septic

neměl jsem sil na to, dodívat se ne celý exkrement. Dialogy a scénář jsou tak neuvěřitelně tupé, že by se nad tím pozastavil i Uwe Boll. Za těch 50 minut jsem se ani jednou neusmál (a to ne kvůli tomu, že jsem cynik). Něco takového na plátna nepatří. Bohumile! Kurva!

neuvěřitelný hnůj od začátku až do konce, ovšem ne návrhem, ale zpracováním. Takové stupidní dialogy jsem viděl naposledy v Robogeiši. Nevím, jestli je i nějaká italská verze, ale anglická se nedá ani poslouchat. Znásilňuje to uši, jako když člověk sleduje Gumídky v Maďarštině. Šestou povídku už jsem ani moc neposlouchal, po pár minutách poslední jsem to raději vypnul. Chudák Poe. Itálie jeho jméno nezvolává oslavně, nýbrž z něj dělá komickou postavu stupidní hororové literatury. Hodina života v kanálu

tenhle typ trilerů jen tak neodzvoní, protože náměty jsou, vymyslet se v tom dá cokoliv, je to napínavé (bohužel poslední dobou jen kvůli pár posledním vteřinám jednotlivých dílů). Ale přímo k panu Robotovi: Po prvních několika dílech jsem k tomu měl jen jedno slovo, které by vyjadřovalo, co jsem právě viděl - "divné". Je to v jednotlivých scénách tak strašně rozdílné na vnímání, že člověk jenom tupě zírá a vůbec nic nepobírá (zdravím Ztracené). Je docela nesmyslné kolik prostoru dostávají absolutně zbytečné postavy (dealer, přítel Angeliny atd.) a vůbec celé je to utahané jak sopel, dokonce podle mě horší než True Detective. Nebavilo mě to od prvního dílu, ale zároveň mě mátlo jak skvělý nápad a netradiční zpracování, které bohužel nefungovalo, v tom je obsažené a rozhodl jsem se na to dodívat, jen abych zjistil, zda mě to opravdu zklame, tak jak jsem si myslel, že mě to zklame. Spletl jsem se. Zklamání přišlo ještě větší. Nutnost šokovat se tvůrcům absolutně vymkla kontrole a přeplesky jako absťák, pekelně roztahaný vztah s imaginárním tatínkem, vypuštění vězňů, políbení sestřičky.... NE a ještě jednou NE! Rád bych aby mi někdo vysvětlil PROČ v káždém posraném mystic sci-fi a podobných seriálech musí všude objevovat svoje maminky a tatínky a všichni největší drsňáci minimálně jeden díl probrečí. Myslel jsem si, že po těchto hovnech v Heroes si všichni uvědomí jak je neuvěřitelně tupé to tam pořád sypat. Nakonec už začne člověka i srát Malekův výraz a u posledních dvou dílů si člověk jenom říká, "řekni už něco, kokote"! O závěru se tu raději nebudu nějak detailněji vypisovat, musel bych hodit tyč. Takové tupé zakončení jsem už dlouho neviděl. Toho napětí do druhé řady taky moc nepřenechali kromě Tyllera a 'BíléhoČíňana' tam vlastně nezbylo nic. Vedlejší postavy hackerské grupy byly scénářem taky naprosto nevyužité. Kdybych se na to díval v televizi a měl týden čekat na díl (nebo jak často to vycházelo) skončil bych definitivně po třetím dílu a už to nezapnul. Takhle jsem to ze zvědavosti dodíval, mažu a druhou řadu vidět nechci. Obrovské zklamání. Světlé stránky jsou hudební doprovod druhé části seriálu, vizuál, úžásný nápad některých scén a samomluva. Je pravda, že takových záležitostí zase tak moc nevzniká, takže chápu ten boom znuděných lidí, kteří vidí zajímavý nápad, jehož obsah se dá napsat na malý papír a už je nezajímá jaké je zpracování v těch neuvěřitelně nudných 8mi hodinách. Fun society pro mě moc té zábavy nevytvořila

úplně do mrtě stejný sranec jako Hunger games. Tam aspoň byla zajímavá architektura, tady nic

nemám rád tyto "války světů", ale když člověk čte jak se srovnává s Blair Witch, nelze to ponechat bez odezvy. Nicméně vzhledem k nízkému zájmu z mé strany jsem si tento brutus kino snímek s nutností surrounded zvuku pustil dabované na 'noutbůku' s pidi repráčkama při pátečním svítání. O veškerou atmosféru jsem se tedy ochudil sám, ale i tak na to dokážu pohlédnout s odstupem a nebylo to vůbec špatné. Dokonce i otravnost předních postav nebyla tak absurdně extrémní jako jsem zvyklý. Těch několik extrémních kokotin pominu, když je to science-fiction horor. Skladba v závěrečných titulcích skvělá a závěrečné zachraptění "help us" po zkončení titulků to ještě krásně dopepřilo. 68%

otravná japonka, Nevyužitý Reno. Nějaká sranda tam ale přeci jen je. Třetí hvězda za soundtrack

po dlouhé dlouhé době mě na film nažhavili úvodní titulky. Absolutně dokonale zvolená hudba a vizuál. Po celý film kamera perfektní, šlape to, jednotlivé úseky jsou zvládnuty řemeslně bravúrně. Srovnat jako ostatní se Skládačkou nemůžu jelikož pilu jsem viděl jen dva díly a po druhém to zabalil a na další se nedíval. Až na ostudný konec a neuvěřitelně absurdní motivaci vraha mi ve Sběrateli vůbec nic nechybělo. Také rád vidím, že přibývá filmů s doplňující scénkou po závěrečných titulcích, aby lidi hned nezdrhli z kina jak vyběhne první jméno na plátně. Přívětivý půlnoční gore na osamělé noci. 82%

o dost lacinější a mnohém méně zábavnější Cheap Thrills. Jeffrey Combs stejně špatný jako ve všech ostatních filmech po Návratu Re-Animátora. Konec docela vtipný. Sasha jako svinská hráčka tomu dodala šťávu (myslím napsaný charakter i její vizáž). Napínavě to vcelku je a to je tak vše. 45%

už jsem tu zažil několikrát, že jsem šel s hodnocením úplně mimo průměr, ale tohle asi zůstane rekordem. Člověk sice musí ocenit úsilí, které museli herci vložit do tréninku, ale to je asi vše. Veškeré dialogy jsou jak od opic pro kretény (že mi to úplně připomnělo Street fightera), otec je vyloženě napřesdržku napsaná postava (za co sakra dostal Nolte ocenění?), stejně jako Hardy, nebýt Edgertona, tak by to byl ještě větší exkrement. Jsem fanouškem kontaktních sportů, ale na tomhle sranci jsem nenašel jediný světlý bod. Než si pustit znova tohle, raději bych si dal 24 hodinnovou smyčku Létajících piraní!! 0% !!!!!

ne a ne! Stejně rozporuplný během filmu jsem byl i u I Origins, které ale nevsází úplných 100% jen do emocí (i když procento je i tak vysoké). Vůbec se mi nelíbí, že Cahill láká publikum na med a hází kostky cukru. Tyhle příhěhy, které oživuje, nemusí vůbec být science fiction. Uvítal bych lepší práci s hlavními charaktery, jelikož za posledních pár let už tohle hraní / nehraní apatie, zatvrzelosti a zamlklosti začíná být celkem otravné (Gosling asi moc inspiruje). Řekl bych že Marlingová má na víc než jen tupé zírání do prázdna či obrazovky jako v těchto dvou zmíněných filmech. Mapother má roli stejně o ničem, ale postava je barvitější. Hudba jedinou světlou stránkou. Závěr dojemný a pitomý. Ale vůbec největší sranec byl indiánský Dalailama, kterého nechají jako slepce uklízet na střední škole a ve volném čase si lije savo do tělních otvorů. Dost takových kravin, které mají akorát brnkat na city! Kdybych si chtěl pobrečet, pustím si A Moment to Remember