GlaDOS

Nový Avatar je jako DLC k počítačové hře. V podstatě podobný obsah obalený do nového prostředí. Zatímco první film měl wow faktor, The Way of Water už ničím nepřekvapí. Ano, CGI vypadá fenomenálně, akční scény jsou úchvatné eye candy a občas to zahraje na srdíčko. Ale zatímco před prvním Avatarem (který pořád vypadá skvěle) nic jako Avatar nebyl, dvojka už není tak skokově dechberoucí. Příběh je v podstatě kopie jedničky včetně hlavního záporáka, vedlejší postavy jsou slabé a zaměnitelné, určité části příběhu nedomyšlené a nerozpracované, stopáž únavně dlouhá a končí to otravným cliffhangerem. Při sledování jsem se vcelku nadprůměrně bavil (až na mé pozadí, kterému způsobily úmorné tři hodiny proleženiny), ale pár dní po shlédnutí si už pamatuji jen střípky některých scén. Znovu film nepotřebuji vidět.

Scénáristicky odbyté třetí pokračování filmu, který byl alespoň v první variantně film. Nebyl dobrý, ale byl to film. Dalších 365 dní je ovšem tak vyprázdněný, jako kdyby se připravoval na kolonoskopii. Není zde zápletka, zvrat ani rozzuzlení a mezi začátkem a titulky nedojde k absolutně žádnému posunu děje. Čas zabírají více písničky, než mluvení postav, takže v tomto ohledu je třetí film podobný druhému. Napočítal jsem 24 kusů otravného genericky znějícího popu, 7 sex scén a 1 reklamu na Land Rover.

Tento film se vám pokusí narvat vánoční náladu do chřtánu tak hluboko, až se z toho pravděpodobně pozvracíte. Američani jsou prostě v tomto ohledu pošahaní megalomani, kteří si berou hypotéku na koupi vánoční výzdoby a další hypotéku na druhý dům, aby to měli po zbytek roku kde skladovat. A premisa tohoto filmu je, že vánoce musí být za každou cenu dokonalé a čím více blikajících krámů, tím lépe. Dvojici céčkových protagonistů doplňují herci déčkové kategorie, takže o nepřirozené a škrobeně vypadající záběry není nouze. Příběh je úplně o ničem. Pokud si chcete nechat znechutit vánoce, tak prosím, have fun. Tady není za co dávat hvězdy.

Atkinson byl jako Mr. Bean vtipně dětsky naivní, jak už napsal v komentáři Lacike. Já bych dodal, že teď, skoro v sedmdesáti letech, jeho zmatená postava vypadá spíš jako kdyby trpěla stařeckou demencí. Za to nemůže Atkinson, který se snaží a pořád ho mám rád, ale mizerný scénář. První díl navíc hází na diváka spoustu informací a to jde naprosto proti minimalismu Mr. Beana, kterého se snaží tento seriál (nebo špatně rozstříhaný film) kopírovat.

Netflix prostě chtěl svého Mr. Beana, ale produkce vůbec nepochopila, v čem byly kvality původního seriálu. V minimalismu. Původní seriál se obešel bez řeči, bez vysvětlování, bez absurdity Monty Pythonů a spoléhal jen na komediální dovednosti Rowana v běžných situacích. Ten už má teď svá léta a jeho pitvoření úplně nefunguje komediálně, když má před sedmdesátkou. Slušela by mu decentnější role typu Černá zmije s kvalitním scénářem od Richarda Curtise, ne tato snaha napodobovat něco jiného. Co minisérii škodí je také nadužití CGI (Mr. Bean nepotřeboval CGI včelu, aby to bylo vtipné). Dokonce i první záběry na dům vypadaly uměle a postprodukce se taky nepovedla. Proč na některých záběrech černá a tmavá místa vypadají modře a proč jsou na některých záběrech modře zabarvené odlesky? Myslel jsem si, že se mi rozbil monitor. Kdyby to alespoň bylo vtipné, ale většina gagů je strašně vyčpělá. Vždyť samotný koncept otravné včely je převzat z Mr. Beana a koncept obecně také z filmu Hon na myš.

Skvělí herci, skvělý zpěv, skvělá hudba, ale dohromady to nefunguje. Je strašně divné vidět Hanzlíka nebo Abrháma, jak otevírají ústa na úplně odlišné hlasy operních zpěváků, kteří se opravdu snaží, zatímco činoherní herci ty náročné výšky a hloubky hrají ležérně. Nechte herce hrát a operní zpěváky zpívat. Když ale pominu úsměvné texty ("jednu podváděti snadno, ale dvě, ale dvě?" nebo "ZAREM-BY-DCE-RA") a neuspokojivý příběh který prostě náleží operetě, tak toto televizní zpracování není tak zlé.

Seriál výborně zobrazuje paranoiu mužů a všechny útrapy spjaté s výpravou Johna Franklina. Ve spoustě detailů je až historicky přesný a každý další díl ukazuje, jak se jakákoliv naděje na záchranu vzdaluje. Bohužel mi vůbec nesedlo přidání mýtické eskymácké příšery, která vypadá celkem směšně a zbytečně kazí skvělé drama, které by si vystačilo jen s kurdějemi, otravou olovem a ledními medvědy.

První film byl fakt hodně hloupý a svojí špatností vlastně až zábavný. Tento byl jen nudný. Tak zoufale nudný. Svatba, Laura zjistí nevěru a odjede se zahradníkem do jeho domu. To celkem detailně popisuji obsah děje, co trvá na plátně hodinu a půl. V posledních deseti minutách přijde jediný zvrat. Michele Morrone hraje dvojroli svého bratra zoufale špatně. Každé dvě minuty je nějaká písnička. Fakt jich tam musely být desítky. Víc než film je tohle jen glorifikovaný Spotify playlist. Nejvíc ze všeho mě rozesmálo, když přišla konverzace a prostě ji přerušili písničkou, protože proč by měly být dialogy ve filmu důležité, žejo. Věřte mi, že nepřeháním. Film jede přesně podle šablony maximálně dvou minut dialogu a pak se spustí nějaký rádoby cool popík a zpomalené záběry nejčastěji na soft péčko nebo takové ty z dálky točené široké záběry na scenérii s postavami, co se prochází, nebo si dopřávají nějakého luxusního sportu. Souložení je tu hodně, v podstatě první třetina filmu je jen o tom. Není to hot díky nesympatickým postavám, umělým řasám a celkově je to takové strojovité, umělé, přehnané a neautentické. Dal bych jednu hvězdičku za Gucci robertky, ale když ono to nejde. Tohle prostě není ani podprůměrná filmařina.

Tohle je dost zklamání. Celkově je pátá řada dobře koukatelná, ale viditelně ji dochází nápady a kvalita dílů je značně nevyrovnaná. Nejvíce mě mrzí recyklace postav/záporáků/nápadů. Scénáristé měli totiž několik skvělých možností, jak vytvořit nové zápletky z Weirové nebo Argardů a ten potenciál zůstal zoufale nevyužit.

Hodnotím tu všechny tři úvodní díly jako celek. Na SG-1 a Atlantis byla už nějakou dobu vidět určitá odlehčenost občas hraničící se sebeparodií. Universe je v tomto ohledu příjemně svěží a nese se v temnějším a vážnějším tónu, což díky trochu jinému stylu natáčení působí tak, jak bylo zamýšleno (a ne parodicky). Vše je více podřízeno postavám, ale dojde i na poměrně dobře zpracovanou akci a drobnou účast Carterové, Daniela a Jacka.