Recenze (967)
Bratři Karamazovi (1981) (divadelní záznam)
záznam opravdu perfektního představení, mohu jen doporučit...
Dobyvatelé ztracené archy (1981)
Utíká to dobře, je to vlastně zábavné,a le dvakrát a dost... pro mě osobně zklamání
Lesní duch (1981)
Ano prosím, moc jsem se bavil celou dobu a přiznám si to: bál jsem se :) natočit něco podobného (hlavně práce kamery a zvuku jsou brilantní) s tak málo prostředky je asi celkem kumšt, pátá hvězdička je tedy za odvahu...
My děti ze stanice Zoo (1981)
Kniha je ale samozřejmě daleko působivější a vůbec lepší...Ale tvůrci udělali co mohli
Náhoda (1981)
Troufám si tvrdit, že film je téměř povinný pro vysokoškolské studenty, i když je dobově trochu zatížený, ono "nic nemusíš" je platné kdykoliv a kdekoliv... Krom toho se divákovi dostane slušná porce režisérovy typické filosofie (ještě že nedává řešení, a jen nabízí, je na každém jak si vše přebere), výborný výkon Boguslawa Lindy, vědomí, že bez tohoto filmu by neměla třeba taková Lola běží o život z čeho těžit, a konce, po kterém mu po zádech přejede snad celé grónsko... Jen škoda, že v druhépolovině trochu dochází dech afilm ztrácí tempo, které sice opět nabere, ale snad proto, že jsem od Kieslowskiho čekal jeho naprostou suverenitu (viz. Dekalog) dávám čtyři i za dílo, za které bych bych jiným režisérům dal klíďo i pět...
Profesionál (1981)
Příběh má mnoho nelogičností a režie hodně chyb (několikrát se nad herci zhoupne mikrofon, všechny počáteční politické peripetie jsou nevěrohodné a až příliž znatelně vykonstruované), ale Belmondo hraje dobře (a není sám) a na několika místech film skutečně funguje na jedničku - především na konci (i když nastartovaná helikoptéra mi taky vrtá hlavou)... Celý film tak za dvě, ale Morricone pro něj složil taaaaaaaaaak krásnou hlavní melodii, že hned zvedá film o třídu výš...
Šmoulové (1981) (seriál)
Klasika, nad kterou jsem jako fracek strávil mnohé večery... pro cílovou skupinu bezchybné.
Tajný závod (1981)
No co budu povídat - "hrozně vtipná řachanda" ...
Upír z Feratu (1981)
Tudy cesta očividně nevede... alespoň že ti herci se sem tam snaží (mám na mysli hlavně pana Čepka).
Bratři Bluesovi (1980)
Musím přiznat, že jejich ledový klid je pro mě neodolatelný :))