Stanmi

Proradný generál Rancor (Andy Griffith) chystá odpálení své smrtonosné rakety a tento zlověstný plán může překazit jen jediný člověk, a to penzionovaný agent Dick Steele (Leslie Nielsen)… V dnešní době jsou čistokrevné filmové parodie spíše na okraji diváckého zájmu, ale na přelomu 80. a 90. let bodovaly v kinech jak Bláznivé střely, tak Žhavé výstřely a jedním z jejich následovníků je také Agent WC 40. Tento snímek má na svědomí debutující dvojka scénáristů Jason Friedberg a Aaron Seltzer (jo to jsou ti, co stojí za většinou „movie“ filmů) a protože hoši byli tehdy mladí a draví (nebo měli hodně rádi filmy tria ZAZ a Pata Profta), tak jejich první spolupráce je možná až překvapivě povedená. Film si bere na paškál především bondovské fimy (což hned jasné při úvodních titulcích v podání geniálního Ala Yankovice), takže zde není nouze o neohrožené agenty, krásné ženy či megalomanského záporáka, iluzi světa agenta 007 navíc dotváří také hudba Billa Contiho (komponoval pro snímek Jen pro tvé oči) a v malé roli se objeví i jedna z bondgirls, a to Talisa Soto (Lupe Lamora z Povolení zabíjet). Tvůrci si zde pochopitelně utahují také z celé řady dalších filmů (např. Pravdivé lži, Pulp Ficition, Sám doma, Sestra v akci, S nasazením života nebo Butch Cassidy a Sundance Kid). Všechny ty fórky a narážky by se daly rozdělit do tří kategorií, u prvních se člověk upřímně zasměje, u dalších se spíš jen pousměje a najdou se i takové, kdy si člověk říká, že to si mohli scénáristé odpustit, ale celkově vzato film umí pobavit (nebo mě aspoň bavil). Velký podíl na tom také herecké obsazení v čele s Lesliem Nielsenem, který sice pořád hraje víceméně stejně, ale i zde dokazuje, že je prostě Král parodií. Zajímavé bylo obsazení „Matlocka“ Andyho Griffitha do role hlavního padoucha, nutno dodat, že ji zvládl se ctí a Nicollette Sheridan umí rovněž zaujmout, a když ne herectvím, tak aspoň proklatě krátkými šaty. Také mě velmi pobavila všemožná camea (namátkou třeba Hulk Hogan, Mr. T., Ray Charles nebo Fabio), která stylově doplnila děj. Agent WC 40 tak sice nedosahuje kvalit těch nejlepších kousků ve svém žánru, ale já mně osobně se libí, protože nabízí regulérní příběh (a ne jen slepenec scének parodující jiné filmy), sympatické obsazení a slušnou porci humoru, hlášek a odkazů na slavné snímky, což je přesně to, co od správné filmové parodie očekávám.

Sylvester Stallone tentokrát jako bývalý záchranář se nabídne, že pomůže lidem uvězněným po výbuchu v troskách Hollandova tunelu v New Yorku. Tento snímek bohužel trpí velkou dávkou neoriginálností a stejnou měrou nelogičností, ale čert vem nelogičnost, ta povětšinou v katastrofických filmech je na denním pořádku. Horší už je to s neoriginálností a to jak děje, tak postav. Během filmu, tak jasně poznáte jaká situace nastane a kdo se jak zachová, což je škoda, protože jinak je to celkem fajn film, Sly odvedl dobrý kus práce, Rob Cohen sice není žádný filmářský génius, ale takové typy filmů točit umí, stejně byla dobrá i hudba. Takhle je z toho jenom promarněná příležitost.

Ačkoli Glimmer Man se obecně netěší takové oblibě jako Stevenovy "klasické" filmy, já osobně ho řadím mezi ty vůbec nejpovedenější a to i přesto, že akční složka taky poněkud pokulhává (ve srovnání s ostatními Seagolovými filmy té doby), ale celkový "feeling" je u mne i přesto velmi kladný. Ocitáme se v L.A., kde zrovna řádí sériový vrah s přezdívkou "Taťka", který své oběti rituálně ukřižuje. Jako posila policejního týmu příchází z New Yorku záhadný detektiv Jack Cole (Seagal), jeho parťákem se stane detektiv Jim Campbell (Keenen Ivory Wayans) a společně příjdou na to, že ve městě je ještě jeden vrah, který své oběti vraždí přesně v Taťkově stylu...Jak jsem již napsal, akční složka filmu není jeho největší předností, souboje i přestřelky tu jsou a nejsou úplně špatně natočené, ale je to jen jeden z několika střípků, které tvoří výsledný celek. Steven je tu ještě ve formě a jeho postava buddhistického poldy se záhadnou minulostí nemá chybu, ale jednou větou musím zmínit i Keenea Ivoryho Wayanse, jeho hláškující milovník Cassablancy Campbell je taky výborný a dohromady tvoří opravdu povedenou dvojici, která výborně doplňuje. K tomu je třeba připočíst temnou atmosféru okolo rituálních vražd, známé herce ve vedlejších rolích (Brian Cox a Bob Gunton), slušnou režii Johna Graye, dobře zvolenou délku filmu, vtipné a trefné hlášky a máme z toho velice povedený a ve Stevenově asi jediný opravdový buddy-cop film, kterému v rámci standardů daného žánru opravdu nic nechybí.

Režisér Brian De Palma se, po tří roční odmlce po skvělé Carlitově cestě, rozhodl natočit špionský film a rozhodně to pro něj nebyla nesplnitelná mise. Ethan Hunt (Tom Cruise), elitní agent je spolu se svým týmem povolán na jistou misi do Prahy. Mise se však nezdaří a celý tým kromě Ethana zemře. Jeho šéfové pojmou podezření, že právě on je tím zrádcem, který zapříčinil neúspěch celé akce, Ethan se však nenechá zadržet a spolu s novým týmem nastupuje na cestu za očištěním svého jména... Příběh má tak klasické ingredience špionského žánru, kterým dominuje především akt zrady, takže žádné vyložené novátorství se v tomto ohledu neděje, naštěstí po nepřehledném úvodu příběh plyne solidním tempem a graduje slavnou "slaňovací" scénou. Jinak Tom Cruise hraje svůj part s jistotou, stejně jako Jon Voight, Vanessa Redgrave, Jean Reno či Ving Rhames. Dalším solidním "hercem" je pak také město Praha, které si svůj part odehraje hned v uvodu filmu a pak také se filmem mihne pár českých tváří, především Karel Dobrý a Marek Vašut. Celkově se tak jedná o kvalitní akční film, na který se dá bez problémů kouknout znovu.

Jackie Chan pátrá po obchodnících se zbraněmi. Víc k příběhu netřeba dodávat, protože stejně jako v jiných filmech od Jackieho není vůbec podstatný, navíc tentokrát mi přišel zbytečně překombinovaný CIA, KGB, ruská mafie, australská policie a jeden hongkongský detektiv, to vše tady máme. Ale čert vem příběh a co akce? Ta tady je, i když trochu jiná než jsme zvyklí, máme tady skoro "bondovskou" honičku na lyžích a skútrech, bitku s Nathanem Jonesem (i když to není bitka, Jackie před Nathanem jenom velmi efektně uhýbá a utíká), pak jednu tradiční bitku s žebříkem a závěrečnou melu v bázenu se žralokem. Toť vše, ale vzhledem ke krátkosti filmu to postačí. Takže akční momenty jsou rozhodně zajímavé a neotřelé, přesto, když vzpomínám, co Jackie předváděl v předchozích filmech, tak mi přece jen příjdou slabší. Humorných prvků je spíše méně než více, ale některé určitě pobaví, přinejmenším Jackieho slipy s koalou. Sečteno, podrtženo v rámci Jackieho kariéry spíše průměrný kousek, který ale nabíží dost zajímavých situací, aby pobavil.

Generál Hummel (Ed Harris) se společně se svými vojáky zmocní nebezpečných chemických zbraní, které odveze na ostrov Alcatraz a hodlá je vystřelit na San Fransisco, pokud vláda nesplní jeho podmínky. Jeho požadavek je jasný, chce miliony dolarů pro rodiny padlých vojáků. Vláda a velení armády však o něčem takovém nechce ani slyšet, proto dá dohromady tým elitních vojáků, ke kterými se přidá také expert na chemické zbraně Stanley Goodspeed (Nicolas Cage) a bývalý agent John Mason (Sean Connery), kterému se jako jedinému podařilo z Alcatrazu utéct... V současné době pověstný král výbuchů Michael Bay tak trochu promarňuje svůj talent na hračkách od Matella, případně na zbytečnostech typu Pot a krev, ale v polovině 90. let to byla trochu jiná káva. V té době Michael v Hollywoodu teprve debutoval snímkem Mizerové, který produkoval úspěšný producent blockbusterů Jerry Bruckheimer a spolupráce to byla úspěšná, takže se o rok později sešli i u samotné Skály. A Skála je přesně ten typ filmu, který v nenabízí zrovná oscarový scénář, herecké výkony nebo režii, ale všechno dohromady tvoří naprosto parádní celek. Takže kde začít? No třeba u pana režiséra, Michael Bay zde naplno ukázal svůj filmový styl, takže pochopitelně nechybí pořádná akce, honičky, střílečky (a samozřejmě výbuchy), nahláškování hrdinové, armáda, pompézní scény, rychlé střihy, prostě všechny jeho ikonické trademarky tady máme a jsou přesně v takovém poměru, aby to ještě byla zábava. Ono samozřejmě by to bylo houby platné bez pořádně výživného námětu a scénáře, naštěstí i ten je tady přítomen a plní svou povinnost na výbornou. Ačkoliv na první pohled vypadá Skála jako ryzí akční film, tak místy má až překvapivě silnou hloubku, která je zosobněna v postavě generála Francise Hummela, který prostě není typický záporák (naopak je větší klaďas než někteří z těch co kopou za ty dobrý). Tak si to shrňme, dynamická režie máme, zajímavý námět a chytlavý scénář máme, takže co nám ještě chybi? Ach ano herci. Hned na úvod mé ódy je třeba říct, že celý film má skvělé obsazení, a to i ve vedlejších rolích (namátkou třeba David Morse, Michael Biehn nebo Claire Forlani), ale ústřední herecká trojka je prostě vynikající. Nicolas Cage v roli experta na chemické zbraně Stanleyho Goodspeeda si umí člověka získat hned první scénou (a snad jenom on dokáže zrušit Ferrari), Ed Harris má charisma na rozdávání a bezpochyby je to jeden z nejzajimavějších záporáků filmových dějin, no a pak tady máme Seana Conneryho, který prostě za doprovdou hlasu Vladimíra Brabce zraje jako víno a i přes ty vrásky a šediny, je to pořád ten stejný frajer, jako ve všech klasických bondovkách. Pochválit musím ještě hudbu pánů Zimmera, Gregsona-Williamse a Glennie-Smithe která do filmu perfektně pasovala, inu práce odborníka se pozná. Jasně, z uměleckého hlediska asi nemá Skála Michaela Baye příliš vysokou hodnotu, ale z hlediska filmové zábavy je to bez nejmenších pochyb jeden z nejlepších akčních filmů 90. let.

Povedené spojení humoru a hororu v tradičním slasherovském příběhu o vrahovi, partě studentů a malém městě. Kevin Williamson a Wes Craven vytvořili zábavné dílko, které ctí žánrová pravidla, (které jsou v samotném filmu zmíněna) a dávají celému příběhu nový rozměr, Neve Cambell ve své životní roli podává kvalitní výkon, Courteney Cox umí záhrát pěknou mrchu a Drew Barrymore si pro jistotu skoro nezahraje vůbec.....

Dva velikáni americké filmové parodie Mel Brooks a Leslie Nielsen spojili své síly a talent a natočili parodii klasického románu Brama Stokera Dracula... Jeden by řekl, že když se v jednom snímku sejdou Leslie a Mel, tak se člověk bude smát od záčatku do konce, ale to není případ tohoto snímku. Tedy abychom si rozuměli, Drákuloviny rozhodně nejsou špatnou parodií, některé scény i hlášky jsou opravdu povedené, jenomže není jich zase tolik a některé pasáže tak působí spíš jako regulérní film než jako parodie (navíc na snímku jde také vidět, že tvůrci neměli zrovna pěnez nazbyt). Leslie si pochopitelně zahrál samotného hrabětě Drákulu a rozhodně nezklamal, akorát neměl tolik vtipných replik jako v jiných filmech, to pan režisér (a také jeden ze scénáristů) Brooks ztvárnil pro změnu profesora Van Helsinga, který má v průběhu filmu hned několik skvělých hlášek. Ve vedlejších rolích pak zaujme především Peter MacNicol, pohledné herečky Amy Yasbeck a Lysette Anthony a na chvíli se objeví také oscarová herečka Anne Bancroft. Z Drákulovin tak mám podobný pocit jako třeba ze Spaceballs, oba filmy jsou vcelku slušné parodie se zajímavým hereckým obsazením, ale ani jedna z nich bohužel nedokázala zcela využít svůj potenciál.

Zatímco John McClane v jednotlívých dílech Smrtonosných pastí mění budovy a města, tak Casey Ryback (Steven Seagal) ve svých Přepadeních mění dopravní prostředky. V jedničce to byla válečná loď, nyní je to obyčejný vlak. Ale jinak zůstává základní koncepce osamělý hrdina vs. banda teroristů nezměněna. Casey cestuje se svou neteří Sarah (fešná Katherine Heigl) vlakem do L.A., když co se nestane, vlak obsadí teroristi v čele s Travisem Danem (Eric Bogosian), který ovládne přísně tajný satelit, jenž sám vyvinul a požaduje miliardu dolarů, jinak zničí Washington. Casey, s malou pomocí stevarda Bobbyho (Morris Chestnut), se tedy pokusí teroristy zastavit, i když je jenom kuchař... Steven je zde ve formě, jak co se týká akčnosti, tak také hláškování a zdatně mu sekundují také záporaci Eric Bogosian a "bennettovský" Everett McGill. Solidní obsazení doplňuje např. také tradiční záporák Peter Greene nebo Brenda Bakke, která se proslavila především rolí Michelle z druhých Žhavých výstřelů. Režisér Geoff Murphy sice není žádný hitmaker, ale zadání splnil bez problémů, stejně jako autor hudby Basil Poledouris. Druhé přepadení je sice v porovnání se svým starším bratříčkem slabší, ale pořád se jedná o zábavné áčkové béčko, kterému nechybí ani humor, ani akce.

Dosluhující detektiv Somerset (Morgan Freeman) a jeho nástupce detektiv Mills (Brad Fitt) vyšetřují sériové vraždy inspirované sedmi smrtelnými hříchy... Inu jestli je někdo v současném Hollywoodu odborníkem na temné thrillery s kriminální zápletkou, tak je to bezpochyby David Fincher, protože ten, jako jeden z mála, dokáže vytvořit opravdu mrazivou atmosféru, což dokazuje také ve snímku Sedm. Pochvalu však zaslouží také herci, především ústřední dvojice Morgan Freeman - Brad Pitt, kteří skvěle vystihli své herecké polohy, Freeman je zde starnoucí profesionál sázející na zkušenosti a vědomosti, kdežto Pitt je zde impulzivní nováček, který dává přednost svému instinktu. Samotný příběh je originální, temný, brutální a díky tomu, že vrah je neustále o krok před svými pronásledovateli, tak je snímek napínavý až do svého konce. Prostředí ať už v interiérech či exteriérech je temné, špinavé a díky tomu, že po velkou část stopáže prší, také depresivní, to vše dohromady pak přispívá k silnému diváckému zážitku. Napínavý příběh, ponurá atmosféra, kvalitní herecké obsazení, jistá režie Davida Finchera, to vše dělá ze snímku Sedm ukázkový příklad skvěle natočeného kriminálního thrilleru.