septic

vynikající počin od největšího mistra horroru. Akorát kvůli zvuku při skenování mi ještě pořád zvoní v uších

počítám, že asi jako většina lidí, jsem se na to nedíval ze zájmu k příběhu a nezklamal jsem se, jelikož jsem myslel, že to bude taková sračka. Co mě ale dostalo ze všeho nejvíc bylo půl vteřinové záběry z párty v tmavém prostředí střídající se s půl vteřinovou bílou plochou. Mám pocit, že můj mozek už není panna, protože tyto záběry ho dokonale znásilnily. Ještě teď mě bolí hlava

jeden z těch jednoznačně brilantních odpadů

krucinál! V takovémto moderním kabátku (nemyslím ty všudypřítomné sociální sítě) kdyby byly natočeny staré Needful things, tak by to byla pecka! Přesně takhle jsem si při čtení představoval oběti pana Gaunta

kult nevkusu

mnohem lépe dostupnější je italská verze vydaná o rok dříve. A proč pročesávat internet, když i sami Španělé píší "Esta película es una copia 100% idéntica a la versión italiana perfetti sconosciuti" EDIT: italská verze je mnohem mnohem lepší. Ve španělské se vše prozrazuje předem, půlka lidí neuvěřitelně přehrává, pointa s měsícem je zvládnutá absurdně teatrálně a na to, že je to téměř přesná kopie perfetti sconosciuti, tak věci, které změnili nebo poupravili jsou hodně k horšímu. Španělská verze působí strašně vyumělkovaně, hudba kazí atmosféru, prostě všechno je špatně. Při italské verzi jako bych byl tichý společník u stolu. Dokázal bych si představit, že to je reálná konverzace, které jsem přítomen. Španělská verze je jako zfetovaný klaun. Vidíš ho před sebou a nechápeš proč vypadá jak to vypadá a chvílemi začne místo žonglování metat míčky, které předtím nechal všem prohlédnout. Pokud někdo natrefí na tuto verzi jako první a tohle čte, pusťte si italskou verzi. Koncem letošního roku je ohlášen vznik také turecké verze filmu - Cebimdeki Yabancı, ale vzhledem k mým dosavadním zkušenostem s tureckou kinematografií to bude také hořké zklamání

tyhle divadelní scény udělané pro plátno zbožňuji, ale nevím jestli Italové tak moc kopírovali nebo ne, tak i tak novějšímu Perfetti sconosciuti nesahá Le Prénom ani po achilovku

hlava XXII ze strany humanitárních pracovníků. Narvat do takového tématu takovou tunu humoru, který ani nemá moc úroveň a je to neuvěřitelně funkční! Tohle dokáže málokdo

Andrew Airlie není sice žádný skvělý herec, ale je utrpení vidět, že od 90. let, kdy figuroval v několika dílech Krajních mezí se kvalitativně nevyvíjel a hraje ve stejných věcech. Ve skutečnosti je tento film delší verze jednoho z průměrných dílů devadesátkových Outer limits, což by mu vysloužilo před 20ti lety snad i 45%, ale v roce 2011 je to katastrofální katastrofický film. Viděl jsem už hodně větších sraček, tak jsem tomu dal tu jednu, jinak to nestojí za řeč ani pro lidi, kteří se vyžívají ve špatných filmech

velmi velmi pomalu budované napětí ze stupňující se paranoie diváka přenášející na něj hlavní role. Intriky mysli a vtáhnutí do děje udělá z předzávěrečné scény absolutní dokonalost jen tím, že tam je přítomna scéna při odemykání krytu. Ta samotná scéna je tak neskutečně silná, že už je úplně jedno, co se bude dít, až z krytu vylezou. Jestli tam bude Cloverfield, zvířátka ze South parku nebo Karel Gott záleží jen na zručnosti režiséra. V tomto a Cloverfieldově případě je to zcela irelevantní. Není to ani tak pointa filmu jako spíš epilog, který by mohl být natočen 200 způsoby a nic by se nezměnilo. V tomhle filmu narozdíl od Trachtenbergova snímku tráví rodina jen pár minut, ale bože, ten pocit, než se odemkl zámek!! Supreme