Gastovski

Pokud jako já nejedete kompletní filmografii komediálního génia Billyho Wildera, tak klidně jeho prvotinu vynechte. O vůbec nic totiž nepřijdete, jelikož se jedná o dosti nezáživný pokus o komedii s prvky notně suché grotesky.

Tento film by měly shlédnout všechny ty slečny, kterým strčil Feri noční stolek do dveří. (Tím končím pokus o rádoby humornou poznámku). Town Without Pity je vynikající a dost mrazivé drama o dvou rovinách: soudní a sociální. Jde o znásilnění mladé vnadné dívky tlupou vojáků a v celé své nahotě ukazuje, jak takový proces vypadá a jaké emoce v lidech, potažmo ve společnosti vyvolává. Tím vším nás provede jako vždy charismatický K. Douglas, jehož postava právníka projde velmi zajímavým vývojem a která je na konci stejně tragická, jako u všech ostatních zúčastněných. Jak to totiž ve většině těchto případů bývá, nejsou vítězové, jenom poražení. A nejen fyzicky. 4,5*

Od Wellese a jeho filmů si dávám pauzu na neurčito. Tomu jeho prapodivnému režisérskému stylu a herectví nemohu přijít na chuť. I v této filmové adaptaci slavné hry dokáže vystylizovat opravdu famózní záběry, ale ihned tam vpálí šílený střih, který to absolutně zabíjí. Tohoto jevu jsem si všiml i u ostatních Wellesových filmů a zdá se, že je to jakýsi jeho rukopis, který mi však sledování velmi znepříjemňuje. Plusy jsou krásná Suzanne Cloutier a představitel slizkého Jaga, ale zbytek je jen Wellesova neherecká exhibice a zmatečné střihové harakiri.

Tak to byl hodně velký bizár. První půle filmu je celkem dobře stravitelná a není zde nouze o dobře vypointované gagy a humorné situace plné pitoreskních postaviček. Nicméně pak na scénu přijdou víly, draci a další nadpřirozená havěť a z rozverného bizáru se stane skutečná kokotina.

Na japonský styl expresivně sugestivního přehrávání jsem si zvykl a nevadí mi; vychází to z jejich divadleních tradic a z hlediska světové kinematografie to působí jako takové "exotické koření". Ale stává se, že někdy co je moc, to je moc. A bohužel i můj oblíbenec T. Mifune mě zde nevýslově iritoval, když 90% stopáže jen huláká a ječí, jako kdyby neustále nabíhal na banzai zteč. Bohužel mi nepřišel k chuti ani shakespearovský koncept s fantasy prvky, které působily směšně až trapně.

Bogart, coby státní návladní, má jen několik hodin času, aby ve velmi zajímavé formě několika vrstevnatých retrospektiv prošel každý střípek případu, jinak bude jistý vrahoun ráno propuštěn na svobodu. Jedná se tedy u velmi kinetický noir zcela postrádající hluchá místa. Bogart je charismaťák, ostatně jako vždy, ale i jednotliví lumpové a vrahouni jsou zde "vymazlení" a je radost sledovovat tuto poctivou a hutnou kriminálku. NoirFilmFestival 2021.

Já si k němým filmům snad nikdy cestu nenajdu. Ať se snažím sebevíc, nic mi neříkají. Příchozí z temnot je jeden z těch lepších (záživnějších), kdy jsem vyloženě nudou neumíral, ale když jediné, co zaujme, je načančaná palice Anny Ondrákové v kreativních variacích, tak je něco špatně. Asi špatná vnímavost. Po několika předchozích zkušenostech bych na němý film nešel ani za boha, ale byla možnost zajímavého zážitku v rámci NoirFilmFestivalu 2021, kdy právě k tomuto filmu poskytla živý hudební doprovod violoncellitska Terezie Kovalová. A právě toto vynikající podbarvení ponurého rázu pozvedlo zážitek ze sledování výš. A výš díky tomu stouplo i celkové hodnocení.

Noirovka přesně podle mého gusta. Detektivní zápletka, kterou táhne charismaťák V. Mature, ne jedna, ale hned dvě ségří femme fatale a démonický detektiv obr L. Cregar - to jsou hlavní pilíře filmu. Avšak kolem toho jsem s chutí vyzobával jednotlivé maličkosti: Cregar, který si jen tak motá na prstech šibeničky, scéna z veřejného bazénu či snad nejvíc badass zapálení cigára v dějinách noiru. Nutné je zmínit i vizuální stránku, která nejednou vyčaruje parádní stínohry. Očekával jsem tak trochu béčko, ale dostal jsem plnokrevně vymazlenou noirovku. Za mě nejlepší film na NoirFilmFestival 2021.

Rozhodně nejlepší počin T. Wirkoly a jak bývá jeho zvykem je opět černohumorně vtipný a decentně zvrhlý. Herci si své role viditelně užívají a já se bavil královsky po celou dobu. Scénky krve a hoven jsou z hlediska humoru vyždímány až na dřeň.

Stylová podívaná, která konečně rozčeřila hnijící, stojaté vody seriálové produkce od Netflixu a která nabízí neotřelou a nekompromisní vyvražďovačku s pověstnou jihokorejskou stylovostí. První tři díly jsou takové rozverné, kde si každý milovník černého humoru přijde na své, ale díly 4-6 jsou už vyloženě zlé, kruté, nekompromisní; tam už jde do tuhého a je až nepříjemné sledovat "týmové" hry. Sedmý díl je takový "vatoidní" a závěr je neslaný, nemastný, nenadchne ale ani neurazí. Celkově jsem však byl velmi spokojen a doufám, že Netflix (i na základě úspěchu tohoto počinu) dá šanci podobně neotřelým projektům i mimo USA, která se po třech dílech nezvrhnou v nemocná rodinná pouta.