Rocky62

Film suchý jak lejno na Sahaře. Brian Cox coby válečný veterán mající hrát člověka zdrceného ztrátou čtyřnohého přítele je na své cestě za spravedlností silně nepřesvědčivý. Děj plyne hlemýždí rychlostí a v 90 minutách se toho skutečně moc neodehraje. Cca 2 silné scény a zbytečně vyhrocené finále, které kupu nudy už nezachrání. 45%

Zaujme protentokrát poněkud jiná cesta, než jakou se vydávají snímky na toto téma. Holocaust je zde spíše vedlejší dějovou linkou a Ruzowitzky se snaží zaujmout v pravdě trochu provokativním, ovšem zajímavým příběhem. Harmoniková hudba je rovněž vzhledem k tématu překvapivá. Karl Markovics celkem přesvědčivý, což po sračkách, ve kterých "hrál" (komisař Rex, Stockinger) je taktéž novinkou. S emocemi je však na tom hůř. S blížícím se koncem pro židovské padělatele mi bylo jaksi lhostejné, zda bude jejich předpokládaný osud naplněn, či ne. Postrádal jsem snahu přimět diváka soucítit s hlavními postavami. Zvolené téma má sílu a je samo o sobě zajímavou historii, ovšem vzhledem k tomu, kde a za jakých podmínek se vše odehrává ty emoce jednoznačně chybí. 70%

Velmi sugestivní výpověď, jejíž nadčasové zpracování má silnou imunitu vůči zubu času. Moderního diváka může snad odradit jen lehce podbízivý komentář a hudební doprovod, který tak úplně neladí s daným tématem, což však osobně vnímám jako plus. Autentické záběry, ze kterých mrazí není v tomto případě třeba nijak zvýrazňovat ponurou muzikou. Půl hodina spolehlivě postačí na to, aby divák nejen pochopil na palici postavenou ideologii nacionálního socialismu, ale zároveň si uvědomil, že tyto zrůdné zločiny nesmějí v žádném případě upadnout v zapomnění a je třeba si je neustále připomínat...

Nejblbější je zde to, že solidně nastavená kadence humoru vydrží cca do poloviny filmu. Poté už si musí divák vystačit s celkem nudným děním, které ke konci oživí cca 3 gagy a toť vše. Je znát snaha posunout demenci Harryho a Lloyda dál, což se v rámci vtipu místy daří, ovšem někdy rejža zajde moc daleko( viz scéna, kdy duo svítí v důsledku radioaktivního ozáření). Celkově je Návrat blbýho a blbějšího zhruba na stejné úrovni jako první díl. 70%

Brutální masakr, kterým se sovětští soudruzi snaží prezentovat, co se s největší pravděpodobností skutečně odehrálo. Heroická obrana pevnosti má zde své opodstatnění na rozdíl od patriotických filmů z USA. Není nouze o emocemi narvané osudy a věrohodné herecké projevy. Technická stránka filmu na výbornou a práce s kamerou taktéž. K vytknutí toho zde skutečně moc není. 80%

Unikátním způsobem zpracovaný dokument, který bez jakéhokoliv zaujetí mapuje profesní i osobní život blonďaté bestie. Informace jsou poutavě vyprávěny a v 50 minutách není jediné hluché místo. Nevím, zda měl v tomto projektu prsty Guido Knopp nicméně kvalitativně je srovnatelný s Hitlers Helfer. Za velké plus považuji posouzení Heydrichovy osobnosti z hlediska psychologického, díky čemuž mě napadá otázka. Kde se vzala ta rozdvojenost ? Jak mohl být na jedné straně řádným otcem milujícím své děti, podle všeho příkladným manželem a umělecky založeným člověkem, který je přeborník v šermu, ovládá plynně několik jazyků, hru na housle a na straně druhé je bezcitným vrahem, jenž přijde s návrhem, jak zavraždit miliony lidí? Na tuto otázku však dokument neodpoví.

Před 70 lety chtěli lidé utéct, dnes se do Osvětimi hrnou turisté vcelku v hojném počtu. Loni jsem byl mezi nimi a nutno říci, že návštěva takového místa má svůj význam. Každého, kdo zná historii Osvětimi a viděl archivní záběry čeká více, než jen emotivní zážitek. Začne přemýšlet sám o sobě, o životě a pochopitelně o zvrácenosti nacistické ideologie, ale již k věci. One Day in Auschwitz je ryze vzpomínkovou záležitostí. Příběh Kitty Maxonové vyvolá řadu pocitů, nicméně jsem v celém vyprávění něco postrádal a nebo jsem o táboře smrti viděl už příliš. Z mého pohledu jen průměrný příspěvek do tématu Osvětim.

Jeden z nejslabších dokumentů, jaký jsem kdy viděl. Toto ani zdaleka nepřipomíná National Geographic, která by divákovi připravila odborný výklad, jaká zvířata žijí v Černobylu, jak na ně působí radiace, jak v tamních podmínkách funguje celý ekosystém atd. Tento dokument připomíná spíše seriál Méďové s panem Václavem Chaloupkem. Jakmile zazněla groteskní hudba ve chvíli, kdy se medvěd prodíral oknem do opuštěné chatky bylo mi jasné, že nesleduji dokumentární práci, ale večerníček pro děti. Autor natočil spíše zvířecí poutě, které měly patrně znovu připomenout jaká jsou zvířátka pěkná stvoření. Kočička s mláďaty hledá nový domov, přičemž jedno s koťátek skončí ve chřtánu dravého ptáka( o jaký druh se přesně jedná se samozřejmě nedozvíme). A pokud rejža neukazuje strastiplnou kočičí cestu snaží se diváka zabavit příběhem vlka samotáře. Jako pohádka pro prvňáčky na dobrou noc je to vynikající věc, ovšem to co od dokumentu očekávám jsem nedostal. 40%

Režisérův záměr obohatit děj osudy a rodinnými trablemi vyšetřovatele jsem skutečně nepochopil. Jestliže film nese název Adolf Eichmann a je ryze životopisným snímkem, tak nevidím důvod proč tam cpát něco, co nikoho nezajímá a co dějový koncept jen roztříští. Navíc Eichmannův příběh je dostatečně silný a vyvolává pocity sám o sobě, čili žádné koření navíc skutečně nepotřebuje, ale k věci. Film je ve výsledku suchým béčkem, které žádné hlubší pocity nezanechá, ovšem jedno velké plus tu je a to Eichmann sám. Nezaujme jen podoba se skutečným Eichmannem nýbrž i věrohodné ztvárnění z hlediska charakteru a vystupování. Nepřístupnost, chlad, vyhýbavost a především lstivost. Typické vlastnosti, za jejichž efektní znázornění můžeme vděčit skvělému Kretschmannovi, který má nacistické pohlaváry zřejmě v oblibě ( myšleno v rámci jejich ztvárnění). Herec pro hlavní postavu zvolen dobře, zbytek vyšumí do ztracena. 60%

Pokud by se jednalo čistě o honbu za krokoušem, tak bych tu jednu * ještě přihodil, ale v tomto případě občanská válka coby vedlejší dějová linie u mě nefunguje. Design krokodýla je k smíchu a díky svým nadpřirozeným schopnostem není jen unikátem mezi plazy, ale nezranitelnou vraždící mašinou, která hravě předběhne i Usaina Bolta. Z přírodovědného hlediska kokotina, ovšem jako zábavný snímek film místy překvapivě funguje.