towlee

Pro mě byl tento snímek jednoznačně velkým zklamáním. Po přečtení desítek komentářů, které ho vychvalovaly jako jednu z nej romantických komedií a které pěly chválu na vynikající Audrey Hepburn, jsem nedostal ani z poloviny to, co jesem očekával. Za celou dobu jsem se ani jednou nezasmál, vše bylo podáno neuvěřitelně nudným a nevěrohodným způsobem a Audrey, ač ji mám velice rád, se do role naprosto nehodila. Přeceňovaný film, který už si podruhé nepustím.

Tenhle film mě fakt dostal. Naprosto okouzlující Audrey Hepburn, kterou si prostě musíte zamilovat a vynikající Gregory Peck, kterému role sedla jako ulitá, to vše v kulisách kouzelného Říma. Co se mi ovšem líbilo nejvíc, byla úžasná atmosféra, kterou se nemůže pochlubit mnoho snímků, zvláště pak těch romantických. Smekám klobouk, protože není moc filmů s podobnou tématikou, které bych si musel pustit více jak jedenkrát.

Nejprve jsem četl knihu, která se mi celkem překvapivě zalíbila, a tak jsem tedy neváhal a pustil si i film, pln zvědavosti, jak se s danou látkou tvůrci vypořádali. Nutno říci že španě. Velice špatně. O skvělé atmosféře tajemna, která zdobila knihu, si můžete nechat jen zdát, stejně tak i o charizmatickém a inteligentním hlavním hrdinovi. Místo toho se připravte na 149 min nudy a (říkám to velice nerad) špatnéhoToma Hankse, který se celý film tváři pořád stejně hloupě. Celkový dojem z filmu kazí i nezvládnutý konec, ktrerý místo aby diváka napínal do posledního možného okamžiku, vyloží karty na stůl na můj vkus až příliš brzy.

Tak tohle je snad zlej sen! Jeden z nejzajímavějších životopisných snímků? Životní výkon Jamieho Foxxe? Leda tak kulový! Zatímco díky Walk the line jsem si naprosto zamiloval J. Cashe a jeho hudbu, film Ray mi skutečného Raye Charlese dokázal neuvěřitelně znechutit. Prakticky celou dobu se řeší, kolikže centů bude mít Ray z jedné prodané desky a kolikže peněz vydělal a jestli ho náhodou někdo neokrádá a když ho někdo okrádá... Prachy, prachy, prachy. Po chvíli jste tím vším tak znechuceni, že už ani nevnímáte hudbu, které tam je na můj vkus sakra málo na to, že se jedná o životopis hudebníka. A Oscar pro pana Foxxe? Pro mě jen béčkovej herec, co náhodou zakopl o typ role, který se již tradičně pánům v akademii líbí. Jestli máte rádi Raye Cherlese a chcete, aby tomu tak bylo i nadále, vyhněte se tomuhle filmu velkým obloukem.

Mám rád životopisné snímky a je mi vcelku jedno o kom jsou. Jméno Johnny Cash jsem před shlédnutím Walk the line znal možná z doslechu a rozhodně jsem neposlouchal jeho hudbu, country opravdu není můj šálek čaje. Po shlédnutí Walk the line jsem věděl o Johnny Cashovi vše a dokola si pouštěl jeho desky, vlastně si je pouštím dodnes, tak moc mě film oslovil. Je mi vcelku jedno, že se jedná "pouze" o tradiční zpracování něčí biografie, že nepřináší do žánru nic nového (a co by to jako mělo být??). Naprosto stačí, že se může pochlubit jednou věcí, kterou ostatní ne - Joaquinem Phoenixem. Jeho naprosto neuvěřitelné představení (kde je sakra Oscar?) vás musí strhnout a když se k tomu přidá skvělá hudba a Reese Witherspoon jako životní láska, není co řešit.

Rozhodně jedna z nejlepších bondovek co jsem kdy viděl, ne-li ta vůbec nejlepší. Vše je zde o něco temnější, reálnější a syrovější než tomu bylo v minulosti. Dokonce i agent 007 se zde musí obejít bez těch nemodernějších vynálezů a spolehnout se tak spíš na svoje pěsti a střelecké umění, což vše přičítám filmu jako plus. Parádní akční jízda s perfektní atmosférou, které není prakticky co vytknout až na obsazení hlavního hrdiny. Daniel Craig se mi prostě nelíbil, ať si říká kdo chce co chce. Kdyby si bonda střihl někdo jiný, bylo by to za plný počet.

Označit tenhle počin jako historický velkofilm je skoro stejně směšné jako film sám o sobě. Nečekal jsem sice žádný velký zázrak, ale přeci jen jsem bláhově doufal, že za 300 milionů se dá natočit, když už ne dobrý, tak aspoň slušný snímek. To jsem ale netušil, čeho všeho může být pan Jakubisko schopen. Výsledný produkt tak není nic jiného než naprostá fraška a vražda jinak velice zajímavého námětu. Totálně do sraček potom film poslaly postavy dvou mnichů (co tím chtěl básník říci mi dodnes uniká) a jeho rozpolcenost, kdy chvílemi divák neví, jestli sleduje seriozní historický film nebo crazy komedii, ve které chybí snad už jen Leslie Nielsen. Jena hvězda za Annu Friel.

Kdysi jsem viděl jednu epizodu na ČT2, díky níž jsem na seriál zanevřel a považoval jeho sledování za ztrátu času. Za nějáký ten pátek jsem si Black Books našel tady na ČSFD a neatačil se divit tak vysokému hodnocení. Dal jsem tedy seriálu ještě šanci a pustil si ho pěkně od prvního dílu. Inu a po shlédnutí všech (bohužel pouze) tří serií jsem se bil do hlavy a říkal si jaký jsem hlupák, když jsem si takovou zábavu nechal tak dlouho unikat. Rozhodně stojí za shlédnutí, už kvůli hlavní trojici, která mi přiostla k srdci, jako už dlouho žádná seriálová postava.

Asi rok na mě spolužák naléhal, abych si Četu pustil, že to je ten nejlepší film z Vietnamu a že to prostě musím vidět. Nakonec jsem tedy podlehl a na snímek se podíval. Ne, Četa opravdu není nejlepší film o Vietnamu a ne, opravdu mě Elias a jeho vztyčené ruce nechytili za srdce. Popravdě jsem to chtěl asi po půl hodině vypnout, neboť jsem se opravdu nudil. Nakonec jsem tedy film dokoukal, ale žádný výraznější feeling ve mně nezanechal. Jasně všechny vyobrazené věci se ve Vietnamu opravdu odehrávaly, to nikdo nepopírá. Vadí mi ale, že vše je podáno tak nějak odtažitě, ani s jednou z postav jsem se nedokázal sžít a vcítit se do ní, což by ale u takovéhleho filmu bylo docela potřeba.