ad

Mmch, hodnotim dvouhodinovy Director's cut, ktery je misty opravdu velmi prijemnym zpusobem drsny, hehe

Tezka slabota - film bez pribehu, bez vyraznych postav, bez humoru, bez spadu (vlece se jak naspeedovany snek), bez konfliktu, bez napeti, bez prekvapeni s jednou fajn honickou s ruskymi zabijaky, s koncem, ve kterem vsechno naprosto naprosto zahuci do jamy a treba takovemu Rodenovi se nedostane pointy a jeho postava (a s ni i cela dejova linka) je trestuhodne zahozena do kose, a s nechutnou prichuti prazdneho radoby-cool saskovani... Nene, uz po Snatch jsem mel podobnou pachut na jazyku, ale tam bylo vse jeste vyvazeno podarenymi scenami...tady je jen jedna...

Chytre napsane a vyborne zahrane drama, ktere tahnou k zemi zbytecne "poetizujici" metafory a nevyrazna pointa... po ostre vybudovanem konfliktu je vrcholna scena paradoxne ta s Violou Davis (matkou) a nasledne tri sceny filmu uz jsou v jejim stinu (ale za nejlepsi scenu pocitam samozrejme desetiminutovou konfrontacni scenu Hoffman, Streep, Adams, ktera je naprosto strhujici)... trochu vic nekompromisnosti a jednalo by se o nezapomenutelny film

Ackoli ma film trochu problem s tempem, zaverecny "strih" (kdo videl, vi, co myslim) me totalne zavrtal do kresla...

Genialni, nadcasovy a nekonecne inspirujici predevsim svym tematem, ustrednim napadem a celkovou konstrukci (kazdy narod by si mohl vytvorit svoji verzi Tancirny a kazda by byla zajimava - spoustu skvelych divadelnich variaci necht mi da za pravdu)... To ze je film velmi dobre odvedeny i co do remesla, je uz pouze tresnickou na tomto melancholicky ironickem dortu...

Aronofsky s Mansellem se hodne uvolnili a natocili prijemne minimalisticky, melancholií (ne depresí, jak bývá u Aronofskeho zvykem) nabytý pribeh o posedlosti a sebedestrukci (jak bývá u Aronofskeho zvykem) a o tom, že takový comeback nezničený maskou komiksoveho hrdiny prostě nelze skvělému Rourkovi nepřat...

Vsimli jste si, ze je to vlastne jen hezky natoceny schematicky kýč??? Druha polovina filmu mne svoji vykalkulovanou podlezavosti az urazela...

Proklate divny film, ve kterem najednu stranu nic nefunguje a na druhou stranu vas jeho atmosfera natolik strhne, ze mate pocit, ze vse funguje tak jak ma... Kazdopadne je Aguirre velmi zajimavy a jistou pusobivost mu nelze uprit, ale tyhle moderni nemecke klasiky (Fassbinder, Schlöndorff, Herzog...) proste nejsou muj salek eintopfu...

Něco tak jemného a křehkého a přitom neúprosného a drsného se vidí málokdy. Saura v plné síle a pro mě osobně film k nezaplacení...Ana Torrent je naprosto kouzelná a tu vlezlou melodii "Porque te vas" už asi taky z hlavy nadostanu...

"Nedá se tu dělat nic jiného než jíst a kadit, jíst a kadit. Je to jak návštěva u rodičů!"