Živí mrtví

Pokud se chystáte tenhle seriál nějak systematicky shlédnout, tak vězte že to nejlepší máte za sebou už po odkoukání pilotu. Žádná další epizoda již nenabídne tolik zajímavých zvratů. I přesto je však první série dobrým, nadprůměrným seriálem, což se ale rozhodně nedá říct o 2. řadě. Tam už nastupuje klasická americká seriálová továrna, tedy nafouknout vatou děj na co nejvíc dílů, aby se snížily náklady a zvýšila návratnost. A tak už se ani tak neřeší chodci, ale události jako podle šablony z jiného seriálu (románek, těhotenství, osobní rozpory…). Z celé druhé série za to stojí tak 2 – 3 díly, zbytek je nudná šeď. Nemám tenhle ždímací systém rád, jakmile producenti vycítí slibnou frančízu, už chtějí jen vařit a kvalita jde ta tam a nakonec to přepálí tak, že divák si už ani nevzpomene na ty celkem povedené první díly. (08.04.2013)

Po nikterak ohromujícím úvodním dílu, který mě nijak extra nezaujal, jsem zhlédla ještě asi dvě následující epizody, které mě jen utvrdily v tom, že z Walking Dead se rozhodně nestane jeden z mých oblíbených seriálů. Očekávala jsem něco zcela jiného. Zombie tématikou se téměř žádný seriál dosud nezabýval a doufala jsem, že převedení tohoto námětu do seriálové podoby přinese svěží závan a vytěží z nabízených možností maximum. Bohužel slibný námět velmi rychle sklouzne k patosu a americkému hraní na city. Kromě zabíjení zombíků a stříkající digitální krve jsem od Walking Dead dostala převážně pouze postapokalyptická Rodinná pouta s telenovelovým scénářem a neustálým probíráním vztahů a citových pochodů postav. Ani samotné charaktery jednotlivých "účastníků výpravy" mě nezaujaly, snad kromě Daryla Dixona v podání Normana Reeduse. Kvůli němu bych se na seriál i dívala, ale bohužel převažují nesympatické a ploché ostatní postavy a tuctový scénář. Asi ve třetím díle, kdy je zombíky napaden jeden z hrdinů a Laurie Holden nad ním v silném emočním rozpoložení pronáší: "Ach Bože, nevím, co mám dělat, nevím, co mám dělat...", začal po tomto zdrcujícím momentu můj zájem o tento seriál zcela opadat a už jsem vůbec neměla chuť se na něj dívat. Kdyby to bylo jen občas, ale podobných laciných melodramatických pasáží a zdlouhavých bezobsažných rozhovorů je tam asi jako Zombíků po vypuknutí epidemie. Po nějaké době jsem přepínala TV a narazila na jeden díl, kde se opět asi půl hodiny řešily vztahy postav a jejich "závažné" problémy, podpořené vskutku nesmírně "věrohodnými" dialogy a dramatickými scénami. Škoda, Walking Dead má velký potenciál, který je však vyplněn velkým množstvím vaty, která za lákavým "Zombie" obalem neskrývá nic jiného než obyčejné, laciné drama se slabým scénářem útočícím na city. Na tomto seriálu bych nejvíce asi ocenila práci maskérů:) Uživatel Morloth to dokázal perfektně vystihnout v jediné větě:) (07.12.2012)

ATMOSFÉRA - to především. Walking Dead je jako zázrakem seslaným z nebes. Přímo z božských rukou Franka Darabonta. Na převážnou většinu celkové stopáže mě pohltil tak úzkostlivý pocit napětí a strachu, že jsem v několika scénách zapomínal dýchat. Nepřeháním. Všechny zombie a hororové filmy (Já, legenda, Úsvit mrtvých, dokonce trochu i [REC]) vedle tohoto díla vypadají jako nemotorně se potácející batolata. Je neuvěřitelné, co dokáže jeden zručný režisér udělat s hororovým seriálem. Vážně, tento rok jsem zatím nebyl z ničeho tak paf: od prvního záběru po titulky (pilotu) rozhodně ne. Navíc s dalšími díly přibývají velice zdařilé dramatické linky přeživších... Jestli tempo nepoleví, máme tu bezesporu jeden z nej dramatických survival seriálů vůbec (polevilo trochu, ale WD je seriál hlavně o LIDECH, ne o zombies). *IN LOVE* 21.03.2012 - Tak já vám řeknu, jak Walking Dead vyšoupli z TOPky Fringe! Jednoduše... zatímco čtvrtá série příběhů o nadpřirozených jevech se už dobrou polovinu série plácá v bahně (přestávám sledovat) a vyčnívá tu jen pár výjimečných epizod, tak celá druhá sérka survival dramatu o zombících je nabitá energií. Až po okraj - a je jedno, že leckdy to je právě díky dialogům. Nepřijdou mi zdlouhavé ani nudné, ale naprosto úžasné, stejně jako celé dílo. Letím do shopu pro předlohu, a uvidíme se opět v říjnu!! UPDATE: Jako furt mě to po větší části epizod ze čtvrtý série hodně baví, ale dělám místo peckovýmu True Detective, už to není vončo. (03.11.2010)

DONT DEAD, OPEN INSIDE! aneb moje nejoblíbenější zombie telenovela. Nikdy nezapomenu na to, když jsme na základce měli o tomhle seriálu nekonečný debatní kroužky. Dnes už jde o takový polomrtvý fenomén, který ztratil svůj čpavek popularity a zajímavosti, a který svůj koncept s každou novou řadou recykluje neustále dokola. Komiksová předloha je o několik levelů kvalitnější. (05.12.2016)

Naprosto nudný seriál, který má dobrý pilot a tím jeho kvalita končí. Dvě řady, ve kterých autory vůbec nezajímá tak banální věc jako rozmrdaný svět plný zombies, kdy světová populace klesla někam k tisícovce, za to vám naservírují drama jak od Rosamunde Píčer o matce-kurvě, náhradním fotrovi, pravém fotrovi a debilním synovi. Pokud by to někomu nestačilo, je tady nesmělý asiat, vševědoucí dědek-expert na vztahy, jižanský buran s kuší, týraná matko-žena, dementní důchodce-veterinář a blondýna, co jí zvlhne pinda už jen při výstřelu z pistole (takže pindu bude mít mokrou za dvě řady tak třikrát). První řada odehrávající se na nějaké zarostlé louce u lesa a druhá řada (dvakrát delší), co se pro změnu celá odehraje na jedné farmě, kde je největší zápletka ztracená malá kráva, která se bude hledat celých 8 dílů po okolním lese a my u toho pochopitelně nebudeme chybět ani na vteřinu, kdy si detailně vyslechneme všechny ty žvásty, co u těch patnáctiminutových obchůzkách budou pronášet. Uvažování postav snad ani není z apokalyptického světa, ale z nějakého pionýrského tábora, kde se nebere zřetel na to, že by člověk mohl být sežraný zaživa shnilou chodící mrtvolou, ale na podání ruky s vygumovaným dědkem, co si hraje na názorovou kapacitu a hledá respekt ve světě, kde už žádný nezbyl a ani zbýt nemohl. 10% (28.10.2010)