Omnislash

push je predstavitelem te skupiny filmu, u nichz si behem nekolika prvnich minut udelate predstavu o kvalitach filmu a tato se jiz nezmeni az k zaverecnym titulkum. v pripade push je bohuzel tato predstava veskrze negativni. push pusobi dojmem levneho serialu na urovni axn. ostatne tohle logo jsem na obrazovce v prubehu sledovani nekolikrat marne hledal. postavy jsou nepresvedcive, casto se chovaji zcela nesmyslne. dialogy jsou naivni az beda. samotny dej je.. ono melo nejaky dej? pokud ano, musel jsem jej prehlednout. marne jsem se snazil najit na filmu alespon nejaka pozitiva, ale nedarilo se mi. push neni ani jen prumernym filmem

november s "monikou" v hlavni roli je skvelym prikladem filmu, z nejz se mohlo stat kultovni dilo, pokud by pod nim byl podepsan jeden z autoru uznavanych filmovych podivnosti. bohuzel, tedy alespon pro tvurce, se nic podobneho nestalo a tak hodnoceni vetsiny uzivatelu odrazeji jejich realne dojmy nezkreslene myslenkou na to, ze pokud filmu pana lynche (dle chuti si doplnte jineho autora) udeli mene nez ctyri hvezdicky, budou na veky veku povazovani za nekulturni barbary neschopne pochopit hlubokomyslnost dila. november neni akcni trhak, ani velkorozpoctovy pocin k prasknuti napechovany efekty. naopak jeho nizky rozpocet je z nej misty citit az preprilis. jaky tedy november je? predevsim velmi pomaly a vlacny. misty se divak neubrani dojmu, ze kdyby se film jen o kousek zpomalil, pravdepodobne by se z nej stal staticky obraz. i pres kratkou stopaz pusobi nektere sceny doslova nekonecne. na druhou stranu nejde o neco, co by film stahovalo dolu. mozna prave naopak. tahle vlacnost spolu s opakovanym prehravanim udalosti lisicich se v detailech, nuti divaka premyslet a hledat spojitosti. divak ocekavajici jednoduchy uhledne predkladany pribeh, bude pravem zmaten, zklaman a pravdepodobne i znechucen. na druhou stranu ti, jez k filmu usedaji s ocekavanim zamotaneho a spatne pochopitelneho deje, ktery dava moznosti vicero interpretaci, budou pravdepodobne nadseni. zaverem by se snad jeste hodilo dodat, ze narozdil od jinych filmu z kategorie "mindfuck" dava filmove zakonceni november vicemene jasnou predstavu o tom, co to vlastne vsechno melo znamenat, a je tedy k divakovi preci jen o kousek milosrdnejsi, nez by se dle nekterych komentaru mohlo zdat

jelikoz jsem asijske tvorbe priznive naklonen, neodolal jsem a po precteni kratkeho popisku na zadni strane dvd levne edice jsem pravidlo c.1 zakoupil. po nahlednuti na hodnoceni na csfd prislo zahy neodvratne vystrizliveni a obligatni "boze, za co jsem to zase vyhodil penize?!". nicmene film je doma a popis stale vypada zajimave, at uz hodnoceni tvrdi cokoliv, takze proc to alespon nezkusit. pocatecni predsudky a neblaha ocekavani velmi rychle vystridala myslenka "ten film neni spatny" brzy nasledovana "ten film je dobry!". co je tedy na tehle asijske ducharine zajimaveho a proc si nezaslouzi zarazeni do sedeho prumeru? odpovedi je "atmosfera". tu si film buduje sice velmi pomalu, ale za to zcela spolehlive. vyborne servirovane porce napeti, kdy je divakovi dovoleno nahlednout skrze mlznou oponu do sveta duchu, je navic umocneno faktem, ze filmari dovedou zastavit vzdy na tom spravnem pomezi a nedovoli divakovi spatrit vice, nez je v danou chvili nutne. pochopitelne v jiste chvili dojde ke zlomu, kdy veci, ktere byly doposud pouze naznacovany, vylezou z temnych zakouti a zacnou na nas cenit sve zuby. ani v tehle chvili se ale pravidlo c.1 nezvrhne do bezduche akce a stale si zvlada udrzovat svoji uroven. to vse je podavano ve velmi peknem i kdyz misty lacinem kabatku tvorenem temnymi scenami, pomalou kamerou a samozrejme tim spravnym ducharskym ozvucenim. pravidlo c.1 pravdepodobne neni prevratnym pocinem v oblasti asijskych ducharin, fanousky zanru ovsem v zadnem pripade neurazi a s trochou stesti spise mile prekvapi. neodpustim si dodat, ze mi unika smysl hodnoceni od lidi, kterym je dany zanr z hlouby duse nesympaticky. pokud bych mel ohodnotit fotbalove utkani, neni pro nej sance ziskat v mych ocich vice nez "odpad", prestoze by mohlo jit o utkani, ktereho fanousci jej povazuji za kultovni. jake by pak melo me hodnoceni v danem pripade vahu?

jako obcasny fanousek korejskych romantickych komedii, jsem se rozhodl udelat pro jednou vyjimku a misto filmu sahnout po zajimave hodnocenem serialu. tento svuj omyl jsem olitoval uz po tretim dile. pokud bych mel v te chvili serial shrnout do jedineho slova, bych musel sahnout po slovicku "nevyvazenost". humorne scenky a zajimave se rozvijejici postavy a vztahy jsou ubijeny nic nerikajicimi pasazemi s postavami vylozene nezajimavymi. to vse prolozeno repetitivnim korejskym popem, vnucujicim radoby dramaticnost ve chvilich, kdy to vubec nebylo zapotrebi. v tu chvili jsem serialu udelil krasne dve hvezdicky a byl jsem rozhodnut prestat jej sledovat. jenze.. zvedavost byla silnejsi a ona slibena zamena dusi predstavovala moznost zajimaveho zpestreni. neodolal jsem a jsem tomu rad. po velmi rozpacitem zacatku se totiz secret garden rozviji opravdu zajimavym zpusobem. negativa sice nevymizi, ale s postupem casu jich zacina vyrazne ubyvat ve prospech zajimavych mist. hlavni postavy, ktere mi byly nesympaticke az na kost, se, ac jsem to vazne necekal, zacaly skutecne vyvijet a to zpusobem pro me vice nez prijatelnym. na rozdil od jinych sarialu podobne delky kvalita secret garden s kazdym dilem stoupa a to misty doslova dramaticky, takze posledni ctvrtinu serialu uz vylozene hltate. zaver pak rozhodne neurazi a prekvapive, ikdyz jsem se toho obaval, nepusobi ani preslazenym dojmem. co rict na konec? pokud je vam prostredi korejskych romantickych filmu decentne strizenych komedii blizke, secret garden vas rozhodne nezklame. je ovsem potreba prekonat trochu slabsi a pomalejsi zacatek, za ktery vas ale serial odmeni vyborne gradujici zapletkou a nekolika prijemnymi dejovymi zvraty

predne bych mel priznat, ze nejsem velky fanousek sci-fi serialu. jelikoz jsem ale ze zvedavosti zkouknul deep space 9, rekl jsem si, ze bych mohl zkusit i jinou serialovou radu ze sveta star treku. volba padla na voyager. vysledek? uz nikdy vice. nezvladnul jsem ani jen prvni radu. dej je primitivni az stupidni, postavy jsou nesnesitelne, karbonizace koxohydratu jde do extremu. chut ovsem stale nezmizela a tak i pres negativni ohlasy prisla rada na enterprise. k memu prekvapni me velmi oslovilo uz prvnich par dilu. posadka byla sympaticka, dej zajimavy, radoby vedeckych reci minimum, archer charismaticky. co vic si od star treku prat? prvni tri serie jsem polknul jako nic a pomalu se serialem rozloucil decentni serii ctvrtou. v mych ocich jednoznacne perla st univerza, ktera si zaslouzi sve 4 a pul hvezdicky. proc to povidani o voyageru na zacatku? nemohu si totiz odpustit zminit, ze nechapu komentare pisici o enterprise jako osklivem kacatku st sveta, zatimco voyager je vyzdvihovan na pomyslny olymp. v mych ocich je na tom voyager tak spatne, ze muze smele souperit se star trekem puvodnim. pokud se vam tedy libil onen prehistoricky star trek plny kartonovych krabic, spicatych poprsi a vidlackeho kapitana, kteremu couha slama z bot, pravdepodobne nepohrdnete ani voyagerem. pokud mate ovsem radeji serialy, ktere maji hlavu a patu, dialogy, ktere nejsou z devadesati procent o subprostorovych trhlinach ve fazorovych fuzorech na plazmovem vedeni, sympaticke a lidske postavy, pak sahnete radeji po enterprise. nebudete zklamani

aein pro me byl tak trochu zklamanim. korejskou produkci vyhledavam proto, ze mi vetsinou dovede nabidnout neco jedinecneho, co je zcela odlisne od produkce zapadni a casto se tez vyrazne lisi od zbytku asie. aein mi nic z toho, co jsem ocekaval, nenabidnul. postavy mi prisly nevyrazne a nezajimave a dej, pokud byl nejaky pritomen, me minul. jedine, co bych v zaveru na aein hodnotil jednoznacne pozitivne, jsou po korejsku vyvedene vasnive eroticke sceny a architektonicke skvosty, ktere obdivuji ve vetsine korejskych filmu. to ovsem samo o sobe na vice nez tri hvezdicky nestaci