Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Pohádka
  • Dobrodružný

O mně



"V tom, že si lidské mládě zapamatuje násobilku, je víc svatosti, než ve všech těch vašich ámenech a hosána."
- Spencer Tracy aka Henry Drummond, Kdo seje vítr -

"Já už jsem pochopil, že na odbornou práci maj bejt odborníci."
- Jan Werich aka Král Já první, Byl jednou jeden král -

"Trochu přitvrdíme. Čas vyjednávání vypršel. Říkejte si tomu extrém, ale navrhuji, abychom šli tvrdě a bez prodlení zaútočili skutečně masovou letákovou kampaní."
- A. J. Rimmer, Červený trpaslík -


Pražák, též magistr věd policejních (naše hymna zde :)). Milovník chytrých konverzačních komedií, TV inscenací a duchaplného humoru, taktéž suchého anglického a satirického českého. Zastánce rozumu lidského. Nesmiřitelný bojovník s postmodernismem a koprovou omáčkou (a taky ještě špenátem). Díky bohu ateista.

Čtu, i knihy, jak by řekl Werich (sf, fantasy, historie beletrie i naučná). Historie lidská i česká. Vojenská technika a vojenská historie. Láska ke zlatému věku plachet.


pic-afw.jpg



Kultura a já:

Knihy:
Beletrie - prakticky cokoli co odpovídá níže uvedeným kritériím pro filmy
Naučná - hlavně historie, vojenství, populárně naučné věci z přírodních věd
Hudba:
Klasická - Antonín Dvořák, W. A. Mozart, Ludwig van (Beethoven), Bedřich Smetana, Richard Wagner
Rock - Queen, Pink Floyd, Cranberries, R.E.M., U2 mnoho dalšího
Metal - Arkona, Sabaton, Grai
Folk - Asonance, téměř cokoli irského
Ostatní - Mike Oldfield, Enya
Sport - posilovna, která se ovšem pomalu z koníčku stává nutností (nějak člověk ty hodiny prosezený v kanceláři a na poradách kompenzovat musí), plus běhání prý všechny smutky zahání. Nebo tak nějak.
Počítačové hry:
Strategie - série Total War, Starcraft, Heroes of Might and Magic (kromě čtvrtého dílu), Supreme Commander (jednička, dvojka je zjevně nedodělaná rychlovka), Battlezone 2, Silent Storm
RPG - Wizardry VIII, Neverwinter Nights 1 a 2, Dragon Age (už radši doplňuju Origins, DA II je skoro takovej sešup jako výše uvedenej Supreme Commander 2)
Akce - The Thing, Far Cry, Metro 2033

Já a film:

Nejsem filmový maniak, filmy mám prostě rád.
Film nemá být (jako každé jiné umění) exhibicí tvůrcova libida (Lynch, Tarantino). Samoúčelnost ve mně vyvolává odpor. Důrazné ne teplým kovbojům a ženám v rolích supervědkyň a velitelek zásahových týmů. Takřka naprosto mě míjí asijská kinematografie (s čestnou výjimkou Sedmi samurajů). Jinak cokoli co má:
1. hlavu a patu,
2. zajímavé postavy,
3. zajímavý příběh,
4. napětí,
5. inteligentní humor.
Zbystřím u:
historický
válečný
krimi, thriller
sf
fantasy a pohádky



Několik nezapomenutelných filmových momentů


Můj, již asi navždy, nejoblíbenější film. Proč?
Nikdo není odpovědný jen sám za sebe.
Pod palbou není demokracie.
Čest je to jediné, co si muž může dát sám.
Skutečné přátelství.





Filmově hudební záležitost, která by neměla chybět. Zkrvavené brnění, rudý západ Slunce, Excalibur letí do vody a k tomu Wagner. Mráz běží po zádech.





Jan Werich - Medvěd. O ženách






Píseň ledu a ohně

Jsem horlivý čtenář fantasy ságy Píseň ledu a ohně spisovatele George R. R. Martina (BTW 24.7.2011 dočten pátý díl Tanec s draky).

We rule the Night



Dante's Prayer (Remember Me)





Myšlenky a postřehy o společnosti, člověku a vůbec

Ohdearismus v podání Adama Curtise



Co nás naučil Richard Nixon aneb jak jsme se stali paranoiky



Vzestup a pád žurnalismu





A další myšlenky, tentokrát o životě, vesmíru a vůbec

Burzovní makléř Rastani

Otevřená pravda o tom, že trh není hodný strýček, který zajišťuje efektivní hospodářství státu, produktivitu a koupěschopné obyvatelstvo. Trh je od výdělku. Ve chvíli, kdy se víc vydělá na krachu než na produktivitě, jde zájem státu a společnosti do háje.





Pro změnu něco textu

"Spodním proudem soutěží, jako je American Idol nebo jeho britská obdoba, které Boyle vynesla do hvězdných výšin, je samolibost. Od jisté doby lidé Západu dávají přednost ztotožnění se s tím, co se jim podobá, než aby se snažili vyrovnat tomu, co je přesahuje." Viz článek zde.

"Zdaleka nesdílím dnes rozšířený názor, že je každý sám strůjcem svého osudu, že je chudoba známkou lenosti, neschopnosti, ignorance. Mnohem častěji jsem se setkával se zcela opačným schematem životních příběhů. Sledoval jsem mnoho „závratných úspěchů“ které byly dosaženy porušováním pravidel, lží, podvodem, špatností." Viz Moji soudruzi

"Ten dopis je od velmi slavných Evropanů, velmi hrdinských bojovníků za svobodu a nezávislost. Ale byl to dost podivný, dost neobvyklý dopis. Zaprvé, byl adresován "Obamově vládě". Jako, co to znamená? Všem členům té vlády?" Aneb názor Zbygniewa Brzezinského na iniciativu páně Havlovu ve věci protiraketové obrany.Viz Východoevropané by se měli přestat chovat jako malé děti

"Vůbec je třeba se zamyslet nad tímto podivným v Evropě a možná i ve světě specifickým českým masochismem. Kdo a proč nám ho pořád vnucuje? Qui bono? Zřejmě je to součást salámové taktiky, jejímž výsledkem má být ponížení a hodnocení českého národa jako toho snad „nejhoršího“ ze všech, který potřebuje pořádný cizí dohled, aby mohl být na tomto teritoriu obnoven a udržován nezbytný pořádek (jen na okraj si ale připomeňme, že území naší republiky je historicky českým nesporně více než tisíc let, to je mnohem déle než např. v průběhu staletí proměnlivé teritorium Německa). Proto už husité byli zločinci a škůdci, Žižka byl mnohonásobný vrah, Bílá Hora byla oprávněným trestem Habsburků (s pomocí Panenky Marie Vítězné) za neposlušnost a narušení jejich dynastických práv, nebyla u nás doba temna ale „vznešeného baroka“, obrozenci byli při nejmenším blázni, Masaryk a Češi rozbili Rakousko Uhersko a založili existenci nesvéprávného a utlačovatelského malého státu, který bylo vlastně správné zlikvidovat. Německá druhá světová válka byla jen nenápadnou episodou mezi útlakem Němců za první republiky a jejich „českým zabíjením“ těsně po ní. Osvobodili nás Američané, i když 140 tisíc životů za to položila Rudá armáda. Atd." Viz Což takhle zabíjení po německu

"Takový obrázek z konce války svádí k myšlence, že o český zapadákov kdesi na východě se v těch dnech nebojovalo, že to tam Němci nejspíše zapíchli a pelášili do amerického zajetí. Jak to tedy vypadalo na konci dubna 1945 kupříkladu ve východní části území, které bylo odstoupeno Mnichovskou dohodou? I když nejsem pamětník, leccos je mi známo z vyprávění rodičů, prarodičů a dalších příbuzných, kteří zažili přechod fronty ve Svinově (dnes jde o městskou čtvrť Ostravy). Svinov (po Mnichovu Schönbrunn/Oder) byl samostatným městem a zároveň nejvýchodnějším místem říšské župy Sudetenland. Od Protektorátu jej oddělovala řeka Odra. v O Svinov se v několika posledních dnech dubna 1945 svedl boj, jako by se nejednalo o nejvýchodnější enklávu Sudet s převážně českým obyvatelstvem, nýbrž o předměstí samotného Berlína." V souvislosti s podobou oslav výročí konce války může poslední dobou nabývat člověk dojmu, že jediným zapamatováníhodným momentem bylo osvobození města Plzně (a nějaké ty povinné barikády v Práglu). Zjevně nejsem sám, kdo tento pocit zakouší. Viz Osvobození jednoho města na východě ČR

"Dnes je již známo, že následkem snížení daní Topolánkovou (a Kalouskovou, dodejme) vládou došlo k propadu příjmu státního rozpočtu. Jeden z návrhů řešení říká: Zvyšme daně z příjmů právnických osob. Zdá se to rozumné, ale někteří ekonomové a politici namítají: Učiníme-li to, odejdou naši podnikatelé do daňových rájů, budou platit daně jinde. Nerozumím tomu. Ono je to tak snadné? Stát nemá kontrolu nad tím, kde podnikatel podnikající v ČR platí daně? Ono to nejsou daňové úniky? A pokud to tak snadné je, proč podnikatelé neplatili daně někde jinde už před jejich snížením Topolánkovou vládou?"
Pan Rolčík tomu nerozumí a není sám

"V roce 1948 zvítězili v českých zemích komunisté, přestože voliči mohli poměrně snadno získat informace o tom, jaké měla důsledky např. sovětská kolektivizace 20-tých let. Světe, div se, právě takovou kolektivizaci u nás komunisté ve jménu „nutných a pokrokových“ reforem, ve jménu ekonomické výkonnosti a blahobytu zavedli. V roce 2010 si Češi zvolili neoliberální pravici, ačkoliv jsou k dispozici informace o negativních důsledcích, jaké měla neoliberální politika v Británii, na Novém Zélandu, v USA, v Mexiku, v Lotyšsku a dalších zemích. Na závěr by se asi slušelo místo prognóz dalšího vývoje udělat už jen tři tečky..." Máme, co jsme chtěli, hlavně potom pokrytecky nebrečme jako studenti nad školným

"Ještě mnohem názorněji vidíme virtuálnost pohledu na realitu u mladé generace. Ze zmíněného výzkumu je patrné, že nejvíce si u nás fandí lidé mladší 35 let. Za velmi chudé se z nich považuje méně než jeden z deseti, za bohaté naopak plná čtvrtina. Přitom naprosto žádné úspory v této generaci nemá zhruba 57% dotazovaných. Úspory nižší než 50 000 Kč deklaruje další téměř čtvrtina z nich. Výsledek? Téměř 80% mladých lidí z našeho vzorku je prakticky bez peněz, ale jen méně než 10% si připouští, že jsou opravdu chudí.
Naopak, za členy nejbohatších vrstev se považuje téměř čtvrtina nejmladší generace (23,4 %). Přitom úspory nad 200 000 Kč z nich nemá ani 5% a úsporami vyššími než půl milionu disponuje v této generaci jediné procento.
Zadluženost mladých je naopak nezanedbatelná. Každý pátý v nejmladší generaci má půjčku do 50 000 Kč, každý desátý půjčku v rozmezí 50 000 až 200 000 Kč, zhruba 6% má půjčku přesahující půl milionu korun.
Příslušníci mladé generace v našem vzorku výrazně častěji volili v letošních volbách pravicové strany. Přitom jsou to lidé, kteří jsou méně zámožní než zbytek populace a jsou nejzadluženějších ze všech. Častěji než jiní se však domnívají, že jsou členy nejen střední vrstvy, nýbrž přímo vrstvy nejzámožnější.
Není radno být v této věci škodolibý a blahopřát pravicovým politikům k dezorientovaným voličům. Spíše je na místě obava z toho, co se stane, až se realita, kterou již zažívají země bohaté, protne s iluzemi lidí v zemích, jež byly svými politickými špičkami odsouzeny k chudobě."
Jan Keller o shodě představ a reality

"V souvislosti s povstáním v arabském světě je vhodné připomenout ještě jeden faktor: i když autoritářští vůdcové v těchto státech nikdy nesdílejí hodnoty liberální demokracie, často sdílejí hodnoty liberální ekonomie. Z druhé strany se pak mnozí příslušníci západních politických elit shlížejí v polofedudálním či přímo feudálním životním stylu těchto autoritářských vládců a vyhřívají se v jejich přízni. Jak ukázal skandál v Paříži, láska k plesům v opeře a luxusním přímořským sídlům měšťáky a feudály spojuje." Egypt a pokrytectví Západu

"Letecké síly výše zmíněných tří mocností, patrně doplněné o symbolickou účast letectev Spojených arabských emirátů a Kataru, v příštích dnech budou podnikat nálety na libyjské území na základě údajných humanitárních důvodů, fakticky však aby zachránily vojensky naprosto nekompetentní povstalce, kteří ještě před pár dny bláhově útočili na předem připravená postavení vládních vojsk u Syrty. O několik tisíc kilometrů dále, v Bahrajnu, jsou ve stejnou dobu pokojně demonstrující bezbranní občané požadující demokratické reformy po desítkách a stovkách stříleni, aniž by v tom ovšem Británie, Francie nebo USA viděly důvod k nějaké intervenci. Intervenují tam naopak vojenské síly tyranských režimů, které jsou americkými spojenci, aby k opotřebovanému biči místních vládců tancujícímu po zádech poddaných přidaly biče vlastní. Tím se pouze potvrzuje stará pravda, že "náš zkurvysyn" se u západních mocností vždy těší podstatně lepšímu zacházení než ten, který se jejich vůli protiví - a to dokonce i tehdy, jestliže by při přesném vidění ze vzájemného srovnání zloduchů v mnoha ohledech vyšel poněkud lépe. Libyjský režim je v mnoha ohledech karikaturou demokracie, ale demokracii nikdy výslovně neodmítal, naopak se k ní vždy hlásil, a v minulých letech se snažil o omezený dialog s opozicí, včetně umírněných islamistů. Režimy potlačující nepokoje v Bahrajnu se ani nesnaží předstírat nějakou demokratickou fasádu a na požadavek dialogu rovnou odpovídají střelbou. Přesto západní mocnosti zasahují proti prvnímu, nikoliv proti druhému. Je snad k tomuto kontrastu třeba ještě něco dodávat?" Nedávno jsme tu měli Egypt, teď je to Libye. Čím to je, čím to je, že pomáháme vždycky nejvíc tam, kde je ropa? Humanitární intervence s křivou tváří

Jak je to doopravdy s tím populačním růstem

Něco z kauzy Veverky

Veverky jsou tajné

Veverky na férovku

Jen tak pro legraci

sarkozy_a_kaddafi.jpg

Nádherná, nesmírně vtipná, logická přednáška Richarda Dawkinse o náboženství, vědě a ateismu



Řek to všechno jednou větou, že se schody nezametou, byť by byly z mramoru, nikdy zdola nahoru
(moudro, který bohužel neplatí zdaleka jen pro dobu minulou)



Nejlepší reklama na pivo



Dokonalé video, jehož hrdinou je kdysi vysmívané "papalášfáro". Skoro mám chuť sednout za volant



Pár pravd o sněhu



Jo a děkuji všem za hlasy, doufám, že důvěru ve mě vloženou nezklamete. :)) Ale vážně, fakt děkuju.



A kdo dočetl až sem, tomu se představím v plné kráse. Jak vidíte, nejsem blázen.



su27_1.jpg

Reklama

Reklama