maoc

Je jaro roku 2023 a já dvaačtyřicetiletý poprvé vidím Jak vytrhnout. Přitom Jak dostat tatínka do polepšovny miluji. Pouštím dětem i sobě s určitou obavou. A ano, obava byla na místě. Toto je jiný film než Jak dostat. Je mnohem závažnější, dospělejší. Dvojka je skvělý letní film a komedie. Jednička je přesně to, co píše sportovec, Radek99 nebo Nathalie. Prvních 10 minut je až děsivých. Zmar, šedo a postupující blouznění kluka po tátovi. Je poznat, že Poledňáková měla načtenu (a možná zažitu) vývojovou psychologii, protože přesně v tomto věku se kluci až narkoticky upínají k otci. A Vašek je tak sám... A matka by mu tolik chtěla pomoci, ale nemůže. A do toho pracovní a obyčejné všednodenní starosti. Nevědět, že to je komedie, možná bych první minuty nedal a ten marast vypnul. Ne proto, že by byl špatný, ale proto, že nemám zapotřebí se koukat na opravdové horory. Takto jsem vydržel a byl odměněn sice přece jen komedií, ale opět se zásadním dramatickým prvkem lži a sebeklamu, který Vaška drží. Dostal se z něho tedy poměrně svižně a nezraněn, ale je to film, ne život. Přece nebude konec o tom, jak se dá v 16 na fet a po pár letech frenetického hledání hloubky a chybějícího muže v sobě sama si podřeže žíly. Do toho až filosofické dilema baletního šéfa (předabovaný Harapes). Na malém prostoru skvěle vyjádřeno (od letmého setkání s Lubošem v šatně až po scénu s kytkou před panelákem) plus silný vnitřní monolog. A zachoval se v podstatě charakterně! To tohoto víceméně hnusáka (aspoň tvůrci chtěli, aby ho tak divák vnímal) posouvá do úplně jiného světla a činí z něj až shakespearovskou postavu. Hustý! Drama vlastně film povýšilo. Protože bez něj by to bylo fajn, ale plytké. A musím říct, že ani po tolika letech mi film nepřipadal zestárlý. Některé věci se opravdu mění pomalu až vůbec. Krev není voda. Paní Poledňáková a další lidé ze štábu, děkuji za hluboký, upřímný a opravdový film, který chvílemi mrazí a chvílemi hřeje jak spacák z kajčího peří a vzpomínka na milované tam doma v táboře C5 v zóně smrti na Annapurně.

Lehce temné a občas i docela vtipné dobrodružství, které si umí vystřelit z klišé (hned dvě dvojice jakože vtipných, ale přitom hlubokomyslných tupců, jedni vojáci, druzí piráti). Super je scéna s vyloděním z koše potápějící se lodi rovnou na molo a pár dalších. Co zamrzí je přílišná délka a překombinovanost děje, což dovedly k netušené dokonalosti další díly. Hlavní postavy mění lodě a posádky jako fusekle, podfuk stíhá podraz a i pozornější divák raději dá vale pozornosti a jen si užívá tu obrazovou a trikovou opulentnost. Ale děti to baví a dospělí se docela rádi podívají s nimi.

Cotter je hrozně divné jméno, ale jinak byl tento díl docela fajn thriller o přenosu mysli z člověka do androida a zpět, o ambicích a bezohlednosti a o, nečekaně, krizi identity. Na druhou stranu všechno to filozofování o oddělení individuality od těla a konci člověka jako takového vlastně scénář dílu obzvláště svým koncem nabourává a postuluje spíš jiný fakt - když se smíříš sám se sebou, se svým tělem, s charakterem, se svým místem na světe a pokud toto přijmou vaši blízcí a milovaní, pak je v podstatě jedno, kým jsi nebo kým jsi byl. Můžeš být kýmkoliv, protože na těle nezáleží. Takto to aspoň staví scénář. Je-li to pravda nevím, ale přijde mi, že by i mohla být. Chce to ale silného člověka a velké sebevědomí založené na zdravých základech. A opravdové přijetí. Sally asi nedělalo problém přesedlat na jiného koníčka a Cottera podpořila. Jiná by možná problémy měla. Nadprůměrný díl.

Někteří vytýkají postavám nepravděpodobné chování proti jejich dřívějšímu charakteru. Já na to - jen blbec nezmění názor tváří v tvář faktům. Někteří vytýkají to, že se některé postavy vytratily. A já na to - a v předchozích dílech hrály nějakou významnou roli? Někteří.... A víte co, já na ně prdím. Mne se čtyřka moc líbila a Pastýřka je prostě k sežrání. Kazi, Teta a Libuše taky. Vidlík je autentický produkt dětí US generace na antidepresivech a stimulantech nálady. Woody je tak zapálený pomocí, až je mi ho líto. Rakeťák je jako vždycky. Ten film se povedl. Dabing jako obvykle také. Těším se, až se podívám znovu.

Rachel Leigh Cook byla tehdy moc hezká a tady hraje fajn roli. Jen ji a ani ostatním nevěřím emoce. Respektive hraní. To, co tam předvedla, má být nějaký hysterický záchvat a boj o svobodu? Sotva sebou odevzdaně zazmítala. Asi rejža chtěl, aby to bylo takové seriálově civilní. Děj je odvar několika starších epizod KM a není nijak objevný - jinakost, komunikace, nevratnost některých rozhodnutí, ... Jenže je to falešné dilema. Vy byste nechali svou dceru, aby mimozemský kaloň šukal s její DNA? Teda mozkem... Je to celé nesmysl, dáme šanci jinakosti, komunikaci, bla bla dostaneme za to odměnu, bla bla. Hovno. Takhle lidi rozhodně nefungují a už vůbec ne vůči vlastním dětem. Ať se drží alieni od hmyzu vesmíru raději dál! Ale koukat se na to dalo, jen bylo lepší vypnout mozek.

Průměrný díl. Od ostatních se liší tím, že nedává jasné návody, jasné odpovědi. Jen metafyzicky blábolí o entitě, která je snad tím, čím ji každý z nás chce mít. Pro jedny Ježíš, pro jiné ufon, pro další anděl. Co s ní(m) udělá U.S. armáda na tajné základně? A jaký dopad bude mít na život zahořklé bulvární novinářky? Hádejte třikrát.

Česká mutace sitcomu si bere jen to, co potřebuje a co je schopna ufinancovat. A přidává k tomu mnohé ingredience, které zahraniční sitcomy postrádají, např. SKVĚLÉ herecké výkony. Ty mantáky postavám opravdu věříte! Trojan a jeho neskutečná znaková řeč, Issová jako až příliš vyspělá a vše bezchybně analyzující dívčina s mesiášským komplexem, Neužil jako nedomrlý honimír, Novotný jako hlavně na hubě a na slabší silněj hubatej sparťanskej fanda, Plesl jako rádobytvrdej počůránek, Krobotová jako manažerka, atd., atp. Prostřední díly byly slabší, ale začátek a konec super. U komedií se zpravidla nesměju a ani Čtvrtá hvězda nebyla výjimkou, ale velmi černěhumorně to bylo vtipné až až. Dokonce na pátou hvězdu.

OBČAS TROCHU SPOILERY. MNS na mne působí jako syndrom menopauzy. Nevzruší mne. Přitom od thrilleru bych to asi mohl očekávat, ne? Že by za to mohl český dabing a slabší ozvučení? Nebo moje nedostatečná pozornost? Tak nějak jsem se filmem protloukl. Udělal jsem si večeři, pojedl, zkontroloval ženě hlavu od vší a najednou byla půlka v čudu a já vlastně o nic moc nepřišel. Myšlenkově je film skvělý, ale pointa tentokrát neúderná (byť měla být). Kamera super (rozhovor ve vlaku!), hudba mnou tak nějak prošuměla a herci, no, jako nic moc, sorry. Willis hraje půlmozka, který moc nemluví a když už něco řekne, je to zpoloviny z cesty. Nedivím se jeho starý, že už jí nebere. Sice zvedne na benchpress skoro 200 kg, ale jen když musí. Jinak má sexappeal suchého hadru na zem. Nemusel být zrovna hláškující Deadpool, ale proč není aspoň normální, proč nemá emoce? Projevil je snad jedinkrát, když na něj míří syn. A to ještě ne moc. Co tedy na filmu je tak zajímavého, že mu dávám 3 stařeny? Ty myšlenky. Udělat z nejpokleslejšího žánru - komiksu o superhrdinech - artový film, aby to mělo hlavu a patu, to teda valím oči. Teda ne, já jsem přece ten hodnej. Jako fakt dobrý. Aji pláštěnku má. Jen nevím, proč nevyhmátl na stadecu Šajmalaňákovi ten fet nebo proč nešel i po jiných zlounech z flešbeků. Asi nebyli dost zlí. Ale zamrzely mne poslední 2 věty na obrazovce. Jako chápu, že to byl odkaz na Batmanvský svět a jeho Arkham Asylum, ale proč jako vykecat, jak to vše skončí, když není jistý, že to David do toho konce vůbec bude schopnej dotáhnout, když jinak z Eliho pracovny odchází jako zpráskanej pes. No nic, už jsem dlouhej jak ten film, tak raději končím. Nespokojeně, protože neumím správně vyhmátnout, co je na filmu špatně, ale prostě šel v emocích resp. jejich absenci hodně mimo mě.

2023 je dobrý rok na návrat do hlubokých osmdesátek, ne? Tak či tak aspoň si mohu odškrtnout další ikonu, kterou jsem tehdy propásl. I po mnoha letech jde o kvalitní kino, které sice působí už hodně retro (a co z 80tek ne?), ale bere hrůzu vážně a kvalitou některých scén dává jasně dnešním digitálním masturbacím na prdel (vcucnutí postelí, Nancyina smrt). Také překrucuje pravidlo, že která holka ukáže první kozy, ta první umře. Koz se nedočkáte, ale tady zemře ta, co má jako první (a jediná) sex. Strach jsem při sledování nepociťoval, ale jisté napětí se dostavilo. Kvalitní práce a rozhodně materiál hodný rozpracování. Byť ten fantasmagorický konec, který zbytečně dává na pozadí celému smysluplnému vývoji příběhu s odhalováním Freddyho identity a minulosti, nemusel být. Mohlo to přece skončit víceméně hepáčem. Já bych se nezlobil. Ale je to horor, že jo. A tady to aspoň mělo opodstatnění, kdežto v jinak výborném Pádu do temnot (Descent) velmi podobný konec bil do očí samoúčelností. No podobný... Probuzení vs. sen. Ale chápete, jak to myslím, že jo.

Jako mnoho jiných dílů nabízí na prostoru 45 minut jen málo myšlenek, děje, hereckých výkonů, čehokoliv. Samotná premisa je také ohraná - první kontakt. Násilí nebo poznávání? Jedinou dobrou věcí na tomto díle, kde se jako obvykle všichni chovají po většinu stopáže nevěrohodně, je úvodní věta Radovana Lukavského: "Až dobudeme mezihvězdný prostor, co tím získáme? Novou perspektivu pro sebe nebo jen širší pole působnosti pro naši aroganci?"