Poslední recenze (838)
Umění jíst a milovat (2023)
Velmi příjemná a požitkářská záležitost z Francie, která nerozdráždí jenom chuťové pohárky, ale i celou paletu pozitivních emocí. Dvě hodiny utekly jak pára nad hrncem a já dozajista ochutnám i další pochutiny z režisérova menu. Doufám, že degustace bude stejně chutná, jako tato dobrůtka.
Duna: Část druhá (2024)
Druhý díl je podívaná s menším počtem audiovizuálních atrakcí, než má první díl, ale je o fous lepší, protože se tu už alespoň něco málo děje. Ale to co se děje nemá žádnou invenci či přidanou hodnotu. Přehršel postav obsazených veleznámými a dobrými herci po villeneovsku opět nevyždímá ani tu sebemenší emoci či zájem a tempo vyprávění (kde se zakončení obou filmů smrskne do patnáctiminutovky v jedné místnosti se všemi postavami) je také tristní. Za mě tedy zcela průměrná sci-fi záležitost. Sice s pěknými audiovizuálními cingrlátky, ale o to prázdnějšími postavami a totálně přestřelenými ódami na nějaký kinematografický milník.
Deux hommes dans Manhattan (1959)
Přesně pro takové noiry mám slabost - když hlavní (nebo velmi důležitou) roli hrají města. Lépe řečeno městské lokace či jiná zajímavá místa, kde byl na filmový pás v určitou dobu zachycen neopakovatelný genius loci. Tuto "časovou kapsli" si pak divák může vychutnat o desítky let později od jejího vytvoření. A to je přesně můj případ. V podstatě celý film sledujeme dvojici novináře a fotografa během pátrací odysey po zmizelém muži. Žádné vraždy, zrádná či zákeřná femme fatale, šermování s revolvery či snad brutální mordy. Ne - prostě jen dva týpci se zajímavými charaktery prolézají různá zákoutí nočního Manhattanu. Někomu to přijde málo, já jsem si nad uhrančivostí tohoto Melvillova kousku pomlaskával. 4,5*.
Poslední deníček (2)
Domácí NoirFilm Festival
Letos jsem se chtěl poprvé zúčastnit filmového festivalu, a to na křivoklátském hradě. Bohužel, jak to tak bývá, termín se překrýval s jinou akcí. Momentálně dojíždím Top 300 filmů v databázi a jelikož jsem neměl plán, na jaké filmy se dále vrhnout, rozhodl jsem se udělat si domácí produkci všech festivalových filmů.
Tedy skoro všech filmů. Tabu jsou fláky Davídka Lynchů, do jejichž geniality jsem se pokoušel už třikrát duševně proniknout, pokaždé však marně.
Americký přítel - pohlcující mysterióznost bez odpovědí 4*
Blázni do zbraní - 3*
Bonnie a Clyde - nejúděsnější zpracování zločineckého páru 2*
Cizinci ve vlaku - stará dobrá klasika, která nerezaví 4*
Ďáblova brána - #IndianLivesMatter 2*
Dívka, která věděla příliš mnoho - italský Hitchcock s Janou Brejchovou 3*
Houkání sovy - 1*
Hrůzovláda - revoluce požírá své děti 5*
Konec cesty - velmi dobrá krimi v šedi 50.let 4*
Kouzelný dům - 3*
Město se brání - 2*
Nabarvené ptáče - Bdi a dívej se Part II: Artový průjem 1*
Náměstí svaté Alžběty - asi 1000x emočně údernější než Obchod na korze 4*
Podivná láska Marty Iversové - 4*
Posedlost - unylá, bezobsažná pitomost 1*
Sbohem buď, lásko má - tento typ filmu si vybavím, když se řekne noir 4*
Sladká vůně úspěchu - co je psáno, to je dáno aneb "novinařina" v praxi. Ivetka by mohla vyprávět 4*
Špinavá dohoda - 3*
Takoví normální zabijáci - nejzběsilejší romance všech dob a kultovka 5*
Tam na konečné - minipříběhy ze socialistické králíkárny 3*
Tmavě červená - kočkopes několika žánrů, ale stylový 3*
T-Men - 3*
V plném slunci - 3*
Zabiják v ulicích New Yorku - 4*
Zapadákov - 3*
Zoufalci - 3*
Žijí v noci - road movie s fajn ústřední dvojicí 4*