Mazlik4

Richard Jaroněk by vám vysvětlil jak je to se žraloky.

Hážu do stejného pytle jako např.: The New World, nebo Apocalypto . Žánrová jedinečnost vykoupená minimální koukatelností!

Stovky hodin prosezených u bedny, stovky přečtených komentů, stovky shlédnutých filmů ... Dobře investovaný čas, když dojdete k něčemu takovému.

Na světě je tolik krási, zároveň není problém přenést tuhle krásu na plátno. Tak proč vznikají takové filmy? Kde se bere jejich úspěch? Co je tak zajímavého na pošukovi v pláštěnce, skákajícím z baráku na barák? Když jsem před pár týdny chtěl jít na kvalitní evropský thriller, promítání bylo zrušeno (krom mě nikdo nedorazil!), o týden později civí na supermana plné kino lidí s otevřenými ústy! Bojím se, že se blíží konec. Konec doby, kdy se na filmy chodilo jako na vernisáž. Bojím se, že mě další podobný film definitivně zlomí - budu se muset poddat, nebo na to přestat koukat úplně!

Všimli jste si jak v poslední době frčí bubácké animáče? Krom tohohle např.: Norman a duchové , Hotel Transylvánie ), za sebe říkám: líbí se mi to, doufám že tenhle trend bude pokračovat.

Důkaz, že to jde! Není problém natočit skutečný film. Záležitost na kterou se v první řadě kouká, v druhé radě se poslouchá hudba, v třetí řadě si divák sám může domyslet co obrázky na plátně vlastně říkají. Já nejsem hledačem extrémních filmových zážitků, ale v tomhle zkrátka nacházím dávno ztracené filmové kouzlo.

Vymývačka mozku, pro náctileté děti. Na druhé straně - jako samoúčelná kino zábava to nejspíš může fungovat.

Cesta do hlubin študákovy duše, 21.století. Ale vážně: zajímavá sondáž světa učitelů, zlomených z každodenní bezmoci, neschopnosti vychovat ty malé smrady. Přes realistické zpracování, nesdílím tuhle školní depresi. Vím, že většina učitelů má svou práci ráda a s dětmi si umí poradit.

Tady nekouká divák na film, ale film se dívá na diváka.

Někteří "znalci" tvrdí, že správnou filmovou hudbu, při sledování nevnímáte - pokud je dostatečně kvalitní. Ve skutečnosti je to naopak: kvalitní sound. by vás měl odtrhnout od vnímání děje, a dalších detailů. Jako právě zde! Co dodat? Prvně v životě kdy jsem se na soundtrack těšil víc než na samotný film.