Rocky62

Nedivím se, že Lawrence začíná patřit mezi kontroverzní herce. Jeho kariéra upadá a podobně jako Štefan Seagalů se marně pokouší o comeback. Rádoby vtipné xichty jsou už ohrané a začínají nudit. Totéž lze říci i o filmu. Nechutně sentimentální, předvídatelný a o humoru se snad ani nemá cenu nějak rozepisovat. Mám dojem, že i průměrný divák ví, co ho čeká v takovýchto amerických komediích. Trapné postavy (Big Mack), vtipy typu:‘‘Jdou 2 a prostřední upad‘‘ atd. Snad budu příště rozumnější a dám přednost něčemu zdravějšímu.15%

Baba je sice na zabití, ale film se s trochou sebezapření dá přežít. I tak ale hodnocení není jednoduché, neboť mi připadalo, že De Vito chvílemi nevěděl kudy kam. V jeden okamžik, jakoby chtěl natočit originální komedii po svém, tak jako tomu bylo u Války Roseových a do následující scény tomu chtěl dát tvář typického amerického infantilního humoru. Celé dílo tak zahodil do skupiny filmů, na které se stačí jednou podívat. 45%

Je zajímavé pozorovat, jak jedna uzívaná skupina diváků sleduje to kvantum nudných scén a ještě nudnějších dialogů, zatímco druhá žasne nad čirou genialitou. Já se díky Bohu řadím do té druhé skupiny. Nikdy bych nevěřil, že po shlédnutí Eyes Wide Shut, které bych klidně uvítal v topce, budu znovu uvržen na dvě a půl hodiny do rozmanitého světa, v němž je fantastickým způsobem znázorněn cit pro vizuální stránku a záběry, při kterých se divák bojí hlasitěji dýchat, aby nijak nenarušil tu výjimečnou atmosféru. Sice nevím, co tím chtěl básník říci, ale v případě Vesmírné Odyssey musí i ten, jenž u filmu málem zemřel nudou, soudně uznat, že se bez debat jedná o nadčasové průlomové dílo, které je samo o sobě nevídaně štědrým příspěvkem do sbírky světové kinematografie, jednak kvůli obrazu (Oscar naprosto zasloužený), jednak kvůli hudbě a hlavně kvůli dialogům. Obzvláště ty mezi astronauty a Halem jsou skutečně vyšperkované. Bez debat jedna z největších revolucí v dějinách filmu.

Připadá mi, jakoby Sidney zapomněl své schopnosti doma v šuplíku, nebo nevím. Z jeho tvorby už jsem narazil na nepříliš záživná díla, ale tohle porazilo všechny nudné filmy, které jsem doposud viděl. 98% filmu se skládá z naivních excesů a z dialogů, které by hravě uspaly i to nejuřvanější novorozeně. Zbylá 2%, díky kterým jsem se díky své milosrdnosti dokopal k 1*, zaujímají scény, jež vybudovaly alespoň na moment zvýšenou pozornost (pokus o znásilnění, pád z okna apod.). Jinak mi tento ““film““ nepřinesl opravdu nic. V mém pomyslném žebříčku nudných zabijáků jasná jednička.

Sentimentální příběh, jehož největším mínusem je častá hra na city, ze které se cca po 45 minutách vytratí šarm a hloubka. Poté už mi celý ten sled romantických výlevů neříkal téměř nic. Nick s Meg mi přišli standardní a hudební kompozice na mě působila až příliš obyčejně. Jedno se ale filmu musí nechat. Málokterý je obdařen tak uklidňujícím dojmem jako právě tento lék na nervy.

Dosti prapodivný western, jehož smysl (pokud tedy nějaký má) mi s přibývajícími minutami unikal na míle daleko. Všechny postavy absolutně postrádají minulost a cíl, což někdy nemusí být na škodu, ale v tomto případě to vnímám jako nedostatek. Jediné informace se divák dozví z jejich zevnějšku, obzvláště pohled na Jacka Nicholsona jasně dokazuje, zda je to dobrák či nikoliv. To je však k pochopení tohoto paranormálního příběhu dost málo, což bohužel zdařile potvrzuje závěr, po jehož shlédnutí jsem se musel ujistit, zda nejsem pod silnou dávkou nějakého fetu.

To je ta pravá vůně Divokého západu. Umělecké dílo, které by hravě mohlo soupeřit s klenoty Sergia Leoneho. Parta ostřílených vychytralých mužů, jimž stéká pot po tváři a kterým do posledního promyšleného slova věříte vše, co vypustí z úst, je vedle výjimečné hudby, režie a hlavně přenádherné kamery tím nejsilnějším atributem, co Divoká banda může nabídnout. Technická stránka filmu rovněž vyráží dech (přestřelky, krev, rány na tělech) vše je precizně odvedená práce, která skutečně přináší nevídanou slast pro oči i uši. Tenkrát na Západě má Harmoniku, Hodný zlý a ošklivý Blonďáka a Divoká banda má svého Pikea, i on má své kouzlo a výrazné charisma, díky kterému si takovou postavu zkrátka nelze nezamilovat. 85%

Mám pocit, že pan Passer trochu přecenil své schopnosti. Jako by si myslel, že jeho umění je dostačující na to, aby film, ve kterém se nic neděje, byl po všech stránkách kvalitní. V mém případě tomu tak není, neboť je tu úplná absence čehokoliv co by mi utkvělo v paměti. Dialogy mi přišly triviální, herci průměrní, režie dost suchá, zkrátka film, jehož potenciál se vytratil do neznáma. P.S: Pokud byste se rozhodli si taktéž DVD zakoupit v levných knihách (cena:9,-Kč), nenechte se zlákat velkým titulním nápisem ‘‘Robert De Niro‘‘. Ve filmu se objeví cca na 5 minut!40%

Melancholický příběh o dvojici alkoholiků, který na mě působí jako asi jako člověk s dvěma tvářemi. Z jedné tváře jako by vyplývalo nutkání diváka se nad sebou zamýšlet a druhá tvář působící jaksi opačně. Chladně, nestranně, zkrátka bez dojmu. Z celkového pohledu má však u mě film to pozitivum, že ačkoliv se jedná o loudavou životní etudu, která se nikam nesune, tak děj skoro vůbec nenudí, čehož si cením. Samozřejmě má na tom zásadní podíl jedinečné herectví mimořádných osobností (Nicholson, Streepová) a pochmurné flashbacky. Není to film pro každého a pro diváka, který celý film prozívá mám pochopení. Přesto si myslím, že má co nabídnout. 75%

Téměř na každém Vláčilově snímku je jasně patrné jak si s daným tématem umí skvěle pohrát. Snaží se mu dodat nějakou originalitu, scénu, na kterou bude divák dlouhou dobu vzpomínat, ale ten hlavní důvod, díky kterému vyhledávám jeho filmy, je jeho výjimečná schopnost zabalit své dílo do fantastického vizuálního hávu, což má zásadní podíl na kvalitě zážitku. Adelheid je tentýž případ. I zde je režisérův charakteristický rukopis. Nádherná práce s kamerou a obrazem, silná chemie mezi hlavními postavami a romantika(?) činí Adelheid jedinečným dílem, na které můžeme my Češi být po právu hrdí. 80%