Recenze (445)
Deflation (2001)
Jop, takový blbiny děláme na plenéru. Jenom tam nemáme Keiru.
Denní hlídka (2006)
Četla jsem všechny hlídky a přiznávám, že nechápu rozčilení fanoušků-čtenářů nad filmy. Ano, samozřejmě, že co se týče komplexnosti a rozvětvenosti příběhu, filmy se tomu prostě nemůžou rovnat. Taky původní postavy vzaly za své a jsou upraveny k něčemu naprosto jinému. Oba hlídkové filmy beru jako filmy na MOTIVY či z prostředí původních knížek a dál to nerozmatlávám. Protože ty filmy prostě jedou. Konkrétně dvojka mě poslala do kolen, protože takovou jízdu jsem nezažila zatraceně dlouho. Člověk, i ten, co viděl jedničku, v tom musí mít ale pořádnej guláš. Zato člověk, co četl knížky, ten se zorientuje jen v případě, když je ochoten namontovat motivy z knížky na nový příběh. Mě se to podařilo a bavila jsem se. Pustila jsem to několikrát za sebou. Střih, hudba, postavy, prostředí, barevnost....nádhera. Alice a Zavulon jsou perfekní postavy, skvěle zahrané. Je tam spousta scén, které řadím mezi své top: Jízda Alice s upírkem v autě, Zavulon vznášející se s Kosťou před vysokopodlažákem, příchod Inkvizice, zkáza Moskvy.....můžu pokračovat donekonečna.
Den poté (2004)
Je tam tolik nelogičností (jak jinak u tohoto žánru a režiséra), že to ani nemá cenu vyjmenovávat. Ale o to nejde. Tohle je zkrátka další ze zbytečných průměrných oddechovek, které, kdyby se netočily, nic by se nestalo a my bychom si snad našli lepší program na sobotní večery.
Den poté (1983) (TV film)
Ne tak děsivé jako Threads, daleko víc američtější (no, z jasného důvodu, že), přesto stále dobré. Ovšem právě kvůli Vláknům musím tomuto dát pouhý průměr-tady je totiž oproti nim příliš balastu-rodinné scénky, křesání slz a hrůzy skrz jednoduché a plytké prostředky a příliš okaté scény. V tomhle mi daleko více seděl chladný, popisný a rezervovaný styl Vláken. Porovnání se člověk prostě neubrání.
Děvčátko (1978)
Pro mě příjemný film z oblíbeného období (ach, to tehdejší oblékání) a krásný náhled do života za zdmi bordelu. Jen Violet je prázdná panenka, bez pocitů, vlastního boje a názoru. A to se bohužel promítá do celého filmu.
Devil (2001)
Devil's Backbone je vlastně předchůdce Faunova labyrintu, v tomhle filmu je spousta motivů, které režisér později vypiloval k dokonalosti a použil v Labyrintu (příběh dítěte ve válečných kulisách, cílevědomý záporák, co jde přes mrtvoly, i ty dětské apod.) Bohužel, tomuhle předchůdci chybí pořádná atmosféra. Něco by tam bylo, čekající bomba uprostřed sirotčince, jednonohá ředitelka, mrtvý kluk v nádrži atd. ale chybí tomu něco pořádného, hmatatelného. Je to dobré, je to velmi dobré, ale je to jen rozjezd režiséra, který to plně rozbalil později.
District 9 (2009)
Tak po všech těch ohlasech jsem se na tohle těšila jak malý děcko na Vánoce. No, a jak to bývá, když se od něčeho moc očekává, vždy to zklame. Nápad, natočit tohle sci-fi jako polodokumentární snímek, by byl dobrý, kdyby se do toho nezamíchalo ještě tolik jiných prvků. Ona totiž ta jakási reportáž s béčkovou částí moc nespolupracuje a vzniká z toho zmatek a ve výsledku z toho bolí břicho jak po dortu pejska a kočičky. K tomu ještě mezery v logice děje a hlavně do očí bijící blbost v jednání některých postav. Přesto je tam pár dobrých nápadů, vizuální stránka (vesmírná loď a robot) se mi velmi líbila....no a ten rozpočet.... Sečteno a podtrženo, 3*.
Dívka, která si hrála s ohněm (2009)
Jestliže jsem jedničce dala 4*, tady musím dát slabé 3* až 2*. Celé to spadlo k průměrným německým televizním detektivkám, nebýt to součástí trilogie, neštěkne po tom ani pes.
Divý chlapec (1970)
Perfektní.
Dobrodružství Barona Prášila (1988)
Ó, jak já mám ráda tu šílenou Gilliamovu stylizaci, tu absurditu a lásku, se kterou je to dělané...a ty holčičky, které si do filmů Gilliam vybírá.:) Pravda, Zemano/Kopecký Prášil byl o poznání Prášilovštější, ale to byl Zeman, tohle je zase Gilliam nejgillimovatější.