Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Dokumentární

Recenze (133)

plakát

Fany (1995) 

Nepatřím mezi fanoušky Bohdalové, ale nedokážu si představit, že by roli Fanynky hrál někdo jiný. Je jasné, že ji Hubač psal Jiřině na míru. Tenhle film je prostě doják, od začátku do konce, viděla jsem ho nesčetněkrát a nikdy mi nezůstane oko suché. Fany se chová bezelstně, jako dítě, které má svůj vlastní svět a okolní věci vůbec nechápe. Dostává mě ale její láska ke zvířatům a právě ta naivita a čirá dobrota, která pramení právě z té prostoduchosti - vůbec nevím, co obnáší život s takovým člověkem a zcela jistě to je hra o nervy, ale na mě působí Fany jako člověk, na kterého prostě nemůžete být zlí. A to, že se Bohdalové povedlo vzbudit ve mně tak sugestivní a intenzivní dojem, je na pováženou. Konec se dá celkem snadno předvídat, ale stejně to člověku láme srdce. Ale za Bohdalovou nezůstávají pozadu ani herečtí kolegové - Jirásková a Donutil, který byl vyloženě na pěst. Neopomenu zmínit ani hudbu Petra Hapky... film si podle mě rozhodně zaslouží vyšší hodnocení než 68%.

plakát

Myšlenky zločince (2005) (seriál) 

Nadprůměrný krimi seriál - ani 6. řada mě nenudí. Původně jsem dala 4*, ale + navíc dám ještě za postavu Spencera Reida, který je prostě neodolatelný :).

plakát

Amélie z Montmartru (2001) 

Tenhle film mě okouzlil. I když jsem z první asi půlhodiny byla lehce zmatená, postupně se mě zmocňovalo nadšení. Příběh je až směšně jednoduchý, ale natočený precizně - kamera, jasné barvy, prostředí, kouzelná Audrey Tautou, chvílemi se směju nadšením, z některých scén se mi chce dojetím brečet; všechny postavy jsem si zamilovala, každou scénu mám ráda - většinou se držím nohama při zemi, ten snový svět, který se ve filmu opěvuje, mě tak dostal, že mám chuť začít dělat něco tak šíleného jako třeba sbírat smích nebo tak... :) Podívanou dokresluje božská hudba mága Yanna Tiersena (Comptine d'Un Autre Été se stala jednou z mých nejoblíbenějších skladeb vůbec) a... a konec. Nemám co dodat. To se musí vidět :).

plakát

Svatební cesta do Jiljí (1983) (TV film) 

Úžasná komedie, bavila jsem se jako nikdy. Pár Šafránková - Abrhám je prostě klasika a působí spolu nesmírně přirozeně a uvolněně, a navíc jsou to oba skvělí herci. Bezvadné dialogy se špetkou absurdity a perfektní konec :) TOP scéna: Snoubenci se chystají sjet řeku a parta vodáků na ně huláká typický pozdrav "AHOOJ!" a Libuška jim odpovídá: "Dobrý den..." :D A pak ještě hláška "...ale je tady krásně..." Prostě bez debat 5*, škoda, že TAKOVÉ filmy se už netočí.

plakát

Pravidla lži (2006) 

Pecka. Myslela jsem si, že Češi nejsou schopni natočit pořádný film s touhle tématikou beztoho, aniž by divákovi sugestivně neustále předhazovali to, co už všichni víme - že drogy jsou špatné. Tenhle snímek je o něčem jiném a Českého lva za scénář má, myslím si, naprosto zaslouženě. Perfektně vybraní herci - Langmajer jakožto Milan je tak prvotřídní hajzl, že mi bylo už od začátku jasné, kdo bude mít asi vraždu, o kterou se jedná, na svědomí. Jako přesvědčiví feťáci vypadali taky Budař a z Igora Chmely mi místy běhal mráz po zádech (zdánlivě bez emocí převyprávěné nepříliš růžové zážitky z dětství). I ostatní působí autenticky, Martin Stránský se mi taky líbil - vyzdvihnout musím i Dulavu alias Rudu z Ostravy :D V některých scénách se do mě vkrádal pocit trapnosi za postavy (Novotného schůzka s dcerou a manželkou), do toho ještě tíživá atmosféra a beznaděj.. nevím proč, ale nejvíc mě deprimovala zdánlivě odlehčená scéna, kdy se parta na procházce strefuje sněhovýma koulema do Ježíše na kříži (a to nejsem křesťanka). Hodnotím film tak na 4+, ale za odvahu natočit něco JINÉHO a taky s přihlédnutím na to, že to je Sedláčkův debut, můžu s klidným svědomím dát plný počet... :)

plakát

Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974) 

Perfektní film, viděla jsem ho snad 100x a pokaždé umírám smíchy. Exceluje Menšík, hlavně ve scéně, kde čerstvě po transfúzi radostně skáče po parku a křičí: "Jsem člověk, jsem člověk!..." :)) A mouka s ušima a jitrnice s nosem - to jsou nápady, škoda že se to nevyrábí i ve skutečnosti :D

plakát

Máj (2008) 

Překvapuje mě, jak moc se tady v komentářích objevují věty jako "Vždyť to vůbec nemá děj!" "O čem to jako mělo být?" Moc krajiny, moc patetických gest a záběrů, moc nahoty... vážení, četli jste báseň? Má ta nějaký děj? Mladičká Jarmila spí se starým mlynářem, pak ale pozná šarmantního loupežníka Viléma, do kterého se zamiluje, ovšem nemůže starého jen tak opustit. A když se Vilém dozví, že to J. hraje na dvě strany, neváhá a toho druhého podřízne. Ale šok, on je to jeho vlastní otec! (náhoda jak stehno) Za otcovraždu je potrestán a Jarmila to vyřeší jako silná a schopná žena! Skočí z útesu. ...příběh jak z červené knihovny. Máj opravdu nestojí na zápletce, ale na mistrovském básnickém umění K. H. Máchy, na zvukomalbě, nádherných slovních spojeních a mámivém vykreslení krajiny. Myslím, že F.A. Brabec zvládl převedení Máje na filmové plátno nad očekávání dobře. Jímavá recitace v podání Jana Třísky doplněná o záběry malebné krajiny, dobré herecké výkony (mladší generace trochu zaostává - až na Hádka - ale poradili si docela obstojně; a na oba hlavní představitele se moc hezky dívá), bravurně ovládnutá kamera a pěkná hudba. O tyhle pilíře se Máj opírá a kdo v tom hledal nějakou hlubokomyslnou myšlenku, je vedle jak ta jedle a měl by si ujasnit, o čem vlastně romantismus jakožto směr je. Film má taky pár záporů, jistě - jako třeba nepochopitelná písnička ve scéně, kdy má Vilém haldy poté, co zabil svého otce, pak dost divně zpracovaná scéna smrti starého mlynáře a v některých momentech bylo té nahoty vážně až příliš (pardon, ale nazvat to jako "film pro celou rodinu", když záběry na Jarmilina prsa by, kdyby se sečetly, trvaly dohromady snad deset minut, mi přijde trochu zvláštní...). Ale celkově se mi toto zpracování líbilo a myslím, že se za něj náš národ fakt stydět nemusí.

plakát

Moucha (1999) (seriál) 

Tenhle seriál mě téměř vyléčil z mé fobie z hmyzu.

plakát

Severní Korea, jeden den života (2004) 

Nejlepší byla ta pohádka, kterou učitelka vyprávěla malým soudruhům. Jak Kim Čong Il (fakt mě irituje, že to vypadá jak Kim Čong druhý - ale bez tečky, takže vlastně dvě? No, nevadí) zahodil zbrusu nové holínky a místo toho si obul promočené tenisky, protože přece musí soucítit s obyčejným lidem. Na mě jako na obyčejného "imperialisticky" smýšlejícího Evropana to působilo opravdu děsivě.

plakát

Powerpuff Girls (1998) (seriál) 

Sugar... spice... and everything nice. The City of Townsville! Jeden z mých nejoblíbenějších seriálů mého dětství. Nechápu, že mi jako maličké nikdy nepřipadal divný HIM - jinak taky transsexuální démon s klepety, podvazky, vysokými (určitě latexovými) kozačkami a bradkou. A ten jeho hlas a to echo... Powerpuff girls, why don't you come in here SO I CAN KILL YOU!!