ad

Několik falešných tónů by se našlo, ale Polanski neumí nezanechat následky a tak i po více než týdnu mám v hlavě takový nepříjemný pocit.... Snad z Kingleyho famózního (a i svým způsobem "odpudivého") herectví...to co zde předvedl opravdu vyráží dech

Ed Wood by měl radost - kdyby měl ve své době peníze a méně smůly, mohl Plán 9 vypadat nějak podobně :) a ačkoli Emmerich vykrádá (termín "odkazuje" se tentokrát opravdu nehodí) kde může, tohle tupoučké žužu má svoje kouzlo - asi právě ve své bezprostřednosti

První filmový hit a už taková podbízivá akční řežba (sedm mrtvých :)) ) Mmch, už vím, na co měl asi odkazovat poslední záběr ze Scorseseho Mafiánů - Joe Pesci střílející do kamery...

Veliké překvapení!!! A příjemné překvapení :) Poměrně nezvyklý Fincherův film (režijně spíše blíže "umírněné" Hře, než "rozjívenému" Klubu rváčů), který ale funguje bezvadně. Soustředěná, lehce "staromódní", režie pečlivě buduje atmosféru a stahuje neviditelně smyčku, takže najednou ke konci cítíte velikou tíseň a sami se divíte, kde se vlastně vzala... Scény se Zodiacem jsou značně odporné (zvlášť ta u jezera je opravdu hnusná), ale do značné míry jsou to právě tyhle scény, které udržují napětí v první rozjížděcí půlhodince... zbytek už je silná studie sebedestrukce, pokrytectví, a času, díky kterému lze asi zapomenout opravdu na všechno... 4,5*

Poslední díl Dekalogu se nese v lehčí notě... Sběratel známek z osmého dílu zemřel a zůstala po něm sbírka nedozírné cenny a jeho dva synové, kterým právě tahle sbírka nadělá dost vrásek... Optimistické, zručně natočené a hlavně výborně zahrané zakončení celé "série", kde mimo jiné zjistíme, jak to vlastně bylo s tím králíkem :)

Celkově nazastupitelná opravdu filmová hodnota!!! Co jsem ještě nepochválil v dílčích částech.... jo, krásná, emotivní hudba v každém díle:)

Tady jsem se bohužel nechytl, možná to je tím, že postavy mi přišli nezajímavé a ani jejich příběh ve mně nerozeznil podobné záchvěvy nad bránicí, jako ostatní díly Dekalogu... možná se k tomu časem vrátím a pochopím...

Asi "nejujetější" díl s dokonalým herectvím a lehkou příchutí kontroverze... psychologicky přesná studie jednoho vztahu (mezi kým vlastně, že?) tentokrát působí spíše jako zfilmované divadlo...

Jojo, vánoce a vůbec celé svátky jsou rájem depresí, samoty a melancholie... Zpočátku mrazivý a jakoby odtažitý díl, který postupem času narůstá do intimně grandiózních rozměrů... Opět krásný závěr...

Kieslowski (téměř) v plné síle (ano, scéna se včelou je fajn. stejně jako zajímavě mrazivý závěr)... tento díl je během ostatních dílů několikrát připomenut