Arcipes

Člověk, co je schopnej přemluvit mainstream, aby nebyl mainstream... ("aka Harry Potter ;-)") milovník hollywoodských tvůrčích procesů, který jsou krásný a zároveň sci-fi zároveň <3 génius filmovýho umění, kterej bohužel/naštěstí ví, ve který době se narodil a pro koho tvoří...! <3<3<3

Tohle je vlastně hodně nevděčný film. Skoro vším co nabízí se vzpouzí příjemnému a jednoznačnému přijmutí. Každá scéna trvá. Trvá hodně dlouho. Ale i když miluju masochistický momenty při sledování Pasoliniho nebo Viscontiho (zabijte je než nakladou vajíčka - a to je oba miluju!!!), Roma je možná stejně nebo víc náročná... *PRAVDA* to z toho filmu ale čpí od prvního záběru; a i když tomu třeba můj kluk stopro nerozuměl, i přes to mě to naprosto zasáhlo a považju to za jeden z nejnesnesitelnějších a nejlepších filmů, který může průměrnej mileniál v současný době vidět... 5/5

V srdci filmu leží krásná, působivá hypotéza: co když je láska měřitelnou fyzikální veličinou? Co když je komponentou vesmíru, substancí, kterou člověk chápe jen pasivně? Co když dokáže (jako gravitace) prostupovat čas a prostor a překonat horizont událostí? Některé detaily Kubrickovy Odysseje jsou transformovány/konfrontovány s onou hypotézou o citovosti a zdynamizovány. Získávají tak zdánlivě podobný, ve skutečnosti však jiný, soběstačný význam. Porovnávat oba filmy je tedy vhodné jen po stránce audiovizuální, nikoliv významové. Interstellar je samostatnou úvahou - hovoří o něčem jiném než Kubrick, nijak méně závažném (ne že bychom já nebo Kubrick přesně věděli, o čem Vesmírná Odyssea je). Nolan využívá a reformuje některá klišé americké kinematografie a studuje lásku a cit, tedy to, čemu se mnozí evropští tvůrci (a diváci) vyhýbají jako čert kříži. 5/5