Amarcord_1

100% - Tento film jsem viděl už MNOHOKRÁT. Pokaždé v něm však najdu nějaký nový detail, který mi unikl, a který mě vždy ujistí o režisérově genialitě. Kitano dokáže i z neštěstí dělat poezii. Zde konkrétně jde o absolutní dekadenci policisty Nishiho, jež ale místy pohladí na duši, a jež je prokládána pro Kitana typickým prvkem tichého, krutého a syrového násilí. Za zmínku rozhodně stojí i použité obrazy (malované samotným Kitanem). Hana-bi je emotivně velmi silný film s překrásnou Hisaishiho hudbou, kamerou, a střihem. Herecké výkony jsou tak přesvědčivé, až z toho člověka mrazí v zádech. Je to jeden z nejlepších Takeshiho filmů, ne-li vůbec ten nejlepší.

68% - Technicky moc hezky zpracované, snad až místy na hudbu. Scénář jsem ale nesežral, a to ani přes naprosto úchvatnej závěr. Nevim co to do mě vjelo, že jen tři hvězdičky, ale asi z toho cítim příliš velkej kalkul. Koukal jsem na to s kámošem Korejcem, kterej mi po skončení filmu hodně věcí dovysvětlil... I tak mě to o moc víc nepřesvědčilo. Dobrej film, stojí za shlédnutí, ale nic víc.

80% - Po velmi dlouhé době jsem v kině viděl film, který se nesnaží získat respekt diváka pouze nápadnou kamerou, obklopujícím zvukem, dojivou hudbou, drsňáckým herectvím, či tzv. hláškami. Předloha to sice zdánlivě vylučuje, ale dovedu si představit, jak by s tím naložili jiní... Oliver Twist si mě získal svou atmosférou, svou přirozeností, a hereckou přesvědčivostí -za zmínku stojí především všechny dětské role. Roman Polanski převypráví Dickense ve spíše komorním duchu. Film působí syrově a neutěšeně, ale ne tak, aby ho nesnesli mladší diváci. Mě se film líbil moc. Proč tedy ne pět hvězdiček? Nevím... asi díky příliš vysokému režisérově standardu, díky němuž jsem čekal o chloupek víc strhující děj. Nevím ale, do jaké míry za to může předloha, a do jaké míry Polanski.

84% - Od začátku do konce filmu je na co koukat, i nad čím přemýšlet. Myslím, že určitá nevýraznost postav je záměr. Kubrick se podle mě snaží odvést pozornost diváka z mentality vojáků na mentalitu války. Proto film působí tak chladně. Pátou hvězdičku bych dal za trochu více napětí. Nesouhlasím s názory, že použitá hudba dává filmu optimismus. Podle mě zde hudba symbolizuje primitivismus, a jednoduchost amerického nacionalismu řadových vojáků pod vlivem neustálého drilu. Je to umělecky nejhorší hudba, co kdy Kubrick u filmu použil. A udělal dobře. Inter arma silent muse.

80% - Celovečerní famózní recitál Jacka Nicholsona… Tentokrát v roli složitější postavy, neboť film pojednává o mnoha věcech najednou, které se dají jednoslovně shrnout jako „vztahy“. Vztahy s okolím, i se sebou samým, se svým svědomím, se svou minulostí, přítomností, i se svými perspektivami. Začátek filmu je na velmi vysoké úrovni, a jeho tempo a styl vyprávění na mě udělaly velký dojem. Děj sice trochu ubere na zajímavosti po nostalgické road-movie sekci, ale když pak skrze dceřinu svatbu dospěje k návratu Schmidta domů, formuluje své poselství velmi pěkným otevřeným koncem.

100% - Guido Anselmi je režisér v tvůrčí krizi, který bloudí mezi realitou, snem a vzpomínkami z dětství. Realitou ho provází chaos a stres kvůli jeho všemi očekávanému novému filmu. Ze všech stran na něj útočí ambiciózní filmový štáb, zvídaví novináři, demotivující intelektuální poradce, a k tomu ještě milenka vs. manželka… On má však hlavu prázdnou a na častou otázku „o čem ten film bude?“ nechává tazatele, aby si sami odpovídali. Přípravy filmu běží na volnoběh, a vztahy se tomu podřizují. Nechci se ale rozepisovat o „ději“. Tohle totiž, přátelé, musíte vidět sami. 8 1/2 je dokonalý film. Od vizuální stránky s neskutečně se pohybující kamerou a jakostními hereckými výkony, přes naprosto úchvatnou hudbu Nina Roty, až po všechny myšlenky filmu. Při sledování Otto e mezzo se vždy cítím neskutečně uvolněný, vychutnávám krásu každého záběru, žasnu nad hrou světel a stínů -jak optickou, tak myšlenkovou. Velkolepé finále to samozřejmě jistí, coby rozhřešení pro nás pro všechny. POZOR!!! Tohle nebude film pro všechny cílové skupiny. Je zatraceně náročný na soustředění a přiznávám, že bylo nad mé schopnosti docenit ho napoprvé. Kdo se do něj ale ponoří a něco mu obětuje, film ho bude stále více a více oslovovat. Pak třeba pochopí, proč tu na něj píšu takovou ódu…

75 % - Romantické obrázky plovoucích chaloupek, poněkud naturalističtější obrázky lásky a sexu, velmi drsné obrázky násilí na sobě i na jiných, a k tomu ještě svérázný rybolov ;o) Seom je výstavou, na níž všechna tato díla shlédnete v relativně rychlém tempu, což je na jednu stranu škoda, protože konec filmu se mi zdál trochu nedopečený, ale na druhou stranu se vám vlastně uleví, protože se rozhodně nejedná o film, u kterého by se dal lehounce polykat popcorn… Ostrov je drsná podívaná, která nebude pro všechny žaludky stravitelná, a která má velkou schopnost přenášet imprese beze slov. Kdo toto je schopen ocenit, tomu se film rozhodně bude líbit.

95% - Chlapec se na tříkolce projíždí tichými chodbami hotelu. Kamera ho zezadu sleduje, takže divák vidí pouze to, co kluk může vidět. 90 stupňů doprava... doleva... Uprostřed obrazovky stále malý jezdec, a věčně se hýbající kamera... To jsou plochy, které mi nahánějí největší hrůzu. Strach z neviděného. Kamera se skutečně během celého filmu snad nezastaví. Pořád se upíná na objekt uprostřed a čaruje. Tím vtahuje diváka přímo do děje. Hudba... Kubrick zkrátka ví, jak zacházet s různými druhy klasické hudby. V tomto případě zvolil Ligetiho, Bartóka a Pendereckého, což přispělo k povýšení horroru na umělecký klenot. Pro mě ve své kategorii Shining nemá konkurenci.

85% - Cha chá... Zfilmovat Zeměplochu je nemožné, a kdo trochu zná Pratchettovy knihy, ví to. Ví to ale jistě i sám autor, pod jehož dozorem byl tento film natočen. Hodnotím nektriticky, protože se jedná o VELMI milou doprovodnou podívanou pro znalce Discworldu (takže tak trochu jiná kategorie...). Hogfather je dvacátou knihou, a pro nováčka na Zeměploše může být velmi...cizí. Já mám Pratchettův fantaskní svět filosofické alegorie moc rád, a v tomto filmu jsem ho našel v docela podobné vizi, na jakou jsem se těšil. Skvělé herecké výkony, atmosféra na jedničku... Proto rád odpustím hluchá místa, střihové nedostatky, a dokonce i hudební vykrádačku, jakou jsem už dlouho neslyšel. Celý film leží přikrytý tlustou hudební dekou s motivy Pána prstenů a Střihorukého Edwarda. První díl šlape lépe, druhý trochu zaostává - podobně, jako v knize. Varuji před českými titulky - přjdete o polovinu zážitku. Překlady Kantůrka jsou sice úžasné, ale tohle (zkráceno v titulcích) má do nich zatraceně daleko. Tak Happy Hogswatch!

90% - V podstatě videoklip na hudbu Arthura Honeggera, který (sám velký nadšenec do vlaků, techniky a obdivovatel futuristů) napsal Pacific 231 jako fascinaci nad rychlostí, výkonem a pokrokem. Zároveň je v ní jasně slyšet hrozba, kterou technický pokrok může představovat, vymkne-li se člověku z ruky. Cokoli bych zde víc psal by se týkalo pouze hudby... Kvůli ní se ale rozhodně vyplatí na devět minut utéct do časů, kdy pocit z jízdy vlakem byl o mnoho syrovější, než dnes.