Ony

Že je to nabarvičkovaná a zamerikanizovaná kopie Osm a půl, mě sice v principu štve, ale že jsem se docela dobře bavila, asi už neutajím.

Vždycky žasnu, jak ti Italové uměli točit ve městě a jak uměli točit nudu a smutek a problémy. A taky žasnu, jak nejen Italové uměli hrát. Noc mi trošku připomínala Felliniho Sladký život. Je méně složitá, ale stejně výmluvná a precizně vytvořená. Vedle příběhu postupně stále odcizenějších manželů a jejich umírajícího přítele si můžeme vychutnat spoutu příjemných filmových hloupostí , jako je tanec se skleničkou nebo hra na dlaždicích.

Od začátku do konce zajímavý film po formální i obsahové stránce. Je pravda, že leccos zjednodušuje a postavy jsou černobílé nejen díky kameře. Přesto to není primitivní snímek, který by dnešnímu člověku neměl co říct. Naopak. Válka a utrpení s ní spojené, právo na život, arogance, pomsta - to jsou nadčasová témata. Bohužel jsou trochu přibarvována politickými klišé. Z hereckých výkonů vyniká Hrušínského ztělesnění obchodníka Hupperta. Ostatní (Vala, Hlaváčová, Růžek) nehrají s takovou lehkostí, ale i jejich hrdinové se dají přijmout a celý film působí dost silně a rozhodně nenudí. Přestože mám k Nočnímu hostu pár výhrad, 4* si zaslouží.

Na téma fotbal a fotbaloví fanoušci by se dal určitě natočit lepší film. Tenhle byl vážně o ničem. Je označován jako komedie, ale já jsem se u něj snad ani neusmála (natož abych se smála!). To se příště radši podívám na Muže v offsidu:-)

Ze začátku mě Nový rok dost vyděsil. Nejdřív něco jako Snowboarďáci, pak ta hromadná smrt, pohřby, zpomalené záběry, . . . Naštěstí se z toho nakonec vyklubal dost dobrý film s úžasnou pointou. Dobrý námět, zajímavé zpracování, skvělá atmosféra. Souhlasím s Dewym. Bobby Barry opravdu jako by v některých scénách McDowellovi z oka vypadl.

Některé obrazy mi, pravda, utkvěly (homosexuální číšník pleskající penisem, chlápek v peří, zmlácené ženy, děti ve sprše nebo mrtvoly lemující silnice), ale nedělají z tohoto filmu víc než kýč jako řemen. Až mi to chvílemi připomínalo Brabcův Máj. Ovšem narozdíl od Máje v tomto případě neznám literární předlohu (Juan Carlos Onetti: Para esta noche) a možná mi něco zásadního uniká.

V románové předloze je asi milion v úvahách zacyklených postav, které na více než pěti stech stránkách nedělají nic jiného, než že se chytají za spánky a vykouří v průměru kilo tabáku na jeden odstavec. Děj tak stojí na několika kolejích a až v úplném závěru se zběsile rozjede do velkolepého finiše, nad kterým nezbývá než si uvědomit, že by to bez něj asi tenkrát nevydali. Až do závěrečného zlomu jsem ale při četbě pociťovala jistý plaisir du texte, to rozhodně. Adaptace dopadla v rámci možností skvěle. Vyprávění je dynamičtější a více soustředěné na přemýšlejícího Brycha. V románu navzdory názvu i genezi Otčenáškova textu vlastně moc nepůsobí jako hlavní hrdina. Autor tam použil vševědoucího vypravěče, jehož perspektivě a zálibě v kádrování je nejblíž soudruh Bartoš. Narozdíl od do absurdna přetaženého konce knihy (teď mě napadlo, že by se klidně dal proti srsti číst jako závěr Třicáté Marininy lásky od Vladimira Sorokina, ale dost spekulací) vyvrcholení filmu je jen úsměvné. Plus psychedelická scéna s papírovými vlaštovkami.

Když se na začátku objevil titulek, že vznik filmu podpořil Ústav pro výzkum totalitních režimů, otřásla jsem se hrůzou. Ale nakonec to šlo. Historky jsou to moc zajímavé a vtipné, pokud je těm, kdo je vyprávějí zrovna rozumět, což není úplně vždycky. Ale zůstává to jen u těch historek a u "estébáka" trapně mezi dveřma. Nejvíc mě naštvalo to omílání pointy Audience v závěru filmu. Ne proto, že by to byl spoiler, ani proto, že by mi vadil ten vulgarismus, ale proto, že jsem to chtěla po projekci slavnostně vybalit sama.

příliš martyrologické a roztahané, ale jinak moc hezké

Tenhle film je až trapně dokonalý. S těmi, kteří ho milují, se tedy nechci přít o jeho kvalitách, jen jim závidím, že se v něm patrně našli dřív než já. Osobně mě zasáhl až úplný závěr. To, co předcházelo, byla docela chladná exhibice Tarkovského a Nykvista, kteří umějí zrežírovat vše od dobytka po nádobí. Genialita jejich práce je tu moc obnažena, a můj zážitek je tím zbytečně ochuzen o to nepopsatelné, pohlcující, tajemné cosi, které mi poskytuje o pár let starší Stalker.