bono22vox

Ano, název filmu zní zvrhle prďácky (stejně cool jako by zněl Tomáš Garrigue Masaryk: Lovec bazilišků). Pravděpodobně několik esteticky méně sucharských jedinců naláká na "postmoderní" spojení serióznosti a morzakoru, z něhož vzejde nová kvalita. Ale nevznikla - a zůstalo mechanického u spojení dvou různorodých principů, z něhož každý chvilku tahá pilku, až nakonec druhý princip zvítězí a výsledkem je jen brak... 45%

Taškařice, která vrací do kin vtip ve francouzském stylu, ikdyž to občas přehání nebo spíš tlačí až moc na pilu... jinak si, ale frantíci utahují z amíkovských kriminálek perfektně, téměř v duchu belmondovských komedií či Bláznivé střely...

Hravá "člověčinka", která ale působí jako zbytečně nastavovany krátký film...

Pravý totalitní horor s děsivě přesvědčivou atmosférou zmaru...

Láska je někdy mocnější než smrt... Holčičí biják, který bez újmy skousne i kluk po jejím boku...

Velmi originální film pro ty, kteří jsou ochotní u filmu přemýšlet... spolu s Opilými láskou do P. T. Andersona se jedná o nejoriginálnější filmovou zkušenost roku 2003

Film má spád a slušnou kadenci slovních vtipů a situačních gagů a hlavně po jejím zhlédnutí člověk nemá pocit, že se právě probrodil břečkou nevkusu. Na stranu druhou obsahuje humor kolísavé kvality, který nijak nevybočuje ze sitcomových parametrů... Som z toho volaaký zmetěný... 65-70% i díky akčním sekvencím...

Damon v roli bondovského agenta psance ve vynikající akční jízdě, která předznamenala příchod nového hrdiny, nové ságy a v dalších dílech nového a víc odvázaného režiséra... tohle je hodně slušné, ale to co nás čeká v dalších pokračovaní...

Zoufalství, čiré zoufalství...

Už dlouho jsem neviděl žádný podobný film postavený a la these. A pravděpodobně nikdy jsem neviděl film z antiky, který by ukazoval nástup křesťanství jako pohromu pro celé lidstvo. Španělský koprodukční snímek Agora od režiséra Alejandra Amenábara o antické filozofce Hypatii z Alexandrie, již hraje Rachel Weiszová, mi toto potěšení dopřál. V jistém smyslu představuje Agora jakýsi další splacený dluh mužů vůči ženám. Po létech utiskování a marginalizování jim vzdávají hold nejen jako erotickým objektům, ale jako myslícím bytostem hodným obdivu. A potud netřeba mít námitky... Ale nevim, zda by mě bavilo divat se na tento film znovu, protože v něm nenacházím nic zapamatování hodného, žádné tajemství, žádnou vybranou poetiku; pouze „poctivé", informativní a mírně agitační vyprávění... Ale na tento prvni a zrejmě delší dobu odloženy druhy pohled jsem se kochal filmarinou a zajimavym vypravenim i kamerou... a tak hodnotim na 70%