Amarcord_1

50% - Veliká hromada krátkých filmů na téma kino & divák/ tvůrce... Problém této sbírky je, že netvoří žádnou logickou formu a některé miniatury jsou si navzájem příliš podobné. Celek proto působí prvoplánově, a další pohledy na dojatého, slzícího diváka již lezou na nervy. Možná dostalo příliš mnoho lidí příliš málo prostoru. Výsledek je sice koukatelný film, ale při pohledu na zvučná jména tvůrců a při počátečním věnování Fellinimu jsem naivně čekal více rafinovanosti.

40% - Začátek vypadal velmi slibně. Výborné herecké výkony, zajímavý výběr hudby, kamera, a vůbec vizuální stránka filmu mě zaujaly. Asi tak po půl hodině jsem ale o filmu začal příšerně pochybovat. Mohly za to naivní, až hloupé dialogy, a po konci filmu jsem dospěl k nározu, že vlastně celý scénář je tak trochu na jedno brdo, a že svým jednoduchým pohledem na vztahy "muž x žena v zaměstnání" tak trochu uráží dobrý vkus diváka. Srovnání s Eyes Wide Shut (viz. POMO) je na snadě. V něm jsou sice erotické scény jedním z mnoha hlavních kladů filmu, ale u Chtíče jsou ony prvky hlavním kladem jediným. A to mi nestačí...

85% - Provokace, u které se zasmějete, pak se za to stydíte, a pak se zase nestydíte, a vlastně vůbec nevíte. Divný film bez hudby, podbarvený jen čas od času Saint - Saensovou Labutí z Karnevalu zvířat, hranou ale na akordeon, a bez harmonického doprovodu. To působí skutečně retardovaně, a člověku to napovídá, čí že se tu možná ozývá labutí píseň.

65% - Fajn zábava, zvášť pokud k tomu máte XL popcorn. Nejedná se sice o žádnou inteligentní akční podívanou, ale tento skvěle natočený, pestrobarevný mix Stevensko-Lucasovských klišé je při trocha toleranci milý film. Výborný Harrison Ford (nezestárl) mi připadal nějak více jako navrátilý Han Solo, než Indy. Možná za to může zvýšená dávka infantility, a podobná Williamsova hudba, na kterou jsem byl spíše zvyklý z Hvězdných válek. Williams i Spielberg si zde vůbec udělali takovou sebereflexi. Sami sebe vykrádali, a bylo zábavné to sledovat. Výsledek sice nemá takový říz, jako staré originály, ale pěkně udělané akční scény vše vynahradí. Jedná se v podstatě o nekonečnou honičku -nestarejte se, kdo koho a proč honí, jen koukejte, jak to lítá. Že filmu chybí napětí je patrně způsobeno tím, že nikdo nevěří, že by se Indymu mohlo fakt něco stát, a taky proto, že hlavní záporná postava je tak uboze napsána, že jsem se divil, že tak pitomou roli Cate Blanchett vůbec vzala. Ona dívčina s mečíkem vzbuzuje místo strachu spíše soucit a touhu po usmíření. Tento film je symbol hesla "show must go on". A jako příjemná show s ET mimozemšťanem a prošedivělým profesorem s bičem je Poslední Indiana Jones hoden divákova zájmu.

70% - Po stránce koukatelnosti je International velmi atraktivním filmem. Od prvních do posledních minut je divák udržován v napětí, jež v ideálním případě přeroste v lehkou paranoiu. Pro mě toto ale ideální případ nebyl a ono napětí u mě neprošlo žádným vývojem. Přes očividnou kvalitu režisérovu (vizuální i hudební) mi vyprávěný příběh připadal, že klouže jen po povrchu své vlastní myšlenky. Vykreslení postav, ani motivace jejich jednání nejde příliš do hloubky, a tak když dojde k nějakému důležitému bodu, člověk má pocit, že se tak událo bez konkrétní logické příčiny. Příliš mnoho věcí mi zkrátka jako divákovi zůstalo nevysvětleno. International je velkou hrou s tématem mezinárodní konspirace, konající se na mnoha místech (patrně proto ten název...), a obsahující mnoho nepřesvědčivých momentů a postav. No jo... Akce má ale skutečný říz, film má rozumnou minutáž a Owenův psí kukuč obohatí každou podívanou. Kéž bych taky někdy zažil Guggenheim tak krásně prázdný... :o)

84% - Nádherná kýčovitá road-movie. Byl bych dal pět hvězd, kdyby film na konci neměl problém s pointou. Myslím, že mi byl hlavní hrdina sympatičtější jako hledající a objevující, než takový, jakým se stal po dobrodružství na I 60. Závěrečné rozuzlení s nepovedeným happyendem se zde zkrátka nemohlo srovnat s jinak vysokou úrovní celého filmu. Interstate 60 mě velmi oslovil, pobavil, pohladil po duši, a zasadil pár brouků do hlavy. Co víc si přát?

60% - Steva Buscemiho mám moc rád, a toto jeho dílko jsem si užil. K nadšení jsem měl ale daleko. Jedná se o komorní konverzačku, v níž se však po té „konverzační“ stránce tolik zajímavého neděje. Během příjemných osmdesáti minut divák zažije několik náladových obratů, které po hříchu časem nepřekvapují a pateticky nudí. Něco na tomto filmu je scénaristicky nedotažené. Nevím, zda-li je to nepříliš velká přesvědčivost celé situace, či absence nějaké pointy, nebo oboje. Jisté je, že jsem z kina odcházel s pocitem, že jsem byl svědkem podivného chování dvou lidí,že mi to přišlo docela zábavné, ale taky bohužel „kde já už jsem to jen viděl...?“.

90 % - V kombinaci s knihou rozhovorů s Fellinim si tuto sondu do jeho světa filmu a filmařiny s autobiografickými prvky užijete mnohem víc. Nostalgické, úsměvné, klukovské, klaunské... prostě typické.

20% - Každý zajímavý nápad na celý večer zábavy nestačí. Odmyslím-li si všechny ty vulgarismy, je tato hra strašná, ale fakt ukrutná nuda. Vycházeje z toho, že z Ivánka lidé často citují, dá se říct, že zde máme tu čest s možná největší propagací a populirazí sprosté řeči v historii moderní češtiny. A tím já se skutečně nebavím. Jednak, protože je to nuda, ale taky trochu z principu ;o)

50% - Primitivní zábava... Naprosto odsouzeníhodné... Ale... Já jsem to málokdy přepnul. Úchylky Knoxvilla a spol. se ubírají několika směry. Ten směr vedoucí od fekálních hrátek k bolestivým ranám do slabin mi nikdy neseděl (záhada, co?). Ale některé příšerné kaskadérské kousky, stejně, jako překvapování kolemjdoucích nic netušících lidí různými blbinami mě dost bavil. Nemám rád MTV, a ačkoli dávám této show jen průměrné hodnocení, považuji ji za jednu z nejlepších z těch, co tam běží.