Gastovski

Dvě hodiny si Polansky velmi lišácky hraje s divákem. Straší roztěkané Rosemary ve věži, nebo ji duševně pomalu deptá její okolí? Dvě hodiny pocitu úzkosti a až nesnesitelného napětí. Posledních 5 minut však přijde ledová sprcha - po dvou hodinách napínavého šponování nedostaneme pořádnou satisfakci; alespoň trochu té krve. Takhle odfláklým koncem zabít do té doby vynikající mysterióznost, to mi hlava nebere.

10 Oscarů, všechna možná nej, hudba geniálního konduktora Leonarda Bernsteina - a hovno z toho. Koukat se dvě a půl hodiny na nepříjemné, zpocené a nesnesitelně přehrávající držky, uječené afektované slepice a nekonečné taneční kreace bylo vyložené utrpení. Se starými muzikály problém nemám (Zpívání v dešti, My Fair Lady...), ale tady mi nesedlo absolutně nic. Skoro odpad!

Symbolicky po páté repríze zosobněné Final Cutem musím dát této audio-vizuální lahůdce plný počet. Zraje totiž jako víno!

Řekl bych, že dostat tuto látku do ruky takový Scorsese, dozajista by utkal mnohem energičtější záležitost hodnou horkokrevných Talijánů. Po slušném Posledním souboji však přišel Ridley s notně chcíplou a utahanou anabází slavného klanu hadrníků. Proti naduclému hereckému obsazení nemám výhrad; překvapivě ze všech vyčnívá Lady Gaga a Jared Leto. Ten hate kolem něj a nominace na maliny nechápu. Těžko však vyzdvihnout něco dalšího - je to útrpně dlouhé a studené jak psí čumák. Velmi slabé 3*.

Herecký koncert Gene Tierney v roli zhoubně zaláskované krasavice, ze které se stane pěkně chladnokrevná bestie. Rčení "láska až za hrob" zde dostává úplně nový význam. Jasných 5*.

V opravdové Wilderově prvotině je už jasně patrný rukopis jeho pozdějších majstrštyků. Ať už se jedná o rychlé hláškování či geniálně načasované gagy. Ginger Rogers, kterou jsem poprvé zaznamenal ve vynikající noirovce Varování před bouřkou,  zde hraje 12(!) letou holku, které to (skoro) všichní baští. I s vědomím určité naivity tohoto bodu se jedná a vtipnou a příjemnou komedii, kterou mě Wilder opět nezklamal.

Zhruba do poloviny se jedná o velmi zdařilou komedii - frajerský Gable sype jednu hlášku za druhou a C. Colbert mu zdatně nahrává. Avšak v momentě, kdy definitivně opustí autobus se humor stahuje na nulu. Jedním z důvodů je i absence drobných postaviček "spolucestujících", které byly vítaným kořením. Pak už jde jen o klasickou road/buddy movie romanťárnu, která není špatná, ale vypečených slovních přestřelek už se nedočkáme.

Sice se jedná o největší Verhoevenův propadák, ale já byl celkem spokojen. Devadesátková atmosféra Las Vegas na vás dýchá v každém záběru a bavilo mě sledovat zákulisí nočních podniků, kde to není pro ženy žádný med. Nějaké to poprsí je dalším příjemným bonusem. 3,5*.

Arťáci se dozajista blahem roztečou, ale já ne. Caraxovi nemohu upřít naprostou originalitu vymykající se všemu, co jsem doposud viděl a také to není sranec jako jeho předchozí hovna. Ale! Muzikálová forma - divná. Chemie mezi postavami - divná. Interiéry, exteriéry a vše okolo - divné. Caraxe na můj režisérský black list nedám, ale s největší pravděpodobností už od něj nechci nikdy nic vidět. Jeho "umění" není moje krevní skupina.

Většina nizozemské filmové tvroby P. Verhoevena (než se přesunul do Hollywoodu), není pro mě ani dobrá, ani špatná. Je zajímavá. A Sprej na vlasy není výjimkou.  Film o trampotách party hejsků rozebírá spoustu témat a jak je Verhoevenovým zvykem, vše je naturalisticky nekompromisní. U některých homoušáckých scén až moc na můj vkus. Nicméně jako celek se jedná o zajímavý film.