Raztubyl

Pro natáčení bylo použito pět digitálních fotoaparátů Canon EOS 5D. Při natáčení s nimi operovalo pět kameramanů, kteří každou scénu natáčeli z pěti úhlů podle svého uvážení, nezávisle na režisérovi. Žádný z nich se přitom nikdy předtím neúčastnil žádného natáčení.

Film byl natočen za pouhých pět dní, se sedmičlenným štábem a rozpočtem okolo 14 500 dolarů.

Film byl natočen k výročí 1000 let od založení císařského města Thang Long, současné Hanoje.

Originální negativy s filmem jsou pravděpodobně ztracené. Dochovala se pouze lehce poškozená kopie negativu z mezinárodního filmového festivalu v San Francisku z roku 1961, kde si Obaltan odbyl mezinárodní premiéru.

Jedním z producentů filmu byl i severokorejský vůdce Kim Čong-il. Ten také nechal unést jihokorejského režiséra Sang-ok Shina, jenž Pulgasari režíroval.

Na speciálních efektech se podílelo i japonské studio Toho, jež stojí za sérií filmů o Godzille. V kostýmu Pulgasariho se ve filmu objevil Kenpachiro Satsuma, jenž hrál Godzillu v letech 1984 až 1995.

V Číně si film získal takovou popularitu, že jej některá kina vysílala nepřetržitě 24 hodin denně. Naproti tomu v Jižní Koreji byl film zakázán a lidé přistižení že jej sledují byli obviněni ze sympatizování s KLDR.

Operu, podle které je film natočen, napsal podle oficiálních severokorejských zdrojů sám vůdce Kim Ir-sen. Ten dostal nápad na její napsání během svého uvěznění v Ťilinu.

Jednodílné drama po svém odvysílání vzbudilo obrovskou pozornost pro své ztvárnění života studentů na střední školy a vyhrálo mnoho ocenění. Díky tomu bylo v roce 2010 natočeno osmidílné pokračování a v roce 2011 filmová verze.

Pro jednu z bojových scén byla vytvořena maketa slona v životní velikosti.

Při natáčení bojových scén nebyla použita žádná lana, počítačové efekty a všichni herci se museli obejít bez kaskadérů.

Využití genocidy spáchané rudými khméry ke komerčním účelům vyvolalo v Kambodži vlnu protestů, při němž mnozí požadovali zákaz dovozu jakýchkoliv thajských výrobků do země. Aby zamezili dalšímu zhoršování již tak špatných vztahů obou zemí, vystříhali tvůrci z filmu všechny narážky na skutečnou genocidu a omluvili se. I tak byl ale film v Kambodži zakázán.

Tvůrci filmu chtěli původně natáčet v muzeu kambodžské genocidy Tuol Sieng v Phnom Penhu, to jim však kambodžská vláda zakázala. Film byl proto nakonec natočen v jednom thajském vězení.

Digitální vybělení Rajnikathovy pokožky pro jednu z tanečních sekvencí zabralo téměř rok a bylo pro něj potřeba 25 techniků. Bílá pokožka byla digitálně přenesena ze stejné scény, natočené s Evropankou a každý z více než 6 500 snímků musel být editován ručně.

Předtím než začal sám hrát, dělal Simon Kook náhradníka za Tonyho Jaa a Johnyho Nguyena při kamerových zkouškách před natáčením.

Film byl natočen jako součást promoční kampaně nové 3D kamery Panasonic.

Film byl vytvořen sestříháním všech epizod stejnojmenného taiwanského seriálu a určen pro západní trhy.

Film je natočen podle skutečné události z listopadu 2010. Tehdy bylo v buddhistickém chrámu Wat Phai Ngern Chotanaram v Bangkoku nalezeno 2002 lidských plodů z nelegálních potratů. Ty byly naskládány v plastikových taškách v chrámovém krematoriu a na jejich existenci se přišlo kvůli zápachu, jenž se z nich šířil do okolí.

Režisér Chayanop Boonprakob původně natočil několik krátkých filmů o skupině SuckSeed během svého studia na univerzitě. Přestože vystudoval obor režisér, rozhodl se po studiu stát se stevardem u Thai Airways, aby měl příležitost cestovat a poznat nové země. Po dvou letech ho však kontaktoval producent Jira Maligool, který byl jeho filmy nadšen, a přesvědčil ho, aby natočil celovečerní verzi.

Rozpočet filmu byl pouhých 4 300 dolarů. Při promítání na japonském festivalu Yubari Fantastic Film Festival film vyhrál první cenu, za kterou dostal 25 tisíc dolarů.