Helmutek

O tom, jak na vysokym místě je hodně co ztratit, o pasti s vysokym životnim standardem a neschopnosti z něj slevit... Jen je škoda, že je to taková moc průhledná moralitka s pohádkovym průběhem - s tim mám největší problém. Ale jaká náhoda, že na sebe Langmajer s tim bejvalym účetnim každou chvíli tak narážej, co?

Pro mě jeden z nejmíň výraznejch dílů celýho cyklu - nenadchne, ale ani neurazí.

Standardní zpracování zachraňuje mimořádně silnej námět z prostředí homosexuální rodiny - výrazně dobrý jsou tady ale herci (předevšim Brodská a Žáčková, ale i Čermák nebo syn Jáchym Novotný).

Zase ty besídkoví dětský herci! Námět ale skvělej (trochu ve stylu Honu s Mikkelsenem o síle pomluv), navíc se skvělou hudbou (Lumír Hrma).

Trochu pohádka, dost průhledný a předvídatelný, ale kouká se na to hezky... Natočený je to odlehčeně až s nadsázkou (kupodivu za Kotkovy režie!), i když některý momenty byly už trochu přepálený - třeba taxík by šestiletýho kluka asi těžko takhle bezproblémově naložil a někam odvez. A taky fakt nevim, jakej byt by si kdo moh za 200 000, o kterejch spolu Dyk s Ruppertem mluvěj, v Praze koupit.

Silnej příběh s Geislerovou, jejím (ne)těhotenstvím a hlavně skvělym realistickym koncem - podle mě jeden z nejlepších dílů (společně s Vedlejšíma příznakama /10./ a Na dně skleničky /11.dílem/).

Oba filmy hodnotím jako jeden celek: Celou tu dobu jsem si říkal, že tomu dám tak dvě hvězdy - natočený je to skvěle, herci jsou taky výborní (po řemeslný stránce to nechci nijak zpochybňovat), ale nevěděl jsem úplně, co mi tím kdo chce říct, proč se to vůbec natočilo, co hodnotnýho bych si z toho měl odnýst nebo proč bych si to třeba měl chtít pustit znovu. Jasně, je to provokativní téma a Trier se toho zhostil profesionálně a je dobře, že k tomu sebral odvahu; výsledkem neni žádnej průser, jen mně osobně prostě nestačí jenom to, že mě někdo chce šokovat. Jenže pak přišel ten konec... a i když jsem to vlastně nějak čekal, tak i přesto mi to tak nějak divně vlezlo pod kůži, že jsem nad tim fakt pár dní musel přemejšlet. A to tomu upřít nemůžu. Furt to pro mě sice neni film, kterej bych označil za jakýmkoliv způsobem mimořádnej, musim ale připustit, že na něm možná něco je. WTF moments: To ale nemění nic na tom, že ty všechny možný Skarsgårdovy rybářský a jiný příměry byly prostě hrozně násilný a nepřirozený; a vadilo mi to hodně i přesto, že si uvědomuju, že scény jako tyhle nebyly zamejšlený nijak doslovně.

Taková kanálnější Futurama, spíš směrem třeba k South Parku - samozřejmě většinou v tom dobrym slova smyslu. Na to ale, v jakym je to hajpu a jak to téměř každej vynáší do nebes, tak mně osobně to teda zas tak dokonalý nepřijde - je to sranda a taky je sympatický, že se tvůrci s ničim moc neserou a daj si tam nejspíš téměř všechno, co chtěj nebo co je napadne, pro mě to ale celý hrozně nevyvážený. Jsou tam díly naprosto skvělý (třeba Rixty Minutes), pak ale ty jen průměrný (za mě třeba Anatomy Park), a obecně jeden skvělej frk kompenzuje dalších pět průměrnejch nebo přehnanejch. Takže za mě (zatim za s01) sice sranda dobrá, ale zdaleka ne všechno, a třeba Futurama je pro mě furt větší srdcovka.

Zázrak se nestal, na knížku to (stejně jako 90% jinejch zfilmování knižních předloh) ani zdaleka nemá. Je to příjemnej film, ale až moc zkratkovitej - vynechala se spousta dějovejch linií, což je ještě celkem pochopitelný, moc času ani prostoru ale film nevěnoval ani Alanovi, ani jeho osobnosti nebo povaze; a to považuju za problém větší. Ve výsledku mi totiž vlastně bylo tak docela jedno, jak kdo dopadne, k žádný z postav jsem si nevybudoval ani sympatii ani odpor, i to policejní vyšetřování na mě působilo tak nějak... nijak, vlažně. Taková ta upřímnost a zároveň lehkost, ironie a sarkasmus, to, jak s lehkou hlavou a bez starostí Alan bral cokoliv ho v životě potkalo - prostě přesně to, na čem byla celá ta knížka vlastně postavená, na to jsem v tom filmu důraz vůbec necejtil. Takže se z toho stalo prostý vyprávění - příjemný a i tak plný vtipnejch momentů, pro mě ale bez nějaký přidaný hodnoty. Furt to jsou ale příjemně strávený necelý dvě hodinky.

Nádhernej film, kterej zbytečně neřeší, kvůli kterejm vlastně problémům se Robyn k pouti rozhodla, ale místo toho ukazuje, jak těžký (ale i hezký) něco takovýho může bejt - ať už jde o tu cestu jako takovou, nebo o samotu s ní spojenou. Vlastně ani nevim, díky čemu přesně (na mě) ten film funguje tak přirozeně a tak hezky, jak funguje - jestli díky skvěle padnoucí hudbě, dobře vybranejm hercům (Wasikowská reálnou předlohu sice asi lehce přikrášluje, typově to ale sedí hezky - a třeba Adam Driver jako Rick Smolan je naprosto úžasnej, a to včetně toho jeho přerodu z totálního debila na někoho, komu na Robyn skutečně záleží), nebo jestli je to kvůli skvělý kameře a výpravě, díky čemu se na film kouká tak strašně krásně - asi je to všechno dohromady. Sympatický mi bylo i to, jak film nikam nespěchal, a já si tak moh s klidem užívat každou scénu a mít radost prostě jenom z toho sledování samotnýho - v tomhle mi to trochu připomínalo třeba Jarmusche a jeho posledního Patersona. Typickym příkladem tohodle je třeba scéna doprovodu Robyn tim starym aborigincem přes posvátný území - člověk nerozumí vůbec ničemu (to ostatně ani Robyn ne), ale nikomu ani ničemu to nevadí a naopak je z toho jedna z nejhezčích scén. Za mě jednoznačný překvapení a krásnej zážitek.