+sfinx+

Škoda že ten zajímavý příběh trochu nepodrthly i výraznější herecké výkony. Nejspíš za to z větší části může anglický dabing, ze kterého se chce chvilkami spát a chvilkami zvracet, protože tak toporné věty ještě v té jejich kňouravé řeči jsou opravdu soustem těžko stravitelným. Jenže portugalsky neumím a anglické titule hledat nehodlám, tak je třeba to skousnout a zkusit si to odmyslet alespoň během hodnocení. Pominu-li dabing, film stejně bude dosti uspávací materiál - ale to u dramatu není nic výjimečného. Diváka u filmu může alespoň udržet očekávání, zda se to zvrtne v happy-end, v oidipovské rozuzlení nebo nějaký dramatický konec. Do té chvíle ale jen těžko něco změní tu velmi poklidnou atmosféru - jen tu a tam narušenou nějakým tím odhaleným hrudníkem. I přes to nelituji času. Kdyby nic jiného film nenabídl, tak originalita příběhu a atmosféra se mu upřít nedají.

Dal jsem jednu epizodu a během ní mi stále běžel před očima díl Hvězdné brány, který byl podobnými blbostmi také napěchován - s tím rozdílem, že tam to vážně myšleno nebylo. -"Zbraně na maximum!" -"Proč?" -"Každý přece má rád: 'Zbraně na maximum'". A asi takhle bych to viděl. Hned v prvních epizodách je shluk několika tvorů, z nichž koukatelný je jen jeden hologram. Dále si pamatuji na divného kapitána, kterého by si O'Neil, vzhledem k jeho zálibě v kýčovitých postavách a okamžicích jistě oblíbil, dále tam byla nějaká robotka - opět výkvět toho nejdrsnějšího ženství, tak drsná, až to bylo k smíchu. Potuloval se tam i nějakej podredovanej chlap, opět rádobydrsný hrdina bez výrazu. Tuším, že jsem tam někde zahlédl i Pergnerovou a některé z obyvatel Planety opic.

Klasická ubohost - příběh není ničím výjimečný, napětí není žádné, ale jeden důvod se přece jen našel. Amanda Righetti se zde ochotně svléká. Asi je to ubohé a přízemní, ale jiný důvod ke sledování jsem neměl a po shlédnutí ani dodatečně nenašel. Takže alespoň těch pár hvězd pro tuhle Mentalistku.

Původní sérii jsem několikrát viděl. Ani netuším proč, ale nějak mne neomrzela - a to navzdory velmi chatrnému příběhu. Remake je jen dalším pokusem á la Les Misereblliblables. Pokud se něco změnilo - kamera, hlavní hrdinka - tak jen k horšímu. Kameru držel zřejmě velmi vetchý stařík a hlavní hrdinka se z typické blonďaté krásky proměnila na další pokus o uhrančivou nebojácnou ženu, která ale na konci nevyniká ani tím hrdinstvím ani tou krásou. Příběh si úroveň (velmi nízkou) udržel a nasvícené to bylo hezky :)

Žasnout lze jen nad tím kolik lidí sežere tento pečlivě připravovaný, uměle dodělaný a řádně připepřený pokrm. Stačí přidat pár konfliktů, sprostých slov, dostatečně drsných záběrů a z postaršího, obtloustlého individua uděláme poloboha z kuchyně a žrádlo pro stádo je hotové. Nic proti soutěžím ve vaření, nic proti radám zkušenějších a konstruktivní kritice nedostatků, ale takováhle ubohá umělá reality-show je jen Big brother v kuchyni. Těžko pochopit, jak někdo může uvěřit autenticitě emocí lidí, kteří mají kameru před ksichtem. Je to tak naivní, jako očekávat při pohledu na zvíře v kleci obraz jeho přirozeného prostředí. Ale samozřejmě nejde jen o kamery a případnou nervozitu, tady se pod bičem autorů předvádějí pečlivě vybraní narušení exhibicionisté. Nejde o vaření, nejde o restauraci, jde jen o ty konflikty - a v tom případě bych si rovnou mohl pustit Ulici nebo Ordinaci.

Nelze tomu upřít originalitu. Jenže hororová nálada se nějak nedostavovala a když se už potřetí u té nesympatické hrdinky opakoval cyklus: panika, agrese a nadrženost s příchutí masochismu, tak mě to přestalo bavit. Občas do toho hrdinka ještě plácla nějakou tu urážku směrem k hrdinovi, čímž ztratila i to málo bodů, co dostala za tu nadrženost. Pravidlo, že by neměl léčit svou ženu její muž bohužel nebylo dodrženo a ten klid a odstup jsem mu nevěřil a tu účast taky ne. Být to vyprávění někoho nezaujatého pozorovatele (lékaře) nebo zaujatého partnera, bylo by to lepší, takhle se to plácalo na půl cesty a ani k jednomu to nemělo blízko.

Zemi hrozí zkáza ... Willis, černoch, Rus, a pár dalších odlétají ... něco se musí podělat ... hrdinský čin ... booom ... Don't wanna close my eyes. Člověk by řekl, jak se dá s touhle blbostí prorazit.. A ono jo. Kromě závěrečné písně je to sice stejné jako každý druhý díl Hvězdné brány, jenže tady není zelený mozek patriota, ale plešoun-sympaťák a jeho parta. Ten zbytek je zabalen tak, že to nepůsobí tupě a lacině, ale klasicky a zajímavě. Míra patriotismu je (právě na rozdíl od Hvězdných vrátek) únosná a nepřekáží zážitku.

Jen další ubohost ze škatule s názvem "já jsem tak strašně rozervaná". Nuda, nuda, šeď, šeď.

Akce výborná, děj primitivní. Z tohohle se dalo vytěžit víc. Hru jsem hrál právě kvůli jejímu strhujícímu příběhu tisícileté války dvou frakcí. Tady se za hoďku a půl ukáže střet, naznačí se o co vlastně komu jde a hrdina v závěru zázračně prozře, aby v deseti minutách zmařil vše, co předtím udělal, zanechal trochu zvláštní konec a nechal si k titulkům zahrát zase nějakou debilní skladbu Hobbitovského typu (naprosto neodpovídající nějakému středověku, asasínům, templářům a dobrému vkusu). Všechna čest jako se zhostili Animu, ale skutečně je zvláštní když nejdůležitější morální rozhodnutí je otázkou jedné scénky a 5 minut a to samé se opakuje o malou chvíli později na opačné straně barikády. To zbytečně ubírá třeba velmi působivému vizuálu.

Celá Galie je okupována Římany. Celá?, kdeže... Malá osada odbojných Galů... baví diváky i ve filmovém zpracování. Tohle dílo i přesto, že není komiksovými znalci nijak valně hodnoceno dokáže pobavit a určitě patří k oblíbeným filmům mnoha diváků i mimo Francii. Představitelé hlavních rolí mi do těchto postav vyloženě sedí a Gérard Depardieu později potvrdil své vlohy pro role hromotluka s dobrým srdcem i ve filmu Drž hubu!