Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (260)

plakát

Mlčení jehňátek (1991) 

Po nespočtu shlédnutí v televizi a na notebooku jsem to konečně viděl i v kině. Úžasný film plný psychotické atmošky. Hopkins je neskutečný. Legendární biják, díky za něj.

plakát

96 hodin (2008) 

Stačí přečkat úvodních 20 minut na nastínění něčeho, čemuž by se s přimhouřením obou očí dalo říkat "příběh". Poté se pohodlně usadit a sledovat, jak Liam Neeson holýma rukama vymlátí polovinu albánského podsvětí v Paříži. Nic než akce. Koulervoucí akce. Gejzíry koulervoucí akce. Bez jakéhokoliv zbytečného uhýbání a odboček. Neeson provádí redukování albánského obvatelstva charismaticky a s naprostou elegancí a grácií, až to celé skoro působí uvěřitelně a chytře, i když vlastně vůbec není. Neesonovo osobnostní kouzlo na mě zapůsobilo až do té míry, že jsem se přistihl, jak se s každým dalším popraveným špindírou cítím lépe a lépe, až sem se ve finále tetelil blahem. Tenhle zmrdský pocit zadostiučinění ve mně vyvolá přibližně 1 akční film z 20. Tohle je právě on.

plakát

Sunshine (2007) 

Čím víckrát jsem tenhle film viděl, tím více si uvědomuji, o jak ojedinělou záležitost, v rámci poslední let, se jedná. Pro fanoušky vesmírného sci-fi naprostá nutnost. Poctivě vystavěná minimalistická atmosféra, tak typická právě pro Boyla, vykreslena několika skvělými lokacemi vesmírné lodi a všudypřítomným a zneklidňujícím sluncem. Celková vizuální stránka je úžasná. Takhle to má vypadat.

plakát

Mother's Day (2010) 

Zajímavé je, že jsem si během sledování několikrát vzpomněl na Saw, aniž bych věděl, od kdo Mother's Day vlastně je. Ale na rozdíl od sequelů zmíneného filmu se Mother's Day brilantně vyhýbá jakýmkoliv chybám, slabým místům nebo jiným přešlapům a neochvějně kráčí po cestě brutality, sadismu a buranství, až k jednomu z nejvíce strhujících závěrů, které jsem za poslední dobu viděl. Audiovizuální stránka filmu je určitě zdařilá a musím říct, že za mě, film ani na minutu neztratil nasazené tempo. Při popravování jednotlivých postav jsem se doslova tetelil blahem, respektive sral strachy a šokem. Ano, tohle já rád. Díky Mami. 95%

plakát

Živí mrtví (2010) (seriál) 

Musím říct, že první sérii jsem dokoukal dost těžce. Prázdné dialogy a vrcholně nesympatické postavy byly místy celkem utrpením, nicméně sem vytrval. Naproti tomu tolik kritizovaná série 2 mi sedla mnohem víc. Kašlu na nějakou malou akčnost a šetření na efektech nebo co, za mě to jenom přidalo na sžíravé atmosféře a takové té vnitřní stísněnosti a syrovosti. Přibylo pár zajímavých postav, změnilo se prostředí a já si WD konečně oblíbil. Ale 3. série? Po prvních deseti dílech naprostá šílenost, tvůrci se slušně řečeno urvali a já při sledování sral do výšky. Krutost, bezcitnost, zmar, spousta zajímavých a nečekaných zvratů...super. Edit: v půlce 4. série měním nekompromisně hodnocení na 5/5.

plakát

Diplomová práce (1996) 

Pro mě je tenhle film návratem k podstatě žánru, ať už tomu říkáme horror nebo thriller. Pomalé, ponuré, depresivní a znepokojující...s minimem postav a těžko předvídatelnými dějovými zvraty. Od začátku do konce naprosto přímé. Takové filmy, jdoucí na dřeň, se už skoro netočí a je to škoda. 90%

plakát

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu (ale báli jste se zeptat) (1972) 

S povídkovými filmy mám v základě 2 hlavní problémy. Většinou kvalita jednotlivých částí dost kolísá a hlavně, povídka nedostane dost času, respektive, slibně se rozjíždí a v tom nejlepším je utnuta/přijde samoúčelný deus ex machina a ve mě zůstane pocit, že by si každý dílek zasloužil vlastní film. Ale Woody Allen se znamenitě vyhýbá oběma problémům a s vytříbeným stylem servíruje jeden příběh lepší než druhý. Při sledování sem se doslova tetelil blahem, protože tenhle styl humoru mi vyhovuje strašně moc. Jazýček vah mezi perverzí a dobrým vkusem zůstal přesně uprostřed. A řekněme si to na rovinu, vidět Allena, coby neurotickou a nedůtklivou spermii v životní velikosti, čekající na ejakulaci, to nemůže nechat chladného snad vůbec nikoho. 95%

plakát

Den nezávislosti (1996) 

Klidně bych si vsadil, že drtivá většina filmových diváků má něco, o čemž ve skrytu duše ví, že je to vlastně naprosto nevkusný a bezcenný brak, jehož existence v podstatě uráží vynález kinematografu. A přesto to z nějakého nepochopitelného důvodu miluje...

plakát

Černé zrcadlo (2011) (seriál) 

To nejlepší, co jsem za dlouhou dobu viděl. Precizní a až znepokojivě trefné. 100%

plakát

Matrix (1999) 

I po těch 13ti letech a X shlédnutích strašně těžko hledat , co bych tomu vytkl. Sedí naprosto všechno. Matrix redefinoval žánr Sci-Fi, za tím si prostě stojím. Kult. Mimochodem v momentě, kdy Neo zastaví kulky, se cejtim pokaždý strašně tvrdě. 95%