se film zdál delší, než ve skutečnosti byl.

Hlavní otázka mi hlavou běží - byla to vůbec pohádka?

Je to možná zvláštní, ale mě se to dost líbilo. Nebylo to ani tupé ani otravné, herci byli sympatičtí - jak potencionální nevěsty, tak i ženiši. Já jsem jim ten souboj rozumu a citu fakt věřila. A když u Aniny schůzky naslepo přijde pilot a zachrání ji, tak ona ho tak upřímně obejme, že mě to oválo romantikou.