Joeey

Dlouhé, rozvleklé, ačkoli zajímavé téma se tomu nedá upřít. Při prvním zhlédnutí to je určitě zajímavé, ale podruhé strávit u tohoto filmu těch dlouhých 150min.........

To byla taková nuda! Gérard Depardieu se zde objeví párkrát, film celkově je neskutečně zdlouhavý... Konec měl zřejmě být překvapivá pointa, ale to, co se stalo, rozhodně nebylo nečekané a já si u té "pointy" jen oddychl, že už ten film mám za sebou.

I u animáků lze prokázat filmařský cit a nápaditost. Úplně na začátku mě dostalo, jak si tvůrci pohráli se zaostřením popředí a pozadí. Když ty skvostné animace doplní pěkným scénářem, výsledek musí dopadnout dobře. Pixaři prostě uměj! Co se týče srovnání s Toy Story, tak Život brouka má holt nevýhodu v tom, že není No. 1. Oproti nesmyslům jako je třeba Shrek však jde o veledílo.

U mě slabá Richardovka. Film je založen na komických situacích, které netvoří jednotný příběh. To však není výtka. Například jeho pozdější film Jsem nesmělý, ale léčím se (který si také sám zrežíroval) vzniknul na tom samém principu, jenže měl spád. Zde bohužel musím říct, že jsem se nudil. Sice tam je několik povedených fórů - třeba ten s houpací sítí ... "Kolik kostek cukru? - Dvě... ještě půlku" A bum :-), ale to je vše.

Poctivá kriminálka, co se příběhu týče. Akce, skvělí herci i trocha nadsázky. De Niro zde má svůj standard, Roden víc a víc překvapuje! Jen Oleg mi tam s tou kamerou občas neseděl.

Když jsem se odhodlal ke zhlédnutí tohoto filmu, vzal jsem si k ruce misku s energetickou čokoládou a myslím, že jsem si dal i pár přestávek, abych to dokoukal a aspoň něco z toho měl. Jak je z mého hodnocení patrné, Vesmírná odysea šla mimo mě, ale přemohl jsem se už kvůli tomu, jak se o ní mluví a proto, že ji natočil Kubrick. I když v ní hraje hodně herců, působila na mě spíš jako plejáda nejrůznějších obrazů než jako hraný film. V dokumentárním filmu "Stanley Kubrick: Život v obrazech" mě oslovil Spielbergův komentář, ve kterém uvádí: "Byla to byla spíš vědecká možnost".

Více konverzační než dějové. Ale s přesvědčivým Edwardem Nortonem...

V jednom dílu z cyklu pořadů ČT Rozmarná léta českého filmu zazněla zajímavá poznámka, kterou vyslovil J. Dušek směrem k režiséru T. Vorlovi: "...už [po r. 1989; pozn. Joeey] je těžký někoho něčím vyprovokovat." Na tuto poznámku jsem si ne náhodou vzpomněl po zhlédnutí 3 sezón, které jsou sice pastvou pro oči (kostýmy, lokace aj.), ukázkou kvalitní filmařské práce i znamenitého herectví, ale nemůžu si pomoct - verše E. Bondyho, kterými je celý film protkán (či na nich dokonce postaven?), můj celkový dojem srážely. Coby diváka mě otravovaly. Není fér kvůli tomu jinak kvalitní film strhávat, ale myslím, že zahrnout subjektivní dojmy a nálady do hodnocení je u naprosté většiny celovečerních filmů na místě.