Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Pohádka
  • Dobrodružný

Recenze (2 346)

plakát

Bílá princezna (2017) (TV seriál) 

Tak když jsem komentoval The White Queen, připojím pár slov i sem. Otevřeně řečeno, historie tady šla už úplně na procházku, z Alžběty je nesympatická intrikánka likvidující vlastní rodinu a Jindřich VII. zpytuje svědomí. Hmm. No, dokoukal jsem to, ale spíš v cimrmanovském stylu "jsem zvědav, zda bude další část stejně slabá jako ta předcházející". Oproti Bílé královně je i obsazení nějak méně symapičeskije, ale možná jsem jen zaujatý. Hodnotím průměrem, protože ten povrch je docela naleštěný, ale pod ním toho moc není.

plakát

Rivalové (2013) 

Trvalo mi celých osm let, než jsem se na film podíval, dílem proto, že v poslední době odkládám filmy dost notoricky, dílem proto, že jsem nikdy nebyl velký fanda motosportu. Mým trestem za odklad budiž to, že musím psát komentář už na nové, lepší csfd (o jejíž podobě mám své názory, ale to sem nepatří). Co se Rivalů týče, rozhodně solidní filmařina a dobré obsazení, na film se dobře dívá a dobře se poslouchá jak zvuk motorů tak Zimmerova hudba, ale když už tedy točím sportovní film, uvítal bych víc toho samotného závodění na úkor milostných a melodramatických záležitostí.

plakát

Provinční městečko E (2019) 

Tak jsem pořád čekal, kdy jako že začne odhalování přetvářky, ukazování pravdy a jiné podobné kejkle. A ono nějak, já nevím, co vlastně že jako. Jistě, německá koprodukce vzbuzuje otázky, zda kyselé hrozny z toho, že slovanský untermenš si dovolil pokořit germánského nadčlověka a dokonce si připomínat, že ten zápas o vlastní přežití vyhrál. Že jsou tam vidět kuriózní věci typu pop takřka nábožně nábožně svírající kalacha či recitační soutěže dětí o vlastenectví, které je do nich napchaté dospělými. Mno a co. Zrovna jsem viděl spot s našimi dětmi, jak vehementně odsuzují komunismus. Ať mi nikdo netvrdí, že ti naši malí špunti na rozdíl od těch, co jsem viděl tady, jsou opravdu uvědomělí a mají to čistě ze své vlastní hlavy. No a že se tam rýpe do NATO. No, kdo upřímně věří, že my pro Rusko chceme jen dobro a demokracii. Kol a kolem celkem demagogická sranděra.

plakát

Oběť (2019) (TV seriál) 

Může obsahovat spoilery. Takřka doslova antická tragédie ve čtyřech dějstvích, syrová a nikoli jednoduchá na vstřebání. Zaujmout jasný postoj k postavám není snadné, přesto každému z nich lze rozumět a chápat jejich pozici. Pokud mám přijmout premisu, že Craiga pronásleduje jeho minulost a svědomí tak jak je to zobrazeno, musím se ovšem ptát, zda by smrt nebyla spíš vysvobozením.

plakát

Ztracený princ (2008) (TV film) 

Napřed je to trochu jako Hamlet bez Hamleta, aby pak všechny strázně rozhodla kakaová skvrna velikosti mexického dolaru. Abych to neznevažoval, příběh sám není vůbec špatný a vyhýbá se většině profláklých klišé současných českých pohádek, daleko spíš připomíná klasické dobrodružné historické příběhy. Jen právě k takovému ději by to chtělo opravu pořádnou výpravu, velkorysé zpracování včetně nějakých těch šermovaček a lépe sedící hudby.

plakát

Konec básníků v Čechách (1993) 

Byl bych pro, aby tento díl byl posledním, ale mám jej rád, právě proto, že dle mého velmi dobře zobrazuje posametovou atmosféru rozčarování z nových poměrů a počátky kapitalismu v Čechách. Ve své době byl v oficiálním nadšeném halekání poměrně ojedinělý a dost účinný (opět připomínka atmosféry letních kin), dnes je svědectvím o době, na kterou se tak nějak snaží všeobecně zapomenout. Neboť, abych parafrázoval větu z filmu, ti co umějí již někdy i mají a ti co měli obvykle mají ještě víc, i když třeba stále ještě moc neumí.

plakát

4 dny v máji (2011) 

Byť se tvůrci zaštiťují skutečnou událostí, já se upřímně nemůžu odhodlat uvěřit tomu, co se děje v závěru. Co jsem našel, i odborné kruhy jsou, jak se diplomaticky říká, v této otázce nejednotné. Kdybych to bral opravdu jako příběh samotný, v jiné době než v květnu 1945, kdy Rusové oplatili Němcům jejich freundschaftsbesuch, pak bych patrně jen sršel chválu. Tou srším i tak, až na posledních cca 15 minut, kterým, to se přiznávám, jednoduše nevěřím v konkrétním čase a místě. Tím nemyslím dnes tolik "populární" osudy německých žen na konci války z rukou Sovětů (ale i jiných armád, teprve teď začínají nesměle vycházet práce o tom, že např. Američané se k Němkám, ale třeba i k Francouzkám nechovali o mnoho lépe, a samozřejmě jeden by nikdy neměl zapomínat, že násobně více to samé dělali naši nynější západní přátelští sousedé v předchozích letech na okupovaných územích), ale ta konfrontace vrcholící opravdovým bojem mi připadá velmi nevěrohodná a pro mě trochu kazí dojem z předešlého filmu.

plakát

Oáza (1972) 

Budu upřímný, opakované setkání s tímto filmem po třiceti letech bylo zklamáním. Silný námět, skvělé obsazení a neobvyklé prostředí spolu s ucházející výpravou (přiměřenou komornosti filmu) zůstávají zcela nevyužité. Provedení je nanejvýš průměrné pokud jde o postavy, dialogy, plynutí děje či jeho vyznění. Konec je neskutečně useknutý, najednou střih a dvě věty Brzobohatého uzavírají celý příběh. Podivná psychedelická vysloveně šedesátková hudba a s tím i kamera klonící se do divných úhlů mají asi nabudit napjatost situace, ale ve mně spíš vyvolávaly představu příběhu odehrávajícího se v narkomanském doupěti než v podobenství o válce, moci ideologie a boji lidské mysli proti ní. Ta závěrečná věta "poznal jsem, že smír s fašismem není možný" jako shrnutí toho, k čemu měl film asi směřovat je plochá a tezovitá. To co by mělo (marně) nějak vyplývat z příběhu samotného, povah, vývoje a prostředí muselo být asi ještě dořečeno, aby to "jako každýmu došlo".

plakát

Bílá královna (2013) (TV seriál) 

Hodně soap operové podání anglických dějin, kde je větší důraz kladen na palácové (a postelové) intriky než na bitvy a vůbec reálie středověkého života. Přesto musím přiznat, že mě to docela bavilo, zejména do vítězství nad Edwardem u Tawkesbury. Pak to šlo víc dolů, což je škoda, protože od konce, kdy zemi vládne Richard III., jsem čekal víc. Navíc si autoři (resp. patrně autorka předlohy) dovolili hodně velký zásek do historie, když nechali (i když tajně) přežít Richarda, syna Edwarda IV. a Alžběty. Přičemž zároveň neměli odvahu jednoznačně ukázat na viníka zmizení (smrti) druhého prince z Toweru. Myslím že když už by Alžběta zkusila něco s dvojníkem zachraňovala by spíš staršího Edwarda, ale to jsou stejně všechno spekulace. Nicméně na to, že jsem se původně nechtěl vůbec dívat, mě to udrželo celých deset dílů. Takže celkem spokojenost. Za čtyři korunky, i když notně omšelé dlouhou válkou o trůn.

plakát

Nabarvené ptáče (2019) 

Marhoul viděl několik dobrých filmů a chtěl si taky jeden natočit.

Reklama

Reklama