Bijazdic

Měl jsem tu možnost vidět Nabarvené ptače na premiéře v Benátkách. Šmahem zkritizovat NP je strašně jednoduchý. Odmítnout ho kvůli násíli apod. se samozřejmě nabízí. Po první hodince sledování Peti Kotlára na obřím plátně s perfektním zvukem v Sala Grande se mi vkradla do hlavy myšlenka, bude tam vůbec kousek naděje? Na první dobrou bych řekl, že to násilí a zlo přebíijí myšlenku. Při epizodě s ptáčníkem my došlo, že je to o mně a ta naděje se dá najít v každý epizodě. Jen se musí člověk snažit a koukat na to s otevřenou hlavou. U NP je potřeba vidět film jako celek. Nezůstat u zkratkovitýho posuzováni drsných scén, ale zamyslet se i nad tím, jaká obrovská story je za vznikem NP. V kontextu ČR je to neuvěřitelná cesta celého filmu a je obrovský štěstí, že film nakonec vznikl. Je to nová krev do žil filmařů. Pro všechny snílky, kteří se chtějí taky vyšvihnout v zahraniční konkurenci a dobře reprezentovat. Světový dílo na světový úrovni a po zkouknutí poslední scény se nedivím, že ho vzali do Benátek. Po projekci jsme tleskali 10 minut, protože se to všechno spojilo v jeden moment. Vůbec se nebojte jít do kina a užijte si nádherný vyprávění, neuvěřitelný příběh, skvělý výkon všech herců a zejména Peti Kotlára, “Vaclave, cos mi to provedl”.

neměl jsem na to koukat až 2016

Za neskutečně ubohý dialogy