Amarcord_1

30% - Tento Terminátor se snaží navázat na mnohem komplexnější předchozí díl příliš křečovitě. Guvernérovy suché humorné průpovídky, svižné tempo, a docela slušná hudba Marca Beltramiho sice potěší, ale skutečnost, že trojka oproti dvojce s ničím novým nepřišla, to nezamaskuje. Celý film je vlastně jakousi variací na Judgement Day, ve které chybí Sarah Connor. Její absence bolí o to víc, že se její úlohu (vypravěče a matky, ergo symbolu zachování lidstva) okatě pokoušejí převzít hned dvě hlavní postavy zároveň, a nefunguje to. Odbyté postavy se pohybují již oposlouchaným příběhem v sepraném hábitu: Čekal bych nový typ zlého Terminátora, nejen změnu jeho pohlaví a pár (nesmyslných) vychytávek navíc. Čekal bych nové, nebo alespoň obměněné schéma děje... Ne, bohužel. Kde je nová fantazie, kde je atmoška? Kde je rozvedení sice nelogického, ale "dost cool" starého dobrého příběhu? Kde je důvod existence tohoto dílu? V našich kapsách...

100% - Velmi silný dokument přibližující divákovi estetickou formou myšlenku eutanázie. Nechce se mi tu příliš rozepisovat o svém osobním názoru na danou problematiku, protože se mi líbí právě otevřenost s jakou Terry Pratchett k tématu přistoupil. Hlavním vzkazem filmu byla touha po možnosti mít volbu dobrovolně zemřít i ve své domovské zemi a nemuset jezdit do Švýcarska. Já s jeho touhou soucítím a maje na paměti lidi, kteří žijí, nebo museli žít v prodlužováné agónii a touží po tomtéž, nemohu hodnotit jinak, než za plný počet. Mimochodem, mám v originále téměř celou Pratchettovu Zeměplochu a včera jsem se zrovna kochal knihou The Truth: "There are, it has been said, two types of people in the world. There are those who, when presented with a glass that is exactly half full, say: this glass is half full. And then there are those who say: this glass is half empty. The world belongs, however, to those who can look at the glass and say: 'What's up with this glass? Excuse me? Excuse me? This is my glass? I don't think so. My glass was full! And it was a bigger glass! And at the other end of the bar the world is full of the other type of person, who has a broken glass, or a glass that has been carelessly knocked over (usually by one of the people calling for a larger glass), or who had no glass at all, because they were at the back of the crowd and had failed to catch the barman's eye." Když jsem dnes viděl tento dokument a dal si jeho nejsilnější scénu do smutného a poněkud sadistického kontextu s výše uvedeným citátem, považuji angažovanost Sira Terryho Pratchetta v otázce asistované smrti za boj o právo člověka na poslední skleničku a dobrovolně oputstit bar, než aby tam pomalu hynul žízní.

15% - Zoufale předvídatelná vyvražďovačka bez nápadu a bez xichtu. Je pravda, že když se u první opakované horrorové lekačky začnete smát, asi si film náležitě nejste schopni užít. Bez mučení se přiznávám, že jsem si pro smích nemohl užít strach... Hvězdičku za pár pěkných záběrů kamery.

60% - Od začátku do konce jsem měl u tohoto filmu problém s identifikací toho, co chce Marhoul vlastně říct. Moc se mi totiž líbilo filmařské řemeslo. Zvuk super, hudba s velkou dávkou tolerance také ušla, a vizuálno bylo výborné... Scénář ale budil dojem spíše etudy. Etuda pro mnoho druhů záběrů, etuda pro různé efekty, herecké etudy s nepřesvědčivými dialogy to hercům nezjednodušovaly... Samoúčelná filmařina. Škoda...

65% - Film, který se skutečně pohybuje na hranici virtuální reality. Výborný námět (určitě velký zdroj ispirace pozdějších trháků) , moc působivé zpracování, ale měl jsem problém se scénářem, jež si v akci liboval až příliš. K tomu si člověk nemůže nevšimnout filmových a logických chyb, které jasně signalizují, že se Total Recall nedá vnímat jinak, než jako nadsazené akční béčko. Ten dojem potvrzuje i Jerry Goldsmith, jehož hudba je sice jako obvykle výborná, ale člověk v ní jasně slyší narážky na vlastního Ramba a na Poledourisova Barbara Conana. Úžasná ironie...ale třeba si to jen namlouvám a o "insight joke" se nejedná ;o) Verhoeven rozhodně udělal bezva akční film, jehož akčnost se mu díky nastupujícímu vývoji triků stala osudnou. Proto nižší hodnocení pro jinak zábavný film, se svělým hereckým potenciálem. Trio Verhoeven-Goldsmith-Stoneová se za dva roky vytáhlo s větší peckou ;o)

55% - Teplej StarTrek a praštěný Star Wars… Film, ve kterém rozhodně je čemu se smát, a co obdivovat. Především po technické stránce zasluhuje respekt. Jak vizuální efekty, tak práce s hudebními klišé jsou na vysoké úrovni. Allerdings… Těžiště humoru se zde nachází v infantilní mimice a přiteplené řeči, ať už zvukem (v německém originále neuvěřitelnými přízvuky, jimž jsem často nerozuměl, a nebyl jsem sám…), nebo obsahově. A to překvapivě brzy omrzí. Film dle mého názoru skýtal prostor pro mnohem více legrace i v jiných kategoriích. Traumschiff Surprise: Periode I je v mých očích slušná komedie, jež ale zdaleka nevyužila svůj vlastní potenciál. Bully Herbig v ní pouze roztáhl svůj sketch na celovečerní film, a oděl ho do hávu luxusního sci-fi. Bohužel, z onoho hávu si nedělá legraci tak často, jako ze Špukyho věčně růžových extravagancí, a to je hlavní důvod, proč jsem byl brzy znuděn, a tudíž zklamán.

70% - Berlínská filharmonie zde ukazuje, jak je život muzikanta ve velkém zvukovém tělese náročný, a zároveň jak je tentýž život krásný a vzrušující... Myslím, že pro lidi mimo hudební branži se může jednat o skvělý dokument s prvky reality show (díky lidem ve zkušebním období, o jejichž setrvání se teprve má rozhodnout). Pro mě a jistě i pro mnoho kolegů, kteří se v podobné scéně pohybují se jedná o omílání téhož. Přál bych si více hudby, a méně pathosu, nebo alespoň více point v mluveném slovu. Předchozí snímek Grubeho "Rhythm is it!" považuji za zdařilejší po všech stránkách. Ale i zde si užijeme excelentní Berlínskou filharmonii s lidskou tváří a s několika dojemnými momenty.

75% - Tento seriál považuji za výborné dobové svědectví. Řekne nám, jak tehdejší režim propagandisticky interpretoval různé události, naznačí původ některých bohužel dodnes žijících předsudků a morálních archetypů. Myslím, že nám Major Zeman připomíná naši neslavnou minulost tak zdařile a sugestivně, že nad tím nelze jen mávnout rukou. Bát se vyššího hodnocení (např. ze strachu že mě někdo šmahem označí za komunistu) a pokusit se nějak zapomenout na tuto etapu naší historie a její kulturní "tvořivosti" se mi prostě nezdá moudré.

80% - Takový bonus k seriálu. Bez jeho znalosti si film asi těžko užijete... Jedná se o pojednání o tom, jak to vlastně bylo s Laurou a Lynch s Badalamentim zde rozehrávají jednu velkou výstavu těžko pojmenovatelného strachu a napětí. Chybí mi zde ale kontrasty a poslavy, jež v serálu vždy odlehčí všudypřítomný prvek mystiky. Zde je vše tak trochu pod jednou temnou dekou, a proto jsem se u sledování tohoto filmu nebavil tak dobře, jako u seriálu. Ony kontrastující epizodky mi tu chyběly, stejně tak jako více logicky uzavřených vedlejších dějových linií. Jinak ale parádní zážitek.

40% - Tento film se na začátku tváří jako další typický český hláškový film, rádoby „ze života“. Vtipné seznámení s postavami mělo něco do sebe, stejně, jako úvodní cesta autobusem. Již v ní ale mou pozornost upoutaly nepřirozené herecké výkony. Čestné výjimky se daly spočítat na prstech jedné ruky a tento zápor mě rušil po celý film; podobně, jako špatná hudba, neschopnost zajímavého vyprávění, a přes očividnou snahu i neúspěch v „dojemných momentech“. Výčet záporů bych uzavřel scénářem, který směle konkuruje jihoamerickým telenovelám, jen ve vstřícnější minutáži. Abych jen nekritizoval, na tento film se dobře dívá, pokud si chcete vyvolávat asociace s vlastními zájezdy. To je patrně jediný hlavní klad. Účastníci zájezdu je průměrný film s nádechem Homolkových (v dnešním rouše), sexuálně opepřený (nebo přesolený?), a s tolerancí a nadsázkou dobře stravitelný. Dobrou chuť a rychlé zažívání!