andrii

... a nezlob se, prosím. Já vím. Za dezerci stávajících, za  mozoly na srdci, neboť požádala jsem nejbližšího, když uzřela jsem pod římsami, v přední lodi, nový idol. Tys nedělal vědu. Tys vyklepal kamínky ze střevíčků, z duše. On roztopil, rozehřál kamínka, na mušle. Na pobřeží, "pro malířku." V pomerančovém háji hájí právo na dezertní lásku.

S chladnou hlavou po žáru jdou. Ruce do ohně za vás dají, co hoří, co vás pálí. Vrchní Floriáni. Do ohniska, chřtánu rudých pramenů, až se kouřit bude, z chrličů plamenů, saní strání. Pod náporem vodních pistolí. A oni, paličáci jedni, z nichž sálá neustálý zápal. Ti si zaslouží horoucí, vřelý cit. Bez hřímání, bez hoří. Vztahy, které nevyhoří. Společně si dopřát nedělní  pečínku.

Na rampě chytrých temnot. Za rámem pinií. Dáma šachovnic, s perlami šifer, magnetizujícím hledím. Bez lamp světelných.

Ten, jehož posluchačem bylo slunce v moll. Jeho volba. Osobní rapsodie, je-li tázán na soli od života. Hájený "Carnegie Hall" pod mostem, na beton/u/. Zahojí, zlomí tak výlučně hlučné koncerty v hlavě?

Dej si říct, když do těla se dá věc nemilá. Rvi se za každý tep dní. Epilog života, ten ať něco vypadá. Připravený je, s deštníkem, kamarád. Se zdravou myslí v dravé nemoci. Přátelství je stálice, nekončí, když promluví nebeský úsměv ve službách pozemských slz.

Byl to on. Zavedený. Povedený, co jen svede. Miláček žen, který baží po hebkém, honosném loži. Brunchi v plenéru, se šampaňským a pistáciemi. Teď jeho vyvolená na rubínovém podlaží leží. Kolem safírové, anglické mlhy. Podél podlé, padlé bažiny. Pod varietními řasami zvlhlé oči otčiny.

Polem nachového zanícení. Chórem. Pod ochranou amorků. Před charakterovým morem, chorou intrikou. Činem jako meč, jenž srazí kalný, vínový kalich s trny, setne vinné nitky. Do chrámu věčného světla, nebeskou pěšinkou, zbarvenou chrpami.

Nestačí si dát tiramisu na terase, protože na olivovém pobřeží začínají zbrojit, mířit, příst si. Vymítači. Převážet přes Styx. "Po rumburakovsku." Arésovi apoštolové.

Gentleman se zlatou kšticí. Ford/lord mezi herci. Narozen ve znamení krále zvířat, v letním slunci. Na lince reminiscencí romantik na Ikarových křídlech. Hledač, rozkrývač všech /zá/bran, t. č. u Otce Ameriky. Salonní šarmér. Neúnavný průvodce v apelu za práva aparátu hodnot. Nepřeberná studnice, shluk chytrosti a poctivosti, který nikdy nepodrazí, nesundá svůj intelekt.

Komorní tónování mezi tenkými paprsky, které rosí prvosenky, pomněnky. Neobehraje lučištníka ducha, v prasklinách nitra. Gondoliéra úsvitu pavučin, karmínu, usazeného v elegických rukách.