andrii

Zítřek /pro/ tebe. Vžít se musí, dozrát do bodu, kdy zalomí své zlaté, zmítající se klasy. Lebedit si  v regulérním samotářském sále osobnostní prchlivosti.

Šlechetný popravčí. Stínový rytíř. Stíhá, stíná ty, kteří tahy útrpnými dámu ohrozili. Poslali ji na pole krkavčí. Sám však zapomněl na strážní věž, která ze třmenů vyhodí jeho šachy. Do údolí zamýšlející smrti.

I když nemá flóry hlas, slavičí hrdlo, dech pro árie. Získá si váš čas. Rozsahem tónů, sólem srdce. Sahá po sále sluchu, víc než šafránu trpělivých. Navzdory klace opulentní glorioly.

Panská pukrle, poklonkovací me/to/dy. Osobní snahy a spěch, pro vlastní prospěch. Vzorné vizitky figurek zkazí, od plic zrcadlící se výsměch pravého lháře. Lidská komedie vás všech.

Žal intimity. Příliš černá emoce. Zacyklení se ve smyčce "smečky" sychravých hodin. Snad /s/více Tarkovského knotů. Osvětlí odloučené líčení. Snad útěšný, očistný prostor v zahradě bezčasí. Tam posmrtný pár chodí. Chodí těla bez duší, duše bez tíže reality.

Magnetizující, švarný černý rytíř božské polohy, korzující od úsvitu k soumraku po plátnech stříbrných. Šarmantní nápadník ze staré školy, kavalír romanticky založený. V klopě zvonivý tulipán, v mysli Filipa. Dvorní miláček dívek a dam. Korunní princ, monarcha jevišť. Éterický, květnatý, vábivý básník, klasik herectví. Ale pod oněmi girlandami krasořečnění sídlí přeci člověk. Žádný abonent mýtu. Život, ten bohatýr, ve smutečním kabátci, který zastavil srdce podzimu. V tichou vzpomínku.

Do morku amorků, reku mezi mrtvými artefakty. Proti krokům výbušných kápí, co se nepostí, mstí náhrobky. Neo(d)pustí (si) své spády a nároky, sinný syn, baskervillský Pantalone ani tehdy, když spustí pád sebe na podlaží panství nebe, pykat tak za kopí krve.

Pod jejich rukama. Letíte do pekla. 1. třídou. Střelmistři, kteří mají za úkol zajistit váš sesun k zemi, přesun do místnosti s rubáši. Navždy.

Loďky proti parníkům. Kormidelníkům s výložkami, co si zakládají na egu nacionality. Žabaři nejsou ani ti. Pod kladivem o raportu, kteří mají zacákané, uniformy zamořené žabím pachem zavilých štik.

A opodál. Co naplat. Škodlivý dopad her, lásky škádlivé. Erósův rajský strom, který neopadá. Svádivé světlice, "mrholí" hříšnice. Ožehavý čas vín. Sopečná, sošná siesta rozfouká chmýří nevinné, sežehne vrchol srdce. Blížence horkokrevné, vybarvené známosti podzimu.