El Pistolero

Dvě slova: Tom Hardy. To on dělá z „Venoma“ nadprůměrnou a hodně zábavnou podívanou. V Marvelu/Sony si musí mnout ruce, že do role obsadili právě tohohle cool chlapíka. Prostě osvěžující marvelovka bez superhrdinů v kostýmech, zato s v jednom kuse hláškujícím Venomem.

Vždyť je to kurva pohádkový město, nebo snad ne? Jak to může někoho nebavit? To mi teda kurva řekni, jak všechny ty kanály a mosty a dlážděný uličky a kostely a všechny ty kurva pohádkový věci můžou někoho kurva nebavit! – Asi tolik k tomuto kurva magickému filmu, který ale fakt není pro každého. Jo a jedu do Brugg, kurva.

Obrovské překvapení. Nejdřív jsem byl v kině na dvojce a až po ní si pustil první díl. A musím uznat, že ten je minimálně o třídu výš. Dlouho se mi žádný animák tak nelíbil, asi proto, že tohle je něco mezi „Příběhem hraček“ a Spielbergovým „Ready Player One“. Originální, s nápaditou animací i skvělým příběhem. Vlastně to zastínilo poslední pixarovky.

Souhlasím, že stopáž je trochu přepálená, ve zbytku se ale se zdejší majoritou moc neshodnu. Tohle je podle mě dost zábavný, pohodový kus se spoustou skvělých gagů a Jimových klasicky ujetých kreací. Na rozdvojené osobnosti je Carrey machr. Renée to tady navíc moc sluší a má to i dobrý soundtrack. Jen to trochu kazí Dejdarův dabing, Tůma chybí.

Nečekejte rockového „Vlka z Wall Street“ ani striktní životopisný dokument. Tohle je „jen“ glorifikace Freddieho božského talentu a hvězdné kariéry; ale sakra zdařilá. Rekonstrukce koncertu Live Aid ve Wembley byl mega zážitek, Malekovi věřím na Oscara. A i když bych někdy rád viděl i kontroverzní eRkovou verzi Barona Cohena, tak Singerovi prostě nelze upřít, že zasáhl široké publikum napříč věkovými kategoriemi i hudebními preferencemi.

Sacha Baron Cohen mě pořád královsky baví, jeho proměny jsou brilantní. Další skvělá vidlácká komedie, ve které navíc překvapivě celkem funguje i těch pár vážnějších momentů (plus akční pasáže jsou top). Sloní scéna byla daleko za hranicemi dobrého vkusu i ve srovnání s Boratem nebo Brunem, ale nevadí, tohle jinde neuvidíte (a ani vidět nechcete 😂).

Nedoceněné, i když taky, pravda, dost nedivácké dílo. Vorel i Hanák (stejně jako Procházka s Franzem a Jíchou) v top formě a čirá, magická beznaděj (celkem mě překvapilo, že už před dvaceti lety se mluvilo o endogenní depresi).

...but there’s no place like London. Muzikály nemusím, ale tenhle burtonovský byl špičkový. Helena Bonham Carter v životní formě, Depp vynikající jako vždy. Atmosféra a vizuál bohovské, opět hluboce smekám před Burtonovou skvadrou.

Jasně, pro toho, kdo už má něco nakoukáno, je ta závěrečná pointa snadno průhledná a nepřekvapivá. Ale na druhé straně díky fantastickému Deppovi, nádherné Bello a perfektní atmosféře je dost těžké jít pod čtyři hvězdičky. Já nakonec dávám rovnou pět.

Dost dlouho jsem se tomuto kultu vyhýbal, až jsem mu zcela propadl. Jde totiž o unikát, ve kterém není jedna hlavní postava, ale všech šest je podobně skvělých (i když každá jinak). Po skončení posledního dílu na mě padl smutek, protože „Přátelé“ nejsou jen seriál, „Přátelé“ jsou život. A Chandler Bing je jedna z nejlepších postav ever.