Stíba

Scénáristický skvost jen o málo zaostávající za dosud stále nepřekonanými Dvanácti rozhněvanými muži. Ty tři hodiny se sice dají bez problémů vydržet přesto by zkrácení asi celkově pomohlo. Konfrontace tria hlavní soudce-obhájce-obžalovaný Jaaning je úchvatná a zajímavě nahlodává spoustu otázek, které by si mnozí možná ani nepoložili. Burt Lancaster je pak pro mě zcela samotnou kapitolou kdy odevzdanost v jeho výrazu i beze slov naprosto dokonale vystihuje vše co by ani tisíce slov nedokázaly popsat a při pohledu na něj jsem si vzpomněl na bezmocnost v Oppenheimerových očích po shození atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. 4,5*

Watanabeho svébytná práce a trochu jiný pohled do světa Blade Runnerů.

Má to svoje kvality, jen škoda, že docela dost věcí na mě působí tak nějak nedotaženě. Čekal bych, že zrovna Hřebejk by si s tímhle peprným tématem mohl poradit na výbornou a přetvořit ho do svého dalšího stěžejního díla. To se sice nestalo ale i tak díky za povedené rejpnutí do několika ožehavých témat.

Pokud nic jiného tak minimálně myšlenka, že kritické myšlení je žádoucí vždy a za každé situace stojí za zapamatování a lidem by se měla opakovat pořád dokola. Všechna tři vybraná témata jsou pak určitě zajímavá a je na každém, co si z toho chce vzít. Nechci tu vynášet nějaké velké soudy, jen bych ale podotkl, že na každém drbu většinou bývá alespoň trochu pravdy :-)

Působí to na mě jako díl seriálu, který je zcela vytržený z nějakého kontextu což mi zde přišlo jako značný problém. I mimo to je to ale takové nemastné neslané dílo kde se nejvíce povedl vizuál ale třeba takový Ondřej Sokol na mě působí tak nějak sebeparodicky a nemohl jsem jeho roli za celou dobu uvěřit. Uvidíme co do skládanky přinese pokračování ale byť se opravdu snažím k filmu hledat cestu tak zklamání zatím určitě převažuje a nevím jestli ty 3* nejsou až příliš.

Více komedie se špetkou romantiky a především oddechovka jak má být s nezapomenutelným Kevinem Klinem (a jako vždy příjemnou a milou Meg Ryan) o tom, jak zdánlivé protiklady mohou nakonec být párem, který se skvěle doplňuje.

Pár dobrých nápadů a povedených scén ještě nedělá kvalitní film. Na mě je to už dlouhá a přetažená série, která nemá moc co nabídnout a jen se opakuje.

Překvapivě dobrý film, který určitě předčil má očekávání. Dobře vykonstruovaný děj i slušně zachycená podstata věci, stejně jako celá zápletka, která na 125 minutách (uváděných 145 je nejspíše chyba pokud to není nějaká DC verze) určitě dostála svému a mě ani na chvíli nenudila. Na tenhle film jsem se už nějakou chvíli chystal a jsem rád, že jsem právě jím možná dovršil prozatimní Stalloneho filmografii (nepočítám různé minirole).

Je vidět, že i u nás umíme natočit film se světovými parametry ve všech ohledech. Masaryk je bezesporu nejzásadnější český film minulého roku (a spíše se sluší říci, že posledních několia let) a to nejen svojí historickou výpovědní hodnotou ale i řemeslnou kvalitou. Dějově je pečlivě propracovaný s citem pro detaily, nechybí mu rozvaha ani ladnost v dějových přechodech a za co jsem především rád je, že se nenechává unášet na vlně nucených emocí a jde si svojí cestou až do úplného konce. Je třeba ale nezapomenout také na výborné herecké výkony v čele s Rodenem a pro mě ještě lepším Kaiserem (klobouček). Snad jen trochu škoda, že více prostoru nedostala Masarykova společenská stránka (úvodní scéna z kabaretu je mimochodem úchvatná ve všech ohledech a na takovouhle stylizaci nebo práci s kamerou mohou být tvůrci opravdu pyšní) ale nemůžeme mít vše, že. Děkuji za toto příjemné překvapení a za další ukázku toho, že se svoji národní historii se ve filmu umíme vypořádat na výbornou napříč žánry. 4,5*

Dave Bautista je pro mě jedním ze želízek v ohni nového Blader Runnera. Tenhle druhý kraťas zabředlý do ulic LA těsně před hlavním dějem roku 2049 je spíše drobnou návnadou, které ale nechybí osobitý duch.